Dezinfekce, sterilizace. Jak se vyhnout pochybení – „právní minimum“ pro všechny odbornosti

V našem cyklu odborných témat jsme v bloku Nozokomiální nákazy (NN) vybrali několik nejčastějších otázek čtenářů k problematice sterilizace a dezinfekce zdravotnických přístrojů a pomůcek a zacházení s prádlem. K odpovědím jsme použili Vyhlášku č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče (dále vyhláška). 

 

 

Kdo je oprávněn provádět sterilizaci?

Sterilizaci provádějí proškolení zdravotnič­tí pracovníci. Na centrální sterilizaci zodpoví­dá za provoz a kvalitu zdravotnický pracovník, který absolvoval specializační studium nebo certifikační kurs, event. jiný zaškolený zdra­votnický pracovník lékařského oboru. Uvedení sterilizačních přístrojů do provozu, jejich opra­vy a periodický servis provádějí pouze pověře­ní servisní pracovníci.

Jaké jsou fáze předsterilizační přípravy?

V myčkách probíhá očista v kyselém, alkalic­kém nebo enzymatickém prostředku. Dezinfek­ce je provedena termicky při teplotě 90 °C a vyšší po dobu 10 minut nebo termochemicky s použi­tím předepsaného dezinfekčního prostředku při teplotě 60 °C po dobu 20 minut. Pokud se pro­káže účinnost a vhodnost jiných parametrů pro provoz myček, používají se za podmínek stano­vených orgány ochrany veřejného zdraví. Prů­běžná kontrola účinnosti mycího a dezinfekč­ního procesu v myčkách se provádí pravidelně pomocí fyzikálních nebo chemických testů neb bioindikátorů, dle návodu výrobce, minimálně jedenkrát týdně. Obsluha myčky na ukazatelích sleduje, zda mycí a dezinfekční cyklus probíhá dle zvoleného programu.

Ruční mytí nástrojů a pomůcek probíhá až po jejich dezinfekci v prostředku s virucid­ní účinností. Přípravky a postupy pro dezinfek­ci a mytí se volí tak, aby nepoškozovaly ošetřo­vaný materiál. Oplach vodou odstraní případná rezidua použitých látek.

Čištění ultrazvukem frekvence 35 kHz se používá k doplnění očisty po předchozím ruč­ním nebo strojovém mytí a dezinfekci. Po pro­vedeném mytí se nástroje nebo pomůcky před zabalením důkladně osuší, pak prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je důleži­tým předpokladem požadovaného účinku kaž­dého sterilizačního způsobu.

Poslední fází předsterilizační přípravy je vložení předmětů určených ke sterilizaci do vhodných obalů, které je chrání před mikro­biální kontaminací po sterilizaci. Materiál se do sterilizační komory ukládá tak, aby se umožnilo co nejsnazší pronikání sterilizačního média. Při sterilizaci se komora zaplňuje pou­ze do 3/4 objemu a materiál se ukládá tak, aby se nedotýkal stěn. Plnění je shodné pro všech­ny typy sterilizace.

Co umějí sterializační přístroje a v čem se jejich funkce liší?

Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) v parních přístrojích je vhodná pro zdravotnic­ké prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů odol­ných k vyjmenovaným parametrům sterilizace (viz vyhláška). Sterilizace vlhkým teplem se řídí ČSN    EN      554      „Sterilizace zdravotnických pro­středků validace a pravidelná kontrola steri­lizace vlhkým teplem“. Uvedená norma urču­je požadavky na kvalifikaci personálu, technické vybavení přístroje, kvalitu sterilizačního média, sterilizovaný materiál, sterilizační proces, zku­šební přístroje, údržbu, validaci a revalidaci. Parní sterilizátory musí být vybaveny antibakte­riálním filtrem. Výjimku lze připustit u malých stolních sterilizátorů vybavených pouze sterili­začními cykly typu N. Filtr se pravidelně obmě­ňuje dle návodu výrobce. Vyhláška také stano­vuje kategorie parních sterilizačních přístrojů dle sterilizačních programů:

Kategorie A

1. Přístroje vybavené sterilizačními cykly ty­pu N slouží pouze ke sterilizaci nebalených nástrojů bez dutin. Nepoužívají se pro po­rézní materiál. Tyto přístroje mají alespoň teploměr nebo tlakoměr.

2. Přístroje vybavené sterilizačními cykly ty­pu B slouží ke sterilizaci baleného i nebale­ného materiálu, který snáší provozní teplo­ty. Tyto přístroje mají teploměr a tlakoměr a umožňují provedení vakuového a denního Bowie-Dick testu.

3. Přístroje vybavené sterilizačními cykly ty­pu S se používají pouze pro sterilizaci pro­duktů uváděných výrobcem sterilizátoru.

