Steril.cz – Brno 2011

Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví Medical Fair Brno / Rehaprotex probíhal ve dnech 18.–21. října na brněnském Výstavišti. Součástí doprovodného programu byl mimo jiné i kongres České společnosti pro sterilizaci a oddělení Centrální sterilizace FN Brno.

Jako tradiční satelitní vzdělávací akce veletrhu se 18.–19. 10. uskutečnil VII. mezinárodní kongres STE­RIL.CZ – Brno 2011. Akci zaměřenou na technologie sterilizace zdravotnických prostředků ve zdravotnických zařízeních a zařazenou do celoživotního vzdělávání zdravotníků nelékařů (NLZP) moderoval RNDr. Bruno Šudřich, primář Centrální sterilizace FN Brno. Zazněla zde řada sdělení z České republiky, ale i ze Slovenska, Německa a Velké Británie.

Hygiena rukou

Velká pozornost byla věnována hygieně rukou, které se hned v úvodním bloku věnoval H-H. Schlüter (Albertinen Spital Hamburg, Německo). Připomněl pět základních situací, kdy je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nutné provádět hygienu rukou (před kontaktem s pacientem, před aseptickými výkony, po rizikovém kontaktu s tělními tekutinami, po kontaktu s pacientem a po kontaktu s jeho prostředím – www.who.int; http://whqlibdoc.who.int/hq/2009/WHO_IER_ PSP_2009.02_eng.pdf), a poté ukázal řadu konkrétních jednoduchých opatření, kterými lze snížit riziko přenosu infekcí ve zdravotnickém zařízení. Doporučuje například držet odstup od pacienta v situacích, kdy je to možné, protože i plášť zdravotníka je plný choroboplodných zárodků, nesedat si na pacientovo lůžko, při nutném kontaktu s lůžkem mít ochranný plášť, špinavé prádlo nepokládat na podlahu, nýbrž rovnou do vaku apod., při transportu držet prádlo od těla, zásobníky s léky nepokládat ani na chvíli na podlahu, uvědomit si, že například i stetoskop pověšený na krku je přenašečem bakterií, aj. Zdůraznil, že hygiena rukou musí být prováděna přímo v místě poskytování péče a tam by měly být umístěny i dezinfekční přípravky, přičemž za nejvhodnější považuje dávkovače dezinfekce, zavěšené přímo na pelesti lůžka. Následující přednášející N. Hirth z Bode Chemie Hamburg (Německo) hovořila o profesně podmíněných onemocněních kůže u zdravotníků, která v Německu tvoří více než 50 % chorob z povolání; 20–40 % zdravotníků trpí iritativními dermatitidami. Mnoho z nich se domnívá, že jednou z příčin je používání alkoholové dezinfekce, N. Hirth ale upozorňuje, že ta u zdravé pokožky žádné poškození nezpůsobuje, avšak zhoršuje stav kůže předem poškozené či nemocné. Zdravotník, který má např. zanícený ekzém, nemůže své ruce udržet „čisté“, tedy bez bakterií, a proto by už neměl pracovat u pacienta, uvedla přednášející. Podle ní mezi příčiny onemocnění kůže patří časté mytí rukou vodou a mýdlem (to radí provádět jen u rukou viditelně znečištěných), časté provádění mokrých nebo vlhkých prací a nošení některých typů ochranných rukavic (např. pudrovaných latexových). Zajímavé bylo srovnání výsledků průzkumu v několika holandských a českých nemocnicích, které N. Hirth představila: nizozemské sestry si např. myjí ruce vodou a mýdlem mnohem méně často než české (4,5 : 37 %), naopak podstatně častěji používají k hygieně rukou dezinfekční prostředky (65 : 23 %). Jak se nejen tito přednášející shodli, součástí hygieny rukou musí být po opakované dezinfekci i ošetření rukou regeneračním krémem.

Technologie, validace atd.

