Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 4 / 2011

Sestra v následné péči včera a dnes 

Datum: 4. 4. 2011
Autor: MUDr. Ivana Doleželová, MBA

Pod pojmem následná péče většina z nás rozumí zařízení typu LDN, která byla původně založena socialistickým státem v roce 1974 jako sociální ústavy pro nemohoucí a přestárlé. Většina ani netuší, že Česko bylo první zemí Evropy a světa, které se začalo seriózně vědecky a především prakticky zabývat organizovanou a soustředěnou následnou léčebnou péčí o seniory již na počátku minulého století.

Celá historie geriatrické medicíny a následné péče v českých zemích začala ve 20. letech minulého století výstavbou Masarykových domovů (1924–1928) v lokalitě dnešní Krčské nemocnice.

Masarykovy domovy byly luxusním zařízením, sestra mj. kamarádkou

Masarykovy domovy patřily v té době k luxusním zařízením se šesti starobinci (dnešní ústavy sociální péče) s celkem 200 lůžky, jedním ústavem pro 100 seniorských manželských dvojic a čtyřmi chorobinci s 800 lůžky. K těmto chorobincům (lůžkovým nemocničním ústavům) pro dospělé patřily také odborné ambulance, ordinace a operační sály. Masarykovy domovy kromě léčebné a ošetřovatelské péče poskytovaly svým obyvatelům i duchovní služby ve vlastní kapli svatého Václava, poskytovaly možnost vzdělávání a zábavy ve vlastním amfiteátru a knihovně. V areálu bylo několik sportovišť a venkovních bazénů s teplou vodou. Areál provozoval pekárnu, masnu, chov dobytka, pěstování ovoce a aby bylo zachováno zdravé ovzduší, po areálu se pohybovaly výhradně elektromobily z dílny pana Křižíka. Masarykovy domovy byly koncipovány jako zařízení s celoživotním pobytem svých chovanců a sestra v tomto zařízení byla ošetřovatelkou, pečovatelkou, rádkyní a kamarádkou, která provázela chovance i nemocné celým pobytem v ústavu.

První geriatrická klinika na světě – sestra odbornice se světovým renomé

V roce 1929 vznikla v Masarykových domovech první geriatrická klinika na světě s 250 lůžky (zakladatel kliniky byl profesor Eiselt). Toto zařízení mělo již charakter skutečného klinického pracoviště s výukou geriatrie na Karlově univerzitě a sestra na této klinice byla již profesionální odbornicí pro ošetřovatelství s nutnou znalostí odborné ošetřovatelsko-zdravotnické péče. Vysoká úroveň a kvalita ošetřovatelské péče byla v té době světově uznávaná. Slibně se rozvíjející obor však přerušila válka, klinika zanikla v roce 1939 a již nikdy nebyla obnovena.

Vznik léčeben dlouhodobě nemocných a jejich původní funkce

Po dlouhé přestávce, kdy již celosvětově vznikaly programy komplexní a soustředěné péče o seniory jak zdravotní, tak sociální, byly v ČSSR v roce 1974 zákonem ustanoveny sociální ústavy pro nemohoucí a přestárlé, tzv. léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). Již sám název napovídá, že se nejednalo o zdravotnická zařízení, ale o sociální ústavy, kde byla nesoběstačným, ale i nemocným seniorům poskytována převážně ošetřovatelská péče. V pracovní náplni sestry v původních LDN převažovala dopomoc a ošetřování nesoběstačných a nemohoucích nad odbornou sesterskou zdravotnickou prací.

Sestra „děvče pro všechno“

A tak se stalo, že sestry v těchto zařízeních měly za úkol starat se o vše, co senior potřeboval. Do jejich denní pracovní náplně přešla povinnost např. zajistit holení, stříhání chovanců, zajistit nákup potravin, které si nemocný přál, a další nezdravotnické služby, které jsou od odbornosti sestry a jejího zdravotnického vzdělání velmi daleko. V průběhu let postupně došlo ke společenské degradaci odborné sesterské práce v LDN a bohužel vnímání sestry jako „děvčete pro všechno“ v těchto zařízeních přetrvává do dnešních dnů, i když LDN již od roku 1997 patří mezi zdravotnická zařízení a zcela změnily svou náplň a své poslání. K jaké změně tedy došlo a jaké jsou požadavky na sestru dnešní LDN? Především LDN již dnes nepatří mezi ústavy sociálních služeb, ale jsou zdravotnickými lůžkovými zařízeními, což znamená, že hospitalizovaným nemocným má být poskytována především zdravotnická péče, včetně rehabilitační. Pokud pacient již zdravotnickou péči nepotřebuje a po zdravotní stránce je stabilizován, je nutné pro nemocné zajistit odpovídající dlouhodobou péči ošetřovatelskou v zařízeních sociálních služeb. Tento zásadní rozdíl mění celou tvář dnešních LDN a klade velké požadavky na sestry v těchto zařízeních, které by měly být na vysoké odborné úrovni ve znalostech především geriatrické medicíny.

Procvičování hmatových a kognitivních funkcí v LDN

Komplexní charakter péče v lůžkových zdravotnických zařízeních následné péče

Péče v současných lůžkových zdravotnických zařízeních následné péče (archaický název LDN bohužel stále přetrvává) má komplexní charakter. Obsahuje lékařskou péči, ošetřovatelství a RHB ošetřovatelství, odbornou ergoterapii, RHB, fyzickou a mentální aktivizaci a nutriční péči. Péče je poskytována vždy pracovním týmem, který je schopen pro každého nemocného vypracovat krátkodobý a dlouhodobý léčebně aktivizační nebo léčebně rehabilitační plán.

Profesní odborník i týmová hráčka

Tento způsob práce vyžaduje, aby zdravotní sestra současného oddělení následné péče byla nejen profesním odborníkem, ale aby byla schopná i týmové spolupráce, do týmu přinášela inovativní návrhy, aby byla schopná identifikace problémů, nacházení řešení a aby dokázala koordinovat činnosti jednotlivých odborných členů týmu. V současné době je často zdůrazňována i problematika efektivnosti a nákladovosti péče a i každá sestra na své úrovni by měla dokázat ošetřovat pacienty dle doporučených postupů s co největší profitabilitou jak pro nemocného, tak i pro své oddělení. Jak tohoto docílit, aby k sestře pečovatelce a ošetřovatelce přibyla ještě manažerka a týmová hráčka?

Naše oddělení od roku 2008 vede veškerý personál, lékařský a nelékařský, k týmové práci a poskytuje každému jednotlivci možnosti k seberealizaci i dalšímu odbornému, managerskému nebo komunikačnímu vzdělávání. Za dobu těchto téměř tří let došlo k výrazné změně v myšlení a chápání obsahu a poslání následné péče u nelékařského personálu, a to nejen na našem pracovišti. Tato změna byla, samozřejmě jako každá změna, provázena pozitivním i negativním přijetím od personálu. Na sestry a ostatní nelékařský personál byly trvale kladeny enormní nároky bez úlevy v základních pracovních povinnostech a mnohdy bylo pro některé z nich komplikované a náročné se se všemi úkoly vyrovnat.

MUDr. Ivana Doleželová, MBA, primářka oddělení Geriatrie-LDN, FTNsP, Praha

 
  • tisk
  • předplatit si