Ambulance paliativní onkologické péče

Abstrakt: Paliativní onkologická péče je aktivní léčebnou a ošetřovatelskou intervencí u nemocných s ukončenou onkologickou léčbou v důsledku léčebně neovlivnitelné progrese onkologického onemocnění. Hlavním cílem paliativní onkologické péče je zajistit co nejlepší možnou úroveň kvality života onkologicky nemocného pacienta a jeho rodinných příslušníků.
Klíčová slova: paliativní onkologická péče – onkologický pacient.

(Outpatient clinic of palliative cancer care)
Abstract: Palliative cancer care is an active treatment and nursing interventions for patients with end-cancer therapy in the hospital due to instable cancer progression. The main aim of palliative cancer care is to ensure the best possible quality of life of cancer patient and the patient´s family members.
Keywords: palliative cancer care – oncological patient.

Jednou z forem specializované paliativní onkologické péče je ambulance paliativní onkologické péče (APOP), která může být zřízena na úrovni komplexního onkologického centra (KOC) nebo na úrovni regionálního onkologického zařízení (1–3). Hlavní náplní APOP je organizovat, respektive koordinovat paliativní onkologickou péči (POP) na úrovni KOC, kraje či jednotlivých regionů (1–3). APOP zajišťuje jak obecnou, tak specializovanou POP. Obecná POP zahrnuje léčbu symptomů souvisejících s progresí onkologického onemocnění a jeho předchozí protinádorovou léčbou. Mezi hlavní symptomy jsou řazeny dyspeptické obtíže – nevolnost, zvracení, průjem, zácpa, nádorová bolest –, psychické obtíže – úzkost, deprese, poruchy spánku, psychomotorický neklid, delirantní stavy, nádorová anorexie a kachexie, dušnost. Specializovaná POP zahrnuje konziliární činnost, a to nejen v rámci onkologických pracovišť (KOC či regionální onkologická pracoviště), ale i na úrovni nemocnice (fakultní či krajské nemocnice, regionální nemocniční zařízení) (1–3).
Personálně je APOP obsazena následovně (2, 3): 1. Stálý stav: klinický onkolog, zdravotní sestra edukovaná v problematice POP, sociální pracovník, algeziolog. 2. Konziliáři: onkopsycholog, psychiatr, rehabilitační sestra, rehabilitační lékař, protetik, nutriční terapeut, lékař nutricionista.
Zásadní podmínkou pro existenci a fungování APOP je spolupráce s praktickými lékaři a regionálními APOP, s agenturami domácí zdravotní péče, regionálními nemocničními zařízeními, hospicovými zařízeními a zařízeními následné péče (přehledněji viz obr. 1) (1–3).
Do programu POP, zajišťovaného APOP, jsou zařazeni nemocní s ukončenou onkologickou léčbou v důsledku progrese onkologického onemocnění a vyčerpaných možností onkologické léčby (1–3). Ukončení onkologické léčby má své etické i právní atributy, tj. je prováděno v rámci indikačních seminářů – onkologických kabinetů na úrovni KOC, regionálních onkologických pracovišť či v rámci mezioborových seminářů se zastoupením ošetřujícího onkologa(4).
U každého pacienta zařazeného do programu POP je vstupně stanoven plán paliativní onkologické péče (PPOP) (1–4), který je vytvořen v souladu s čtyřmi hlavními zásadami: 1. Respektovat přání pacienta a jeho rodiny. 2. Zajistit odpovídající spolupráci s registrujícím praktickým lékařem, agenturami domácí zdravotní péče, hospicovými a regionálními nemocničními zařízeními. 3. Řešit mimořádné situace obvykle související s náhlým zhoršením celkového stavu pacienta v mimopracovní době. 4. Zajistit účinnou respitní péči (krátkodobý pobyt pacienta v hospicovém zařízení či v zařízení následné péče), zvláště u nemocných, kde významnou úlohu v každodenní 24hodinové ošetřovatelské péči v domácím prostředí hraje rodina. Díky možnosti respitního pobytu pro pacienta je vytvářen prostor k potřebné fyzické i psychické rekonvalescenci rodinných příslušníků, kteří pečovali a dále budou pečovat o pacienta v domácím prostředí (1–4).
PPOP vychází z 5 základních šetření (1–4): 1. Fyzické šetření zaměřené především na obtíže limitující pacienta v běžné denní činnosti a jejich dosavadní léčbu. Zvláštní důraz v rámci fyzického šetření je kladen na přítomnost bolesti, její etiologii, charakter, lokalizaci, intenzitu a samozřejmě její dosavadní léčbu včetně dopadu na celkovou kvalitu života pacienta. 2. Základní nutriční screening zahrnující nutriční anamnézu (chuť k jídlu, možnosti příjmu stravy a tekutin, polykací obtíže, váhový úbytek za poslední 1 měsíc a posledních 6 měsíců), základní antropometrická měření (tělesná hmotnost, výška, body mass index) a Karnofskyho výkonnostní stav (Performance Status). Cílem nutričního screeningu je zhodnotit projevy nádorové anorexie a kachexie. 3. Psychologické, případně psychiatrické šetření hodnotící pacientův postoj a chápání nemoci s infaustní prognózou, dále pak projevy úzkosti, deprese, psychomotorický neklid, suicidální myšlenky, delirantní stavy, poruchy spánku. 4. Spirituální šetření zaměřené na náboženské a duchovní rituály. 5. Sociální šetření hodnotící vztahy v rodině pacienta, komunikaci mezi pacientem a rodinnými příslušníky, finanční a životní podmínky pacienta a jeho rodiny, dostupnost domácího vybavení pro případnou ošetřovatelskou péči.

