Číslo 9 / 2011
Program Grundtvig – příspěvek ke vzdělávání dospělých
V článku se čtenář seznámí s postřehy psychiatričky MUDr. Tamary Tošnerové ze stáže v německém Pasově, kde měla možnost letos v květnu studovat program Grundtvig, určený pro podporu vzdělávání všech věkových kategorií, a v jeho rámci navštívit některé z tamních institucí péče o děti i seniory.
České dobrovolnice v Pasově
Do Pasova jsme přijely tři – já jakožto psychiatrička, kolegyně psycholožka a výtvarnice zabývající se arteterapií, a to v rámci výměnného dobrovolnického programu. Naší německou partnerkou byla Perdita Wingerter, vedoucí společnosti Gemeinsam leben und lernen in Europa e.V.
Pozn: Německý spolek Gemeinsam leben und lernen in Europa e.V. (Společně se učit a žít v Evropě) hledá v současné době české partnery pro projekty programů Grundtvig a Leonardo, týkající se dobrovolnické práce. Spolek Gemeinsam leben und lernen in Europa e.V. je občanským sdružením a neziskovou organizací. Angažuje se v různých oblastech, zejména pokud se týkají evropské integrace, vzdělávání, sociálních věcí a dobrovolnictví. Mezi hlavní cíle organizace patří celoživotní vzdělávání i podporování rozmanitosti a tolerance. Nejnovějším projektem spolku je webová stránka www.tatennetz.de (síť dobrovolných činů), kterou zprostředkovává zájemcům nabídky na dobrovolnou práci. Pomocí svých programů chce umožnit výměnu zkušeností s partnery z Rakouska, Nizozemska, Velké Británie a České republiky. Jde hlavně o to, jak se trénují a kvalifikují dobrovolníci, jak se připravují na dobrovolnou práci atd. Dále jde o diskusi, jaké možnosti v oblastech práce a sociálních věcí poskytne dobrovolnictví. V případě zájmu o další informace lze kontaktovat: Ernst Philip Schnabel, Gemeinsam leben & lernen in Europa e.V., Leopoldstraße 9, 94032 Passau. Tel.: +49/851/2 132 740, fax: +49/851/2 132 739, e-mail: sekretariat@gemeinsam-in-europa.de. Web: http://www.gemeinsam-in-europa.de.
Pasov je druhé největší město dolního Bavorska s 50 000 obyvateli. Zdravotněsociální služby tu zabezpečuje církev (Maltézská pomoc a Caritas). Potřebné instituce, jimž se nedostávají finance, dotuje stát. V současnosti se například jedná o mateřské školky. Na péči se podílí i diakonie, speciálně v prevenci duševních chorob. Psychiatrie, tak jak je běžná u nás, v Pasově není – ani ambulantní, ani ústavní. Péči tu poskytuje diplomovaný psycholog v Poradenství pro psychické zdraví, dále pak desítky dalších psychoterapeutů, k dispozici je i řada alternativních profesí. Nicméně právě v květnu 2011 byl položen základní kámen pro výstavbu psychiatrického zařízení s 60 lůžky a ambulancí. Bude sloužit také akutní péči a dětské psychiatrii. Jak nám bylo řečeno, má začít fungovat do dvou let.
Domovy pro seniory v Pasově nedělají z klientů děti
V Pasově je k dispozici 10 domovů pro seniory, všechny nad 100 lůžek. Bez výjimky přijímají i seniory postižené demencí. Pokoje jsou zde maximálně dvoulůžkové. Veškerá zařízení jsou v Pasově ad hoc kontrolována zdravotní pojišťovnou. Jsou pečlivě supervidovaná a musí splňovat standardy kvality péče. Kvalifikací pro zde pracující sestry je tříleté studium zaměřené na zdravotně sociální oblast.
Některé z těchto domovů jsme navštívily. Nepřehlédnutelné je, že na rozdíl od mnohých našich zařízení zde nejsou k dispozici infantilizující předměty. Výzdoba byla bez papírových či keramických sluníček a rybiček, jen na pokojích byla plyšová zvířata. K dispozici byly hry obsahem i formou přizpůsobené dospělému věku. Ze živých zvířat byly k vidění rybičky v akváriu, tu a tam byl přítomen kocour, psi nebyli zastoupeni vůbec. V ústavu též nebyli přítomni ve větší míře rodinní příslušníci, třebaže do zařízení na návštěvy docházejí. Sporadicky byl vidět dobrovolník, jak odchází s klientkou na procházku. K pití nikde nebyla lahvička s dudlíkem, ale plastický pohár s pítkem, bryndák měl charakter spíše obrovské zástěry. Náležitost k církvi byla patrná jen velkým křížem na zdi a účastí na mši. Práce personálu na PC je v těchto institucích pod dohledem, internet není běžně dostupný, jednak kvůli hrozbě virů, jednak kvůli surfování místo pracovního výkonu.
