Číslo 11 / 2012
"Zašívání" rukavic bylo pro sestry rutinou
Umíte si představit, že byste před každou operací vysterilizovaly umyvadlo vypálením? Že rukavice, které si po operaci stáhnete z rukou, byste poté, co je vyperete, ještě vyspravovaly? Taková představa je pro mnohé z vás jistě úsměvná, ale není tomu tak dávno, co sestry takové věci běžně praktikovaly. Vydejte se s námi proti proudu času a poznejte, jak vypadala předoperační příprava ještě před pár desítkami let.
Popis techniky předoperačního mytí rukou stejně jako operační přípravu a péči o rukavice přinášela například učebnice O. Šulové a J. Moravcové s názvem Speciální ošetřovatelská technika, kterou vydalo SPN Praha v roce 1953. Mottem této publikace byl citát J. V. Stalina: „Nejcennější statek na světě je člověk. Stavím proto zdravotní sestru jako ochránkyni zdraví člověka na prvé místo a dávám ji za vzor všem ženám.“ Jen pro zajímavost, učebnice tehdy stála 6, 45 Kčs.
Ale teď už k vlastní technice.
K operačnímu mytí musela sestra připravit dostatek plnotučného toaletního mýdla. Do malé kazety se do dezinfekčního roztoku naložily kleštičky a pilníček na nehty. Kartáčky na mytí musely být měkké a vysterilizované varem. Kartáčky se neukládaly do roztoku, ale na sucho, protože by tím jinak trpěla kvalita a zkrátila by se jejich životnost. K dezinfekci rukou se vyvařila kovová umyvadla v destilované vodě bez sody. Z vařiče je musely sestry vyjímat za okraj kleštěmi, nikdy ne rukama. Ke každé operaci se používalo čerstvé umyvadlo a nový roztok. „Pokud potřebujeme umyvadlo rychle vysterilizovat, lze ho vypálit větším hořícím tamponem napuštěným v alkoholu, který drží sestra v kleštích,“ popisovala učebnice. Umyvadlo držela sestra dnem vzhůru a krouživým pohybem od středu k okraji jej nad hořícím tamponem ožíhala. „Není správné nalít alkohol do umyvadla a zapálit,“ varovala učebnice. Vypálení se doporučovalo provádět na přípravně, nikoli na sále. „K dezinfekci rukou se používá 1% roztok ajatinu. Použitý roztok není potřeba vylévat, můžeme ho využít k dezinfekci nástrojů nebo na lůžkovém oddělení. Do roztoku v umyvadle hodí sestra sterilní čtverečky mulu, pro každého člena operačního týmu jeden. Použité čtverce se nevyhazují, sestra je shromáždí, vypere a použije jinde,“ radila publikace.
Ještě zajímavější pak byla péče o rukavice. „Použité rukavice se ihned namáčejí do vody, aby na nich nezaschla krev. Po operaci se hromadně perou po obou stranách v mydlinkách, opláchnou se a rozvěsí na roušku zápěstím přes okraj stolu. Rukavice nesušíme na radiátoru! Po oschnutí je důležité rukavice obrátit,“ pokračuje učebnice z roku 1953.
Když byly rukavice suché, sestry je nafoukly a pečlivě prohlédly, zda jsou celistvé. „Otvory po vpichu jehlou nebo menší dírky se vyspraví. Okolí poškození se otře benzínem, potře speciálním lepidlem a přelepí kolečkem ze staré rukavice. Pro snazší manipulaci opravujeme prsty rukavice na zkumavce. Více poškozené rukavice nevyhazujeme, ale použijeme je jako cenný materiál pro opravu dalších rukavic,“ nabádala učebnice.
Vázání sterilní roušky.
Když byly rukavice opět celistvé, zasypaly se zvenku i zevnitř talkem. Dovnitř se vkládaly starší nitěné rukavice nebo čtverečky mulu. „Talku použijeme tak akorát, když ho je málo, rukavice by se slepily, a když mnoho, nahromadí se talek v konečkách prstů,“ vysvětlovala učebnice. Pak sestry rukavice spárovaly podle velikosti, proložily obdélníkem kalika, zabalily je a vložily do bubnu. „Pro označení velikosti rukavic převazujeme každý pár obinadlem určitým způsobem. K balení rukavic nepoužívejte mulové roušky, aby nedošlo k záměně při počítání břišních roušek. Materiál k balení rukavic používejte opakovaně dlouhou dobu. Rukavice se sterilizují v autoklávu 15 minut,“ uzavírala učebnice.
