Pacient a zdravotník na katetrizačním sále (Ostrava)

Celoživotní vzdělávání a poskytování dokonalé péče se staly vnitřní potřebou zdravotníků nelékařů z katetrizačních sálů nejen v České republice. Plně to potvrdila i dvoudenní celostátní a mezinárodní konference zdravotních sester a radiologických asistentů (RA) katetrizačních sálů, která v polovině října svými 250 účastníky zaplnila konferenční sál Clarion Congress Hotelu v Ostravě.

Na konferenci zaznělo na 52 odborných sdělení zdravotníků nelékařů z katetrizačních pracovišť České a Slovenské republiky, Rakouska a Spojených států amerických. V jejím průběhu byla pokřtěna publikace pro nelékařské pracovníky katetrizačních sálů a pro studenty oboru radiologický asistent (RA) s názvem Vaskulární dia­gnostika a intervenční výkony autorů V. Procházky, V. Čížka a kol., vzešlá z nakladatelství Maxdorf-Jessenius. Proběhla soutěž o nejlepší sdělení. Pomocí telekonzultačního zařízení měli účastníci konference možnost interaktivního vstupu na katetrizační sál, kde intervenční tým z Oddělení intervenční neuroradiologie a angiologie Fakultní nemocnice Ostrava předvedl svou práci v přímém přenosu. Toto pracoviště bylo společně s Katedrou zobrazovacích metod LF Ostravské univerzity, Českou asociací sester a Společností radiologických asistentů ČR pořadatelem konference.

Uvítání

Konference se konala pod záštitou MUDr. Svatopluka Němečka, MBA, ředitele FN Ostrava, Bc. Márie Dobešové, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Ostrava, a Mgr. Ondřeje Krahuly, předsedy Společnosti radiologických asistentů ČR, kteří v úvodu přítomné pozdravili a přivítali. V řadě s nimi vystoupil též děkan Doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc. z LF Ostravské univerzity v Ostravě, který vyzvihl aktuálnost tématu konference a obrovský význam nelékařů na katetrizačním sále, zdravotníků, kteří pracují v úzkém kolektivu a mají vynikající výsledky. Řekl, že konference, jako je tato, by měla vést nejen k prohloubení spolupráce mezi jednotlivými pravovišti, ale měla by být i místem k navázání neformálních vztahů, které jsou neméně důležité.

Profesionalita a etika

V první kongresový den představili svá pracoviště a své úkoly na nich nelékaři jak z „domácí“ FN Ostrava, tak z Prahy, Olomouce, ze Slovenska a USA. Bylo možné porovnávat.

Kateřina Rudolfová ze III. interní- kardiologické kliniky Kardiocentra FN KV v Praze v prezentaci nazvané Orga­nizace práce na katetrizačním sále (KS) představila moderní sál oddělení intervenční angiologie, který je v provozu teprve od r. 2009 a který umožňuje provádět hybridní výkony (cévní chirurgie plus intervence). Zdůraznila význam příjemného prostředí pro pacienty (hudba, obrazy, moderní interiéry), týmovosti práce a úlohy sestry, která je s pacientem v kontaktu od jeho příchodu na oddělení, během katetrizace i při jeho odchodu domů.

Petra Procházková z Oddělení intervenční neuroradiologie a angiologie RDG ústavu FN Ostrava komplexně referovala o perioperační péči (PP) o pacienta podstupujícího vaskulár­ní intervenční výkon na katetrizač­ním sále. Velký prostor přitom věnovala péči o jeho psychiku. PP o pacienta podstupujícího intervenční výkon definovala jako přímou i nepřímou specifickou ošetřovatelskou péči bezprostředně před, během a po intervenčním (operačním) výkonu. Přednášející uvedla šest základních postupů, které musí sestra dokonale ovládat: poskytovat pacientovi podle své kompetence informace (písemná i verbální edukace, informovaný souhlas atd.); provádět bezpečnostní kontrolu (ovládat zásady přípravy sterilního instrumentačního stolku); realizovat optimální komunikaci s pacientem (citlivý přístup, empatie a také důležitá pochvala za statečnost); dodržování hygienicko-epidemiologických zásad na KS; zajištění intimity pacienta (během celé hospitalizace – pacient očekává zachování soukromí, diskrétnost při sdělování informací, pacient musí souhlasit s přítomností třetí osoby atd.) a monitorování vitálních funkcí. Na pracovišti mají standardní postup, který umožňuje pacienta rychle a bezchybně připravit na operační výkon.