Další sdělení se již věnovala přímo sterilizaci – např. technické podpoře sterilizačních zařízení v nemocnicích a validaci v zemích EU (pod pojmem validace se podle vyhlášky MZ ČR č. 195/2000 Sb. rozumí sestavení jednotlivých fází sterilizačního cyklu, jeho dokumentace a potvrzení, že při správné obsluze je zaručena reprodukovatelnost sterilizačního cyklu; pro validaci sterilizačního procesu ve zdravotnických zařízeních platí postup podle ČSN EN 554). G. Lee, britský zástupce firmy Johnson a Johnson, ve svém vystoupení zdůraznil, že sterilizační systém musí být kdykoli provozuschopný, a proto distributoři zajišťují také kvalitní zaškolení nemocničního personálu a nadstandardní pravidelný technický servis a podporu.

C. Dieckmann (Miele, Německo) hovořila o managementu kvality v procesu přípravy nových zdravotnických prostředků před jejich uvedením do zdravotnické praxe, tedy řízení kvality sterilizace, balení, odeslání do oběhu anebo skladování zdravotnických produktů. Hovořila také o řízení kvality na oddělení centrální sterilizace, věnovala se manuální dekontaminaci, která se někdy provádí proto, že chybí patřičné strojové vybavení, jindy je předstupněm dekontaminace strojové, která zajišťuje větší ochranu personálu a funkční i technickou bezpečnost. Řeč byla také o významu kvality vody (musí být pitná, alespoň pro závěrečný oplach demineralizovaná a odsolená, mít odpovídající tvrdost), otázce použití chemických prostředků volených v závislosti na tom, jaké mikroorganismy mají být usmrceny, atd.

L. Müller (BAG Health Care GmBH, Německo) se věnoval provádění vakuového a denního Bowie-Dick testu správného odvzdušnění a pronikavosti páry, hovořil o významu dobré kvality páry, která je pro úspěch procesu sterilizace rozhodující.

R. Weiss, dlouholetý pracovník nemocnice ve švábském Rottweilu (Německo), poté přítomné podrobně seznámil se softwarem na oddělení centrální sterilizace a operačních sálech, který dokonale kontroluje správnost procesů sterilizace.

Teorie i praxe sterilizace

Zajímavá témata byla i na dalším programu kongresu. Věnovala se například realitě v hygienické dezinfekci rukou (D. Kratochvílová, Nemocnice Val. Meziříčí), vzdělávání NLZP podle směrnice Slovenské komory sester a porodních asistentek (Y. Beressová, E. Stáreková, O. Andrejovská, DFNsP Bratislava, FNsP Žilina, NsP Bojnice, Slovensko), etylenoxidu jako sterilizačnímu médiu (Hubáček, MAC, ČR), čisté páře z výměníkových stanic pro sterilizaci ve zdravotnických zařízeních (P. Červinek, ESL Brno), hovořilo se o zkušenostech s novější metodou sledování účinnosti dekontaminace lůžek v nemocnici sv. Cyrila a Metoděje Univerzitní nemocnice Bratislava (L. Langšádl, D. Langšádlová, M. Baričičová), přítomní měli možnost seznámit se s historií a současností jednoho z pořadatelů kongresu, rekonstruovaného oddělení Centrální sterilizace Fakultní nemocnice Brno (B. Šudřich, D. Ježková), stejně jako s tím, jak vypadají operační sály 21. století a jak spolupracují s Centrální sterilizací (J. Štěch, D. Krištůfková, Hypokramed, ČR), dostalo se jim malého právního minima pro zdravotníky (B. Wittnerová, ČR), informací o novinkách v oblasti ochranných zdravotnických rukavic (J. Bednaříková, B. Braun, ČR) a o validaci sterilizační techniky na oddělení Centrální sterilizace (I. Kareš z Baťovy nemocnice Zlín).

ew

 

• tisk
• předplatit si