Primární a sekundární prevence u onemocnění karcinom prsu

Souhrn: Zhoubná onemocnění jako taková jsou velice častým onemocněním. V roce 2008 bylo v ČR dle údajů ÚZIS nově diagnostikováno celkově 77 541 novotvarů (u žen 38 242, u mužů 39 299). Na pomyslném žebříčku stojí u žen na druhé pozici karcinom prsu (nejčastější je dle statistik dg. C 44). V ČR bylo toto onemocnění v roce 2005 nově diagnostikováno 5 533 ženám, v roce 2008 to již bylo celkově 6 416 žen s touto diagnózou. Absolutní počet zemřelých žen na tuto diagnózu činil v roce 2008 1 660 žen, v roce 2007 to bylo 1 680 žen. Budeme-li zjišťovat věkové rozmezí, kdy byl nádor nejčastěji diagnostikován, jednalo se o věkové rozmezí 60–64 let (1 053), nejvíce žen zemřelo na tuto diagnózu ve věkovém rozmezí 80–84 let (259) (1). ČR se tímto řadí na 16. místo celosvětového žebříčku úmrtnosti na tento typ zhoubného novotvaru. Karcinom prsu postihu- je také muže, pouze ale z 1 %. Karcinom prsu je onemocnění, které je díky prevenci a screeningu možné diagnostikovat relativně brzo a tedy které nemusí při včasném započetí terapie vést k úmrtí nemocné. V článku popisujeme průzkumné šetření, kterým jsme chtěli zjistit, jak ženy přistupují k primární prevenci a posléze k sekundární prevenci tohoto onemocnění.

Klíčová slova: prevence – svépomocné skupiny – karcinom – samovyšetření prsou – screening.

(The primary and secondary prevention against the carcinoma of breast)

Summary: The malignant diseases are very common all over the world. 77 541 neoplasms were diagnosed in the Czech Republic in 2008 according to data of ÚZIS (in 38 242 women and 39 299 men). Breast carcinoma in females occupies the second position (diagnosis C44 is the most common according to statistics). 5 533 new cases of breast carcinoma in females were diagnosed in the Czech Republic in 2005, in 2008 there were 6 416 cases. The total number of female deaths was in 2008 1 660 and in 2007 it was 1 680. The most common age of diagnosed cases was the age of 60–64 years (1 053), the most females with this diagnosis died at the age of 80–84 years (259) (1). The Czech Republic occupies the 16th position of the mortality rate in the world caused by this type of carcinoma. Breast carcinoma occurs in males but only in 1 % of cases. Breast carcinoma can be diagnosed early due to prevention and screening and early beginning of its treatment increases the chance of successful cure and survival. We describe the probe in this article whom we wanted find which attitude have women to primary and secondary prevention of this disease.

Key words: prevention – bootstrap groups – carcinoma – self-examination of breasts – screening.

Karcinom prsu je onemocnění, jehož etiopatogeneze není zcela známá, nic­ méně existuje řada faktorů, které se na vzniku mohou podílet a které jsou známé. Na dědičném podkladě vzniká onemocnění v 5–10 % případů, zbýva­jící pak na základě působení mnoha dalších faktorů.

Šance na přežití je úměrná délce remise (2, 3, 4). Symptomů, které ukazují na toto onemocnění, je celá řada (změny kůže prsní žlázy, změny tvaru prsu, sekrece atd.) (5). Proto je velice důležitou a nedílnou součástí boje proti tomuto onemocnění prevence a screening zaměřený na odhalení časných forem onemocnění.

Primární prevence – úkolem je odstraňovat nebo omezovat možné příčiny vzniku nádorového onemocnění, zvyšování odolnosti organismu vůči nemocem. Obecně je prováděna formou osvěty. Zahrnuje pravidelné lékařské prohlídky, mamografická a ultrazvuková vyšetření, genetické testy. Nedílnou a nejdůležitější součástí primární prevence je samovyšetřování prsou, zdravý životní styl, který je zaměřen na eliminaci rizikových faktorů.

Sekundární prevence – úkolem je vyhledávání a sledování jedinců, kteří jsou v riziku vzniku onkologického onemocnění. U karcinomu prsu je konkrétně založena na mamografickém screeningu, samovyšetřování prsou a dispenzární péči. Důležitou úlohou je detekce časných stadií onkologického onemocnění.