Americké sestry o klinickém výzkumu sester na katetrizačním sále

Pozvání amerických sester, koordinátorek klinických výzkumů na katetrizačních sálech inicioval odborný garant konference MUDr. Václav Procházka, Ph.D., MSc. z FN Ostrava. Seznámil se s nimi na stáži v Indiana Center for Vascular Biology and Medicine v Indianopolis. Získal tam, jak uvedl, úplně jiný pohled na klinickou a výzkumnou práci. Lékaři a sestry tam mají zcela odlišné pracovní úvazky než u nás, a tím i větší možnosti zapojit se do klinického výzkumu.

Některé klinické studie trvají 3–4 roky

Koordinátorka klinických výzkumů J. M. Foltzová z Indiana Center for Vascular Biology and Medicine v Indianopolis ve státu Indiana, USA detailně seznámila s tím, jak se provádí klinicky výzkum sester na katetrizačním sále na jejím pracovišti. Uvedla, že v současné době sestry koordinují deset studií a čtyři další připravují. Jmenovala několik studií, kterými se v současnosti zabývají. Jsou to Koronární stenty, Ilické stenty, Stenty do AFS, Karotické stenty, Digitální substrakční angiografie u koronárních onemocnění, Prostředky pro uzávěr defektu artriálního septa.

Hovořila dále o tom, jak vypadá příprava a relizace takové studie a jaké kvalifikační předpoklady musí pro danou práci sestra splňovat. J. M. Foltzová pracovala 9 let na koronární jednotce, měla 25 let praxe v klinickém výzkumu v Krannert Institute of Cardiology a 5 let praxe na kardiologickém katetrizačním sále.

Jaká je náplň práce studijní koor­ dinátorky v USA?

Sestra provádí nábor pacientů do studie. Před tím, než zahájí výzkum, musí získat souhlas etické komise, dále vytvořit studijní dokumentaci, musí získat informovaný souhlas pacienta pro účast v klinické studii, připravit řadu formulářů specifických pro danou studii, pro laboratorní vyšetření, pro účtování, sledování pacientů apod. Dále musí projednat výzkumný projekt s personálem ambulance a katetrizačního sálu a s ekonomem zařízení. Mimo to spravuje veškeré reklamní aktivity.

V průběhu studie musí sestra dbát zejména na to, aby pomůcky ke studiím uchovávala v uzamčených místnostech, pak hlavně aby svými výzkumnými aktivitami nenarušovala běžný provoz, aby postupovala přesně podle protokolu, sbírala data. Dalším jejím úkolem je indentifikace postupů po provedení výkonu a umístění této identifikacie v dokumentaci sledovaného pacienta. Sestra provádějící klinický výzkum sleduje pacienta až do jeho propuštění domů a nakonec zajistí, aby u něho byla provedena kontrolní návštěva. Ujistí se, že pacient ví, kde může v případě potřeby sestru zastihnout. Z chorobopisu pacienta zkopíruje dokumenty, které se vztahují ke studii. Pacient zařazený do studie péči s ní spojenou nehradí. Některé klinické studie trvají 3–4 roky. Přednášející uvedla, že ona sama ze 75 % pracuje jako studijní koordinátorka a z 25 % jako ambulantní sestra kardiologického oddělení nemocnice.

K tématu hovořila P. G ́Sellová, která vysvětlila, jak se provádí sestrou koordi­nace klinických výzkumů kardiovas­kulárních center ve státě Indiana v ob­lasti buněčné terapie u dospělých.

Účast v klinickém výzkumu je šance i pro české sestry a RA

Náměstkyně ošetřovatelské péče FN Ostrava Bc. Mária Dobešová uvedla, že 90 % práce na katetrizačním sále odvádějí sestry a RA a 10 % lékaři. Nelékaři z těchto pracovišt jsou na vysoké odborné úrovni a přitom nejsou adekvátně finančně hodnoceni. Po splnění nutných podmínek by byli připraveni koordinovat a realizovat klinický výzkum na katetrizačních sálech, což by vedlo jednak k jejich všestrannému rozvoji, ale i k takovému ohodnocení práce, které by odpovídalo jejímu významu. M. Dobešová uvedla pro Florence, že jednání s hosty budou pokračovat během jejich přítomnosti v ČR s cílem navázat spolupráci s Center for Vascular Biology and Medicine v Indianopolis.