Něco z toho, co tato učebnice popisuje, se však dodnes nezměnilo. A to postup oblékání sterilních rukavic: zpravidla se obléká nejprve pravá ruka, teprve pak levá. Dnes už však rukavice nepereme, nýbrž je likvidujeme jako biologický odpad. Moderní sterilní rukavice musí také splňovat mnoho podmínek. Rukavice jsou nepropustné pro mikroorganismy a odolné proti chemickým prostředkům, např. dezinfekcím. Rukavice dnes také nesmějí obsahovat talek a dokonce nemusí obsahovat ani kukuřičný pudr, aby se neslepily a dobře se oblékaly. Moderní materiály mají dobrou kožní snášenlivost, obsahují minimální množství proteinů, které mohou vyvolat alergie, jsou komfortní na nošení, pružné a dostupné v mnoha velikostech. Umožňují dobré taktilní vnímání a zároveň jsou pevné. Sterilní rukavice jsou jednorázový materiál a nelze je opakovaně použít. Zdravotníci si dnes mohou vybrat z celé řady výrobků i výrobců. Jedním z největších světových dodavatelů je společnost Hartmann-Rico, a. s. Ta dodává základní operační latexové rukavice Peha-taft classic, které se nejen snadno vyndávají z obalu, ale díky polymery potaženému povrchu se i snadno oblékají. Jejich vysoká pružnost a povrch také umožňuje navlečení druhých rukavic. Vlajkovou lodí jsou bezpudrové rukavice Peha-taft plus s hladkým povrchem a Peha-pro- file plus se strukturovaným povrchem. Ty mají nízký obsah proteinů a snižují tak riziko vyvolání alergické reakce. Tyto rukavice jsou vhodné pro každý typ zákroku. Zvláštní skupinou jsou bezlatexové operační rukavice Peha-neon vyrobené z polychloroprenu a Peha-isoprene plus, vyrobené z polyisoprenu, tedy umělého latexu. V obou případech jde o syntetické rukavice, u nichž nehrozí vyvolání alergické reakce na latex či proteiny z přírodního kaučuku. Spolu se správnými dezinfekčními přípravky tak přispívají k péči o ruce zdravotníků. Vysoce speciální jsou rukavice Peha-shield, které mají stínící účinek proti rozptýlenému rentgenovému záření (faktor 2). Neobsahují olovo a díky měkkému materiálu opět zajišťují vysokou citlivost. Zdravotníci by však neměli zapomínat ani na to, že nošení rukavic v žádném případě nenahrazuje dezinfekci rukou. Společnost Hartmann-Rico, a. s. nabízí celý systém pro hygienu rukou, který je tvořen jejich rukavicemi, dezinfekčními přípravky Sterillium a pečujícími a ochrannými emulzemi a krémy Baktolan. Výhodou při používání tohoto systému je vzájemná kompatibilita mezi všemi jeho prvky, doložená provedenými testy. Ruce zdravotníků tak nejen chrání zdraví, ale také jsou samy chráněny. Významným příspěvkem pro zvýšení bezpečnosti pacientů je zkrácení doby nutné k provedení chirurgické dezinfekce rukou všemi přípravky Sterillium na 1,5 minuty. Ojedinělá je plně virucidní účinnost přípravků Sterillium med a Sterillium Virugard již v čase 30 vteřin.
Michalkova.hela@seznam.cz Magda.hettnerova@ambitmedia.cz
Tento článek vám přináší Hartmann, www.hartmann.cz
Další články v tomto čísle
- Pořád se něco děje
- Zkreslení informace skrze filtry aneb skutečně vnímáme objektivně?
- Marie Bártová: Všechno má svůj důvod
- Mýty a fakta o hygienické dezinfekci rukou
- Hygiena a protiepidemické režimy v Nemocnici Strakonice, a. s.
- Čím se řídit při sestavování dezinfekčního řádu?
- Je intenzivní péče bezpečná?
- Piercing v dutině ústní
- Hojenie brušnej laparostómie s využitím V.A.C.® terapie
- Centrální sterilizace ve FN Hradec Králové