Dětská zařízení v Pasově
Z dětských zařízení jsme navštívily základní školu pro tělesně postižené děti, provozovanou Caritas. Objevíme ji jakožto osaměle stojící v kopci, s krásným výhledem do zeleně. Škola je obklopena parkem s desítkami nápaditých outdoorových pomůcek, najdeme tu i úschovnu nejrůznějších trojkolek a vozítek, individuálně vyrobených pro různá postižení. Veškeré hry a pomůcky vytváří firma placená ze sponzorských darů. Jak nám průvodce zdůraznil, se sponzorskými dary není problém. Tělesně postižené děti z oblasti Dolního Bavorska jsou denně sváženy mikrobusy do tzv. Kschule, večer je zajištěn maltézskou pomocí zase převoz domů. Na dopravu připlácejí rodiče. Škola je komplexně zaměřená. Kromě vlastní individuálně zaměřené výuky sem patří ergo a fyzioterapeutické aktivity, logopedie. Nově je součástí školy i mateřská školka, samozřejmostí jsou chráněné dílny. I když integrace do společnosti, jak přiznává vedení školy, je problematická, záleží značně na postojích rodičů. Na nástěnkách na chodbách školy nás všude provází jméno Dr. András Pető a jeho metoda zvaná Conducti ve Education. Prof. Dr. András Pető (1893–1967) z Budapešti je autorem rehabilitační metody napomáhající vzdělání. Metoda je součástí desítek pracovišť, z nichž jedno z nich je právě v Pasově.
Podpora studentů nad 50 i nad 80 let
V rámci vzdělávání generace 50+ je k dispozici řada kursů a možností zapojit se do přednáškové činnosti. Na rozdíl od ČR je k dispozici vzdělávací činnost i pro tzv. 4. generaci – 80+. Zajišťuje ji organizace Caritas, jejíž členové docházejí do bytů studujících seniorů. Sociální služby jsou obdobné jako u nás, terénní pečovatelská služba je vyměřovaná v čase. K popovídání není určena, k tomu je vyčleněná navíc návštěvní služba.
Denní péče o seniory
Denní centra jsou více soustředěna na nemocné s Alzheimerovou chorobou než na zdravé seniory. Poněkud složitý je převoz klientů mikrobusem do 20 km vzdáleného denního centra ve vesničce Wotzdorf, do domku, v němž sídlí denní centrum pro seniory. Vesnice nemá obchod, hospodu, kostel, nic. Před centrem bez zahrádky stojí na asfaltu stolek s židličkami, kde odpoledne sedí personál. Vidíme to jako denní centrum s problematickými celodenními aktivitami pro postižené seniory. Vzhledem k tomu, že jsme dobrovolnice, vycházíme každá s jednou seniorkou na obhlídku – jediné, co objevíme, je kravín. Fotografovat nesmíme.
Projekty pro nezaměstnané seniory
Probírala jsem situaci s Franzem Hauberem, vedoucím Agentur fűr Arbeit (bývalé úřady práce), který má na starosti nezaměstnanou populaci 50+ ve dvou projektech:
1. Projekt „impuls“ pro nezaměstnané nad 2 roky, se zřetelem na těžkosti, zdravotní a psychické potíže, motivování ke změně (tito lidé jsou chápáni jako náročnější klientela).
2. Perspektiva 50+ (jednodušší, snazší pomoc).
Dozvěděla jsem se, že invalidní důchod získávají tělesně postižení obtížněji než psychicky nemocní. V současnosti je na úřadu v Pasově evidováno 300 nezaměstnaných. Franz Hauber má v péči 20 z nich, věnuje se i jejich sociálním problémům, začlenění do společnosti (jdou spolu do muzea, nezaměstnaný absolvuje zdravotní kursy – např. masáže, navštíví fabriku, kvůli možnosti inspirace). Firmy dostanou 30–50 % z platu zaměstnance, přijmouli seniora nad 50 let nad pouhý rok!
Rekvalifikace je sice samozřejmostí, ale často chybějí základní znalosti či existuje jazyková bariéra nebo zdravotní handicap. Do starobního důchodu odchází Němci v 65 letech, ženy v 63 letech, ale směřují k hranici 67 let. Vcelku lze říci, že v Německu, i při základních znalostech pomoci ve stáří, lze složitější sociální situace řešit jak v oblasti příspěvků, tak případného umístění do vhodného institutu.
Zdroj: materiály Národní agentury pro evropské vzdělávací programy
MUDr. Tamara Tošnerová
Další články v tomto čísle
- Klient si žádá jinou sestru
- Sestra v následné péči. Hospicová péče – I. část
- Vnitřní svět traumatu
- Zůstat spolu nebo se rozejít? Průvodce partnerskou krizí
- Ošetrovanie chorých s psychickými problémami na somatických oddeleniach
- Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum
- Pečovatelská služba a individuální plánování. Praktický průvodce
- Zdravotnická povolání
- Adaptační proces sester v nemocnici s JCI
- Diagnostika a výskyt profesních dermatóz