Číslo 7 - 8 / 2011
Modernizace dává šanci pacientům a mění práci sester
V současné době jedinou církevní nemocnicí s akutní péčí na území České republiky je Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze Pod Petřínem. Část areálu nemocnice (jejíž základ Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského zakoupila v roce 1842 a dobudovala v letech 1851 až 1854) byla v současné době zrekonstruována.
„U pacientů s Crohnovou chorobou a dalšími nespecifickými střevními záněty a se způsobem jejich výživy a léčby při dlouhodobých hospitalizacích vzniká někdy úplně jiný prostor pro sestru než u pacientů hospitalizovaných krátkodobě,“ řekla Florence řádová sestra Kristofora, která nás oddělením provázela. A dodala: Pacienti s Crohnovou chorobou totiž potřebují péči doslova o celou svoji bytost. Tato choroba dosud není úplně vyléčitelná, postihuje většinou mladé lidi, kterým často doslova obrátí život naruby. Patří do jisté míry mezi psychosomatická onemocnění a myslím, že všichni tito pacienti mají něco společného. K péči o ně patří určitě i péče o jejich lidské nitro. Vždycky se o to snažíme, i když někteří pacienti nás k sobě „nepustí“. Určitě se ale my, sestry, snažíme udělat maximum pro jejich pohodu, pro hezčí prostředí na oddělení, pro všechny stránky jejich těla i duše.“ Ke zrekonstruovaným oddělením patří také Gastroenterologie, která se skládá z lůžkového oddělení, odborných ambulancí a endoskopického traktu, jehož pýchou je Centrum biologické léčby pro pacienty s nespecifickými střevními záněty. „U nás najedete všechny typy dnes existujících endoskopů s jedinou výjimkou, a to je lineární endosono, to jediné nemáme,“ pochlubil se primář oddělení MUDr. Josef Doseděl.
Centrum biologické léčby Nemocnice Pod Petřínem patří mezi 22 center biologické léčby v ČR, co do počtu pacientů je mezi nimi zhruba na pátém až šestém místě. „Biologika u nás podáváme pouze pacientům se střevními záněty, ne pacientům onkologickým, ti spadají na jiná pracoviště. V letošním roce se však obáváme určitých omezení. Biologická léčba je velice drahá, měsíčně stojí v řádu desetitisíců korun. Snažíme se o dohodu se zdravotními pojišťovnami, aby došlo k udržení, či ještě lépe k navýšení finančních prostředků na biologickou léčbu pro ty pacienty, kteří to skutečně potřebují. Obáváme se však, že možná budeme nuceni některé relativně nejméně nemocné převést na jinou léčbu, která je lacinější, ale mezi pacienty ani lékaři není tak populární,“ konstatoval primář Doseděl.
hech
Fota Marta Jedličková
Další články v tomto čísle
- Zamyšlení před dovolenou
- „Velká“ novela zákona č. 96/2004 Sb.
- Léčba koněm. Pouť otce za uzdravením syna
- Výchovné maličkosti. Průvodce výchovou dítěte do 12 let
- Mezinárodní ošetřovatelství. „Mladý“ model J. C. Bacote
- Sestra v následné péči. Využití informačních technologií v ekonomickém myšlení staniční sestry
- Bezpečnostní pás jako prevence pádu pacienta v nemocnici Havlíčkův Brod
- Syndróm diabetickej nohy
- Hojení ran. Hojení ran z pohledu všeobecné sestry. Recenzovaný článek
- Hojení ran. Léčba bércového vředu a compliance pacienta – porovnání dvou případů. Recenzovaný článek