Závěr

POP je nezbytnou součástí onkologické léčby, která zajišťuje kontinuální péči o nemocné s ukončenou onkologickou terapií. Jejím hlavním cílem je zkvalitnit poslední období života pacientů. POP lze poskytovat ambulantní cestou ve spolupráci s praktickými lékaři, agenturami domácí zdravotní péče, zařízeními disponujícími lůžky následné péče a lůžkovými hospici. Tento způsob péče o nemocné s ukončenou onkologickou léčbou, který je reálně dostupný, jim i přes závažnost jejich celkového stavu umožňuje setrvat až do posledních chvil v domácím prostředí a mezi jejich blízkými.

doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., Klinika onkologie a radioterapie FN a LF, Hradec Králové, Katedra válečného vnitřního lékařství FVZ UO, Hradec Králové

Prof. MUDr. Stanislav Filip, Ph.D., DSc. zástupce přednosty Kliniky onkologie a radioterapie FN a LF UK v Hradci Králové pro vědu, výzkum a výuku, koordinátor paliativní onkologické péče ve FN v Hradci Králové

Literatura:

1. Slováček L, Filip S, Priester P, Kopecký J, Slánská I, Švecová D, Petera J. Výživa nemocných v programu paliativní onkologické péče. In: Jurašková B. Aktivní přístup v péči o seniory – budoucnost geriatrie a gerontologie. Geronto-me- tabolická klinika FN a LF UK Hradec Králové 2010, s. 35–35.

2. Slováček L, Slováčková B, Jebavý L, Blažek M. Kvalita života onkologických nemocných: koncepční model, možnosti měření. Voj. zdrav. listy 2005, 74(5–6): 180–182.

3. Slováček L, Filip S, Šimková M, Priester P, Slánská I, Švecová D, Kopecký J. Ambulance paliativní onkologické péče – její funkce a zařazení v systému poskytování zdravotní péče na regionální úrovni. Paliat. Med. Lieč. Boles., Supl. 2010, 3(S3): 16–18.

4. Slováček L, Filip S, Šimková M, Priester P, Slánská I, Švecová D, Kopecký J. Ambulance paliativní onkologické péče, funkce a zařazení do systému poskytování zdravotní péče v regionu. In: Ulrychová H, Vašátková I. Sborník přednášek XVI. královéhradecké ošetřovatelské dny, Nucleus Hradec Králové 2010, s. 49–50.

Podpořeno Výzkumným projektem MZ ČR No. 00179906 a Specifickým vysoko­školským výzkumem UK Praha č. 53251.

Recenzovaly:

Mgr. Martina Vedlichová, Pracoviště ošetřovatelské péče Hana Pekárková, Hradec Králové, vrchní sestra

Mgr. Dagmar Švecová, Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové, vrchní sestra

 

• tisk
• předplatit si