Terciální prevence, jejímž úkolem je sledování vyléčených nemocných, je v kompetenci zdravotníků. U nemocných s karcinomem prsu je doporučená frekvence kontrol v období 1–3 let po skončení léčby v 3měsíčních intervalech, poté v období 4–6 let po skončení v 6měsíčních intervalech, v dalších letech pak v 12měsíčních intervalech. Jedenkrát do roka je indikováno mamografické vyšetření, další vyšetření se indikují při výskytu komplikací nebo při nejasném závěru dispenzární kontroly. (6, 7, 8)

Cíle studie

Průzkumné šetření zaměřené na primární a sekundární prevenci bylo realizováno na podzim 2010. Respondentkami byly ženy z řad veřejnosti v Hradci Králové a Ústí nad Orlicí. Cílem práce bylo zjistit, nakolik jsou ženy a dívky informovány o prevenci karcinomu prsu, kolik žen a dívek si v rámci prevence provádí samovyšetření prsů, zda znají správnou techniku provedení a jak často toto samovyšetření provádějí a zda gynekolog provádí ženám při preventivních prohlídkách vyšetření prsů.

Metodika

Metodou sběru dat byl nestandardizovaný anonymní dotazník, který obsahoval celkem 38 položek. Byl rozčleněn do dvou částí. První vyplňovaly všechny respondentky (zdravé i ty, které prodělaly karcinom prsu). Tato část se zabývala především primární prevencí. Druhá část, kterou vyplňovaly pouze ženy, které prodělaly karcinom prsu, byla zaměřena na sekundární prevenci. Z 50 dotazníků se vrátilo 39, tedy návratnost byla 78 %. Získaná data byla zpracována pomocí programu MS Excel 2003.

Hypotézy

K dosažení cílů byly definovány následující hypotézy: H1 – domníváme se, že 70 % dotazovaných žen je dobře informovaných o prevenci karcinomu prsu; H2 – předpokládáme, že 60 % žen vyhledává informace o karcinomu prsu v odborné literatuře a na internetových stránkách; H3 – domníváme se, že pouhých 40 % žen provádí samovyšetření prsů; H4 – předpokládáme, že více než polovina dotazovaných žen neví, jak správně provádět techniku samovyšetřování prsů; H5 – předpokládáme, že 80 % žen s onemocněním karcinom prsu je členkou některého sdružení.

Výsledky

Na otázku, zda si respondentky myslí, že mají dostatek informací o prevenci karcinomu prsu, odpovědělo 49 % dotázaných, že ano, 8 % naopak nemá o této problematice žádné informace. 41 % respondentek si myslí, že spíše mají dostatek informací, 2 % respondentek si myslí, že spíše nemají dostatek informací (graf č. 1).

Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvíce informací vyhledávají ženy v odborné literatuře a na internetových stránkách (54 %), praktický lékař a gynekolog poskytuje informace 23 % žen, informace v rodině a mezi přáteli získává 8 % respondentek a 5 % žen žádné informace nevyhledává. 10 % žen uvedlo jako zdroj svých informací Sdružení Mamma help a Ligu proti rakovině.

Nedílnou součást prevence proti tomuto onemocnění tvoří samovyšetření prsou. Graf č. 3 znázorňuje odpovědi na otázku, zda si ženy provádějí samovyšetření, graf č. 4 pak ukazuje subjektivní názor respondentek na správnou techniku samovyšetření a graf č. 5 ukazuje, jak často respondentky samovyšetření prsou provádějí.

Na otázku: „Provádí vám váš gynekolog vyšetření prsou?” odpovědělo 82 % dotázaných, že jim toto vyšetření nikdy gynekolog neprováděl, 5 % je provádí někdy a pouhým 13 % toto vyšetření gynekolog provádí při každé preventivní prohlídce. Problematikou karcinomu prsu se zabývají v naší zemi některá sdružení. Z grafu č. 7 je zřejmé, že 93 % žen, které prodělaly onkologické onemocnění prsu, navštěvuje některé ze sdružení, nejčastěji Mamma help (57 %) a Ligu proti rakovině (36 %). Pouze jedna respondentka žádné sdružení nenavštěvuje.

Diskuse

V současné době jsou stále ženy, které podceňují preventivní opatření. 13 % všech dotázaných dochází na preventivní prohlídky ke svému gynekologovi buď nepravidelně, anebo vůbec. Součástí preventivních prohlídek u gynekologa by mělo být i vyšetření prsních žláz. Bohužel 82 % dotázaných žen uvedlo, že jim jejich gynekolog toto vyšetření nikdy neprováděl. Podobné výsledky uvádí ve své práci Podwiková (2009). Z jejích výsledků vyplynulo, že 73 % dotázaných žen nikdy jejich gynekolog vyšetření prsou během preventivní prohlídky neprováděl (9). Odpovědnost za své zdraví tedy plně leží na odpovědnosti každé z žen.

