Léčebné prostředí

Florence bývá často věnována utváření léčebného prostředí pro pacienta. Pojďme a zamysleme se v úvodu nad tím, co vše se pod pojmem léčebné prostředí skrývá a zda opravdu má takový významný vliv na úzdravné procesy, jak se často říká a píše.

Léčebné prostředí je vše, co nás ve zdravotnickém zařízení obklopuje a co má uspokojit fyzické i psychicko-duchovní potřeby klienta. Pojem optimální léčebné prostředí představuje nový pohled, novou filozofii uzdravování pacientů založenou nejen na lékařské péči. „Pacien­tům dnes nestačí nabídnout pouze kva­ litní léčebnou a ošetřovatelskou péči. Je třeba se zamyslet i nad prostředím, v kte­rém se péče poskytuje, a naučit se mírnit jeho traumatizující vliv.“ (Škrlovi)

Léčebné prostředí a jeho vytváření patří mezi priority současného světového ošetřovatelství. Snaha zmobilizovat vnitřní síly pacienta a jeho touhu po uzdravení, nabídnutí prostředí, v němž se necítí osamělý a kde cítí podporu a ví, že má možnost informovaně zasahovat do péče i léčby, se stává hlavní úlohou zdravotnického personálu. Pocity, které pacienta provázejí v období nemoci, jsou individuální – záleží na typu osobnosti člověka, a tomu by mělo vyhovovat i léčebné prostředí.

Při vstupu pacienta do zdravotnického zařízení je nejdůležitější první dojem. Vhodné estetické pojetí vstupní haly, příjmové ambulance nebo lůžkového oddělení výrazně ovlivňuje emocionální stabilitu nemocného. Použití vhodných barev může u pacientů podpořit pocit dobré nálady.

Hluk a pach na oddělení zdravotnického zařízení jsou jedním ze stresujících faktorů, jež se negativně odráží na psychickém rozpoložení pacienta. Výrazné ovlivnění hluku a pachu není dané pouze ohleduplností personálu, ale i ohleduplností pacientů vůči sobě. K tomu je potřeba vytvořit podmínky. Navigační struktura ve zdravotnickém zařízení, její srozumitelnost pro klienty je předpokladem duševní pohody nemocných a jejich rodinných příslušníků. „Narušení komunikace a vztahů mezi lidmi napomáhá nevhodná struk­tura organizace, nevhodná organizace pracovních činností, nevhodné pracovní prostředí, špatný informační systém a nevhodný styl řízení.“ (Pištěláková)

Otimální léčebné prostředí zahrnuje nejen prostředí vytvořené pro pacienta, ale i prostředí pro personál a klima, jež v zařízení panuje. Pracovník, kterému jsou vytvořeny optimální pracovní podmínky, působí ve fungujícím týmu s definovaným cílem, je schopen přinést něco nového, něco pozitivního. Je prokázáno výzkumy, že v moderním, účelovém, světlém a vzdušném prostředí je poskytována pacientům kvalitnější ošetřovatelské péče. Aby prostředí zdravotnického zařízení „čarovalo“, aby působilo jako významný pomocník týmům zdravotníků, musí být vědomě tvořeno. Nic nevznikne samo od sebe, ani architekti, ani projektanti sami nevědí, co z toho, co navrhují, má ony zázračné léčivé účinky. To je úkol zdravotníků. Musí vědět, že tak, jako doma se v útulné domácnosti všem a všechno lépe daří, tak i v nemocnici, kde je pamatováno i na prostředí, se lépe léčí a pečuje.

Marie Brilová, hlavní sestra Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., vrchní sestra ORL oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

 

 

• tisk
• předplatit si