Bez RA na katetrizačním sále není intervenční radiologie

Radiologický asistent – ideální tře­tina týmu – o velkém významu RA na operačním sále přednášela Lenka Skácelová z Radiologické kliniky FN Olomouc. Hovořila o složení intervenčního týmu (intervenční radiolog, zdravotní sestra, RA) a jejich kompetencích. Podíl RA na intervenčním výkonu spočívá v přípravě písemné a obrazové dokumentace v přímé asistenci u výkonu, RA zpracovává obrazovou dokumentaci, vykazuje provedené výzkumy, dohlíží na radiační ochranu pacientů i personálu, provádí 3D rekonstrukce. Na závěr uvedla výhody a nevýhody RA v týmu. Mezi výhody patří mj. významné zkrácení celkové délky intervenčního výkonu a snížení radiační zátěže. RA je rovnocenným partnerem intervenčního radiologa.

Téma ochrany před infekcemi

Přednášku o bariérové ochraně na operačním sále ozvláštnila její autorka Věra Ehrenbergerová z Mölnlycke Health Care historickým exkursem, který ukázal, jak rychlý je vývoj operačních pomůcek, které mají pacienta i zdravotníky chránit před infekcemi. Bariérovou ošetřovatelskou péči definovala autorka jako systém pracovních a organizačních opatření, které mají zabránit vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. Zdůraznila v této souvislosti význam správné volby operačního oblečení, čepic, ústenek a plášťů.

A. Goldírová z FN Ostrava hovořila o managementu péče o pacienta před a po endovaskulárním výkonu, metodě, která je vysoce moderní a do budoucna skýtá další velké možnosti. Na pracovišti je používán StarClose, jeden z nejmodernějších cévních uzávěrů, který umožňuje rychlejší, bezpečné a spolehlivé uzavření a rychlejší mobilizaci pacientů po katetrizaci. Jeho cílem je zabránit kontaktu s kůží, a tak se výrazně snižuje riziko infekce. Autorka zdůraznila komplexnost managementu a upozornila na možné komplikace po výkonu, jejichž příznaky musí sestra zaznamenat a reagovat na ně. Zdůraznila význam klidového režimu u pacienta po výkonu.

Akutní péče o pacienta s cévní mozkovou příhodou (cmP) Fakultní nemocnice Ostrava se prezentovala několika sděleními o úkolech a organizaci práce sestry a RA při různých metodách léčby CMP. Mluvilo se o léčbě systémovou trombolýzou, výhodách mikroinfúzního ultrasonografického systému EMOS a řadu uzavřela M. Jamborová z UNM Martin sdělením o endovaskulární léčbě disekce karotických tepen, která postihuje i mladé lidi. Všichni přednášející se shodli, že pro úspěšnost léčby je důležité včasné rozpoznání ataku, rychlý transport pacientů na „správné místo“ a rychlá adekvátní léčba.

Závěr

Na konferenci byly prezentovány ještě desítky dalších sdělení, ať již ve společné sekci zdravotních sester a RA, anebo samostatných paralelních sekcích. Konference představila řadu nových metod a postupů a seznámila s prvními zkušenostmi s nimi pohledem nelékařů (např. FDD jako nová možnost léčby intrakraniálních aneuryzmat – UMN Martin, roboticky asistované operace – Nemocnice Na Homolce, Praha), byly prezentovány výsledky nejnovějších studií (např. Endovaskulární léčba pacienta s RS – FN Ostrava), nescházely ani zkušenosti ze zahraničí, etické a komunikační aspekty v kontaktu s pacientem i problematika viděná očima pacienta. Konference nad vší pochybnost prokázala provázanost profese RA a zdravotních sester, která je podmínkou šance nemocného na plnohodnotný život. Obě profese se díky neustále se rozvíjecí technice musí stále učit novým věcem, menežovat stále nověji a nověji svoji práci a více rozumět pacientovi, který se dnes bez jejich pomoci může ve stále dokonalejší technice snadno ztrácet.

Jarmila Škubová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si