Kategorie B - přístroje větší než
1 sterilizační jednotka

Přístroje s komorou větší než 1 sterilizační jed­notka, s vývinem páry mimo komoru, vytápě­ným pláštěm a vývěvou, umožňující přerušova­né odsávání vzduchu před sterilizační expozicí. Sterilizační cyklus v těchto přístrojích probíhá automaticky podle zvoleného programu. Pří­stroje mají vestavěný teploměr a tlakoměr s čidly nezávislými na čidlech regulačních a možnost hodnoty registrovat, příp. vytisknout a mají pro­gram k provedení vakuového a denního Bowie-Dick testu. V přístrojích této kategorie se sterili­zuje balený i nebalený materiál.

Sterilizace proudícím horkým vzduchem je určena pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny. Hor­kovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu. Konkrétní para­metry stanovuje jmenovaná vyhláška.

Sterilizace plazmou využívá plazmy vzni­kající ve vysokofrekvenčním elektromagnetic­kém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické látky. Sterilizační parametry a podmínky sterilizace, jakož i druhy materiálu, který se tímto způso­bem sterilizuje, jsou dány typem přístroje. Ste­rilizace plazmou se nepoužívá ke sterilizaci po­rézního a savého materiálu a materiálu vyrobe­ného na bázi celulózy.

Sterilizace radiační. Účinek vyvolává ga­ma záření v dávce 25 kGy. Používá se při prů­myslové výrobě sterilního jednorázového ma­teriálu, případně ke sterilizaci exspirovaného zdravotnického materiálu. Postupuje se podle ČSN            EN      552.

Chemická sterilizace je určena pro mate­riál, který nelze sterilizovat fyzikálními způso­by. Sterilizačním médiem jsou plyny předepsa­ného složení a koncentrace. Z hlediska použité­ho sterilizačního média se rozeznává:

•  sterilizace formaldehydem

•  sterilizace ethylenoxidem

•  pokud se prokáže účinnost a použitelnost jiných způsobů sterilizace, používají se za podmínek stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví.

Jak balit vysterilizovaný materál, aby to odpovídalo předpisům?

Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných před­mětů před sekundární kontaminací až do jejich použití    (ČSN   EN            868).    Jednorázové    obaly   papí­rové, polyamidové a kombinované (papír - fólie) a jiné jsou vždy opatřené procesovým testem se zatavují se svárem širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-li vzdálenost svárů od sebe vět­ší než 5 mm, nebo lepením originálního spoje na obalu. Materiál do přířezů se balí standardním způsobem a přelepuje se páskou s procesovým testem. Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje datem sterilizace, datem exspirace vy­sterilizovaného materiálu a kódem pracovní­ka odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu procesového testu. Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly jsou kazety a kon­tejnery, které jsou výrobcem označeny jako zdra­votnický prostředek. Na každý pevný sterilizač­ní obal je nutno umístit procesový test.

Jaké jsou základní způsoby dezinfekce?

Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů přenosu infek­ce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfek­ce faktory vnějšího prostředí a odolností mik­roorganizmů.

Způsoby dezinfekce:

•  fyzikální dezinfekce (var za atmosférické­ho tlaku po dobu nejméně 30 minut, var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut, dezinfekce v přístrojích při teplo­tě 90 °C a vyšší po dobu 10 minut, ultrafialo­vé záření o vlnové délce 253,7 nm – 264 nm, filtrace, žíhání, spalování),

•  chemická dezinfekce,

•  fyzikálně-chemická dezinfekce.

Zásady jednotlivých způsobů dezinfekce podrobně rozepisuje vyhláška.

Má před mechanickou očistou proběhnout ještě proces dezinfekce?

Mechanická očista je soubor postupů, které od­straňují nečistoty a snižují počet mikroorganis­mů. Pokud došlo ke kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před mechanickou očistu proces dezinfekce.

Čisticí prostředky, případně čisticí prostřed­ky s dezinfekčním účinkem se aplikují buď ruč­ně, nebo pomocí mycích a čisticích strojů, tla­kových pistolí, ultrazvukových přístrojů apod. Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čisto­tě. Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují a usuší. Pokožka se čistí teplou vodou, mýdlem a osušením a ošetří se ochranným krémem.

Co říká vyhláška o zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických zařízeních a ústavů sociální péče?

Prádlo má obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený pro opakované použití. Výsled­kem pracího postupu a procesu musí být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace. Ma­teriály, které přicházejí do přímého styku s ope­rační ránou, se nesmějí klasifikovat jako prádlo. Prádlo ze zdravotnických zařízení jak z lůžkové, tak ambulantní složky se pere výhradně v pro­vozovnách, které mají k tomuto účelu uzpůsobe­ný režim a nedochází ke křížení zdravotnického prádla s prádlem ostatním, nezdravotnickým.

Z hlediska zdravotního rizika se rozdělu­je prádlo na:

a) infekční – tj. prádlo kontaminované biolo­gickým materiálem a prádlo používané na infekčních odděleních, odděleních TBC a ve veškerých laboratorních provozech,

b) operační – tj. prádlo z operačních sálů, gy­nekologicko-porodních sálů, novorozenec­kých oddělení, JIP a CHIP,

c) ostatní – tj. všechno prádlo neuvedené v bo­dech a) a b).

Prádlo kontaminované zářiči (radionukli­dy) a cytostatiky podléhá zvláštnímu režimu.

Připravila jš

 

• tisk
• předplatit si