Číslo 11 / 2011
Šetření dekubitů na národní úrovni
Projekt „Šetření dekubitů na národní úrovni“, kromě toho, že je to objektivní metoda, nabízí ještě jednu odpověď – nemocnice zapojené do projektu se totiž zlepšují. Tento trend dokumentuje níže uvedený graf (Podíl pacientů s dekubitem vzniklým z počtu pacientů v riziku od začátku roku 2010 do konce prvního pololetí roku 2011). Když se nová nemocnice zapojí do projektu, jsou její výsledky obvykle horší, než je národní průměr, ale postupně dochází ke zlepšování.
Proč se nemocnice zlepšují? Možných odpovědí je několik.
1. To, že se naše nemocnice zapojí do národního projektu, že sbírá nějaká data, která se vyhodnocují, a tím umožňují benchmarking (i když anonymní), ve většině z nás probouzí potřebu „být lepší“ a opravdu se snažíme zlepšit. Začneme přemýšlet o tom, co bychom měli nebo mohli zlepšit nebo změnit.
2. Tím, že se vedení zajímá o kvalitu naší práce, o naši práci jako takovou, se vlastně zajímá o nás – tzv. Hawthornský efekt (Série experimentů realizovaných v letech 1924 až 1933 v Chicagu profesorem Eltonem Mayem: Změna chování u osob vybraných do výzkumné studie. U studovaných osob byla pozorována tendence měnit své jednání a chování jako důsledek pouhé vědomosti o probíhající studii, „přizpůsobit se očekávanému či žádoucímu výsledku“).
3. Tím, že se nemocnice zapojí do projektu, začne (nebo se více zaměří) u všech pacientů pravidelně sledovat riziko vzniku dekubitů dle Nortonové (podmínka sledování dle metodiky) a to logicky vede k dalším organizačním opatřením (pacienti v riziku se dále více sledují, preventivní opatření se přijímají včas).
4. Ošetřovatelský personál se začne zajímat, jak by mohl výsledky zlepšit a začne efektivněji využívat preventivní opatření.
Modré sloupce v grafu ukazují referenční hodnotu za každý měsíc. Červená čára je spojnice trendu a ukazuje, jak se referenční hodnota neustále snižuje. Referenční hodnota se počítá