Urologické diagnózy a jejich příznaky

Mezi nejčastější urologické diagnózy patří zánětlivá a nádorová onemocnění, dále pak močové kameny. Muži trpí nejčastěji onemocněním prostaty a varlat, ženy pak sužují stavy vedoucí k inkontinenci.

Nejčastějšími příčinami inkontinence u žen je neurogenní močový měchýř a pokles svalového dna pánevního. Obecně lze urologická onemocnění rozdělit dle orgánu, který postihují. Urologická onemocnění mají různé příznaky, které jsou pro ně více či méně typické. Mezi nejčastější příznaky urologických onemocnění patří polakisurie, urgence, inkontinence, enuréza, dysurie, strangurie, retence močová a nykturie. Pacient popisuje a pociťuje své problémy například takto:

Často močím = polakisurie, neboli časté nucení na močení, je často spojena s vymočením malého množství moči. Tento příznak může být projevem onemocnění prostaty, zánětu močových cest, ledvinné koliky či neurogenního močového měchýře.

Musím močit teď hned = urgence, neboli náhlé nucení na močení, je neodkladné močení, kterému je třeba vyhovět. Vyskytuje se u onemocnění se sníženým objemem močového měchýře a zvýšenou dráždivostí, jako je zánět močového měchýře, nádory močového měchýře nebo neurologická onemocnění (např. roztroušená skleróza či stavy po poranění páteře). Dlouhodobé trvání urgence může vést až k tzv. urgentní inkontinenci, tedy stavu, kdy pacient s neodkladným nucením na močení „nestihne dojít na toaletu“ a během této cesty dojde k úniku moči.

Mám únik moči = inkontinence, neboli samovolný únik moči, dělíme na tzv. stresovou, urgentní a smíšenou. Stresová inkontinence, jež se projeví zejména při kašli, smíchu či zvedání břemene, je dána nedokonalostí souhry močových svěračů při zvýšení nitrobřišního tlaku a poklesu pánevního dna. Smíšený typ inkontinence je dán souběhem stavů vedoucích k urgentní i stresové inkontinenci.

Pomočím se ve spánku = enuréza znamená pomočení se během spánku (ve dne i v noci), aniž by se pacient probudil. V dětství se za příčinu enurézy považuje nevyzrálost centrální nervové soustavy, v dospělosti může být projevem nerovnováhy mezi malým objemem močového měchýře a množstvím vytvořené moči v průběhu spánku.

Špatně se mi močí = dysurie, neboli obtížné močení, může mít různé projevy, jako bolest při močení, nutnost použití břišního lisu, opožděný start močení nebo přerušovaný proud močení – tzv. „dribbling“. Příčinou dysurie je nejčastěji zánět močové trubice, benigní zvětšení prostaty či zúžená močová trubice.

Močení mě pálí = strangurie, neboli řezání a pálení při močení, bývá typickým příznakem zánětlivého onemocnění dolních močových cest.

Nemůžu se vymočit (mám málo moči) = reten­ce moči znamená, že pacient není schopen se vymočit. Nejčastějšími příčinami tohoto symptomu jsou benigní zvětšení prostaty, skleróza hrdla močového měchýře, zúžená močová trubice nebo porucha na nervovém zásobení močového měchýře po úrazech páteře. Retenci je nutno odlišit od anurie, což je stav, kdy se pacient nemůže vymočit, protože netvoří moč. Příčiny anurie mohou být na úrovni ledvin či močových cest, ale mohou k ní vést i interní onemocnění.

Probudí mě nutkání na močení = nykturie je charakterizována pocitem nutnosti jít se vymočit během spánku, přičemž každému močení předchází a po každém močení následuje spánek. Za nykturii se považuje stav, kdy pacienta probudí „nutkání na močení“ - třeba jen jedenkrát za noc. Nykturie může být samostatným onemocněním nebo může souviset s benigní hyperplazií prostaty u mužů nebo neurogenním močovým měchýřem u obou pohlaví nebo může souviset s interním onemocněním, jako je diabetes mellitus.

Nykturii lze účinně a efektivně léčit. Léčbu nykturie dělíme na režimovou a medikamentózní. Základem léčby nykturie jsou režimová opatření, ke kterým patří úprava příjmu tekutin dvě hodiny před spaním, přesunutí příjmu tekutin zejména do dopoledních hodin, kdy v horizontální poloze dochází k jiné redistribuci tekutin nežli v poloze vertikální. Z tohoto důvodu tekutiny redistribuované v horizontální poloze jsou pak vylučovány ledvinami v dopoledních hodinách a nejsou kumulovány v organizmu jako ve vertikální poloze přes noc. Dále je třeba omezit nebo vyloučit požívání alkoholu a kofeinu na noc, protože mají močopudný vliv. K medikamentózní léčbě lékař přistupuje, když samotná změna životního stylu a režimu nepřináší požadované výsledky.

MUDr. Romana Richterová, Urologické oddělení, Fakultní nemocnice Na Bulovce

Předneseno na tiskové konferenci, kráceno redakcí

 

• tisk
• předplatit si