Virtuální trénink reality - aby zdravotníky nebolela záda

 

Jeden z nejnovějších mezinárodních výzkumů zveřejnil, že 30–33 % pracovníků v Evropské unii udává v souvislosti s výkonem profese bolesti zad. Ze všech profesí si nejvíce stěžovali zdravotníci.

 

Ve Slaném se za účasti odborníků z více než dvaceti států světa konala 10. června konference Linet Comfort days 2011. Věnovala se prevenci nákaz ve zdravotnických zařízeních, časné mobilizaci pacientů a dalším tématům. Mimo jiné na ní zazněla přednáška směrovaná k ochraně zdraví ošetřovatelského personálu a předcházení onemocnění páteře, zvláště v souvislosti s manipulací s pacienty na lůžku.

Lidé se mohou naučit šetřit záda

S výsledky výzkumné studie realizované na Birgminghamské univerzitě seznámil účastníky konference vyučující Stephen Wanless. Projekt se věnuje zvýšení efektivity výuky motorických dovedností ošetřujícího personálu, přičemž svá školení staví na unikátním využití technologie Wii, známé spíše z herního průmyslu. Cílem je především zlepšit ergonomii práce ošetřujícího personálu, protože valná část profesních úrazů v tomto oboru je způsobena nesprávnou manipulací a zacházením s pacienty s omezenou pohyblivostí. Technologie Wii umožňuje do školení zařadit prvek vizuální a dotekové zpětné vazby díky senzorům, které monitorují pohyb studentů. Díky tomu v reálném čase vidí, které svalové partie se zbytečně nadměrně namáhají, jaký negativní dopad může chybná manipulace mít i na pacienta apod. Dalším cílem bylo zjistit, zda a proč studenti ve zdravotnictví mění své pohybové návyky při péči o pacienty ve vztahu k vizuálním a pocitovým vjemům. Při výzkumu byly sledovány tři základní pozice charakteristické pro ošetřovatelský personál: 

 

1. sed-stoj (vertikální transfér pacienta ze sedící pozice na židli do stoje);

2. polohování pacienta;

3. zvedání pacienta z lůžka.

 

Při výzkumu byly sledovány dvě skupiny studentů. Kontrolní skupina přijímala pouze aktuální slovní feetback školitele, týkající se jejich držení těla a polohy pacienta. Subjektivní skupina s pomocí Wii technologie přijímala jak haptický, tak verbální feetback. Druhá skupina reagovala velmi pozitivně. Výzkumníci zjišťovali pocity studentů, např.: „Vibrace mi pomáhají regulovat mé chování.“ „Nikdy jsem si nemyslel, že jsem ve špatné pozici, nebýt této zpětné vazby.“ „Nic mě nebolelo a neupozornilo, že něco dělám špatně.“ Lidé, kteří prošli tímto výzkumem ve druhé skupině, si pamatují, které pozice jsou nesprávné a dávají si na ně pozor. Senzorická paměť velice silně ovlivňuje myšlenkové stereotypy.

Zásady při polohování pacientů

Z výzkumu vzešly čtyři nejdůležitější zásady:

1. Zatěžujte kolena, nikoli záda.

2. Ohýbejte kolena, nikoli záda.

3. Vyhněte se kroutivému pohybu páteře (twist pohybu).

4. S pacientem manipulujte v co největší blízkosti vašeho těla.

Manifestace u lůžka latera acute

Výzkumné projekty tohoto typu vedle osvojování si správného držení těla při ošetřovatelské činnosti vedou i k rozvoji a iniciaci vývoje a výroby pomůcek a přístrojů tak, aby byly odpovídající pro zdravý pohyb personálu. Mezi takové lze řadit lůžko firmy Linet Latera Acute, které bylo konstruováno pro usnadnění ošetřovatelské péče. Častým argumentem, proč zdravotnické zařízení váhá zakoupit takovou pomůcku pro svůj personál a pacienty, je jeho cena, která odráží jeho nákladovost a někdy je nemalá. Na konferenci prezentovaný výzkum, ale i řada dalších výzkumů a studií však prokazují, že pomůcky usnadňující a zefektivňující racionální a zdravý pohyb zdravotnického personálu jsou i přes náklady s nimi spojené efektivní.

Stephen Wanless názorně s pomocí figuranta předvedl, jak konkrétně výuka budoucích zdravotníků na jeho mateřském pracovišti probíhá a oč jednodušší je polohování pacienta na lůžku s laterálním náklonem než bez něho. Manifestace byla provedena právě na polohovatelném lůžku Latera Acute firmy Linet, které je vybaveno možností laterálního náklonu až do 15 %.

Na lůžku s laterálním náklonem stačí desetina síly

Lůžko Latera Acute je vybaveno oboustranným laterálním náklonem. To je vlastnost, která ho předurčuje jako vhodné kupříkladu pro hospitalizaci zejména imobilních pacientů na celé řadě nemocničních oddělení. Laterální náklon pomáhá ošetřovatelům vykonávat řadu rutinních ošetřovatelských zákroků, a jak bylo při prezentaci vidět na obrazovce, i s minimální fyzickou námahou. Lůžko navíc disponuje nastavením výšky a náklonu ložné plochy a polohováním jednotlivých dílů ložné plochy – to vše pomocí elektromotorů. Řada denních rutinních činností v ošetřovatelství přináší fyzicky namáhavou manipulaci s částečně nebo zcela nepohyblivými pacienty. Mnohé z těchto činností se tradičně provádějí s pacientem napolohovaným na bok, resp. vyžadují laterální posun pacienta. Typické příklady těchto aktivit jsou: stlaní lůžka, toaleta pacienta, převlékání a hygiena pacienta, ošetřování a péče o dorzální části těla, preventivní polohování, provádění drenáží, přesun z lůžka na nosítka, přesun z lůžka na operační stůl, přesun paraplegických pacientů na křeslo apod.

Díky desetinásobnému snížení síly potřebné na přetočení pacienta lze s pomocí laterálního náklonu provádět všechny uvedené postupy s mnohem nižší fyzickou zátěží a bez rizika tělesného postižení či pracovního úrazu ošetřovatele. Manipulace s pacientem na lůžkách s laterálním náklonem je mnohem efektivnější a mnohem rychlejší než na klasickém lůžku, které takto vybaveno není. Páteř při manipulaci zůstává rovná, pohyb se přenáší na kolena. Tato fakta nepatří jen do oblasti pocitové, ale do měřitelné a zobrazitelné reality, jejíž virtuální podobu jsme si sami díky technologii Wii mohli ověřit i v kongresovém sále takříkajíc na vlastní oči.

Text a fota Jarmila Škubová

 

• tisk
• předplatit si