Jak jsme uvedli výše, 69 % respondentek provádí samovyšetření prsu. Optimální frekvence je 1krát do měsíce, vždy ve stejnou dobu menstruačního cyklu. 2 % dotázaných provádějí samovyšetření prsu každý den a 10 % 1krát týdně – tato frekvence není vhodná, pokud by gynekolog s ženami o samovyšetření hovořil, jistě by je na rizika častějšího samovyšetřování upozornil. Podwiková (2009) ve své práci udává, že 42 % žen samovyšetření prsu neprovádí, 2 % dotázaných je provádělo denně a 33 % dotázaných 1krát měsíčně (9).

Co se týká dodržování zdravého životního stylu, který je významným preventivním faktorem nejen při prevenci karcinomu prsu, pouze 15 % respondentek uvedlo, že jej dodržují, 21 % nežije zdravým životním stylem a 64 % respondentek jej dodržuje někdy a nebo dodržuje jen některé z jeho oblastí. O to více zarážející je pak zjištění, že 71 % respondentek uvedlo, že si myslí, že zná rizikové faktory pro rozvoj karcinomu prsu.

Ženy, které žijí s diagnózou karcinom prsu, uvedly, že diagnóza jim byla v 79 % sdělena „na rovinu”, bez nějakého otálení, a 64 % bylo lékařem dostatečně poučeno o nemoci, vyšetřeních, léčbě a nežádoucích účincích. Psychologickou pomoc využívá jen 7 % dotázaných žen, ostatní zvládají situaci samy a nebo si nemyslí, že by psycholog pomohl. Důležitým zjištěním je, že 93 % žen se nějakým způsobem sdružuje ve sdruženích, která pomáhají ženám s onkologickým onemocněním prsu.

Závěr

Z výsledků průzkumu vyplývá, že ženy jsou relativně dobře informované o problematice nemoci a o problematice prevence. Nicméně počty nově diagnostikovaných onemocnění mají stále rostoucí tendenci. Otázkou tedy zůstává, zda je informovanost žen dostatečná a zda právě díky informovanosti je většina nově diagnostikovaných případů diagnostikována v časných stadiích nemoci. Potěšující je, že samovyšetření prsu provádí stále více žen. Pevně věříme, že tento stav se bude i nadále zlepšovat a počet žen se bude zvyšovat. Svůj nesporně kladný význam má jistě i řada osobností veřejného života, které se rozhodly se svojí chorobou veřejně vystoupit a svým osobním příkladem tak napomoci osvětě a stále ne zcela dokonalé prevenci.

Mgr. Markéta Vojtová, VOŠZ a SZŠ, Hradec Králové

iveta Kočová, DiS., VOŠZ a SZŠ, Hradec Králové

Literatura:

1. Novotvary 2008, [soubor pdf on-line], dostupné z http://www.uzis.cz/publikace/novotvary-2008>. Citováno dne 24. 6. 2011.

2. Konopásek B, Petruželka L. Karcinom prsu. 1997. 1. vyd. Praha: Galén, 1997. 125 s. ISBN 80–85824–66–3.

3. Abrahámová J. Rakovina prsu. 2000. 1. vyd. Praha: Triton, 2000. 37 s. ISBN 80–7254–136–6.

4. Abrahámová J, Povýšil C, Horák J et al. 2000. Atlas nádorů prsu. Praha: Grada, 2000. 326 s. ISBN 80–7169 –771–0.

5. Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Rakovina prsu: Prevence [soubor php on-line], dostupné z <http://www.mamo.cz/index.php?pg=pro-verejnost—rakovina-prsu--pre- vence>. Citováno dne 12. 1. 2011.

6. Petruželka L, Novotný J. Karcinom prsu. 2011, [soubor rtf on-line], dostupné z <http://www.cls.cz/dokumenty2/os/ t104.rtf>. Citováno dne 16. 1. 2011.

7. Druhy a možnosti prevence [soubor php on-line]. Dostupné z <http:// www.cba.muni.cz/prevencenemoci/ modules.php?name=Content&pa=- showpage&pid=17>. Citováno dne 7. 7. 2011.

8. Žaloudík J, Vyzula R. 2002. Prevence zhoubných nádorů s ohledem na populační rizika. In Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2002. 94 s. ISBN 80–238–9513–3.

9. Podwiková A. Znalost žen o riziku a prevenci karcinomu prsu [soubor pdf on-line]. Dostupné z <http://dspace. upce.cz/bitstream/10195/33983/1/ Podwikov%C3%A1A_Znalosti%20 %C5%BEen_GH_2009.pdf>. Citováno dne 9.11. 2011.

Recenzovaly:

PhDr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.D., FBMI ČVUT, Praha

PhDr. Lada Cetlová, Ph.D., vedoucí Katedry zdravotnických studií, Vysoká škola polytechnická, Jihlava

 

• tisk
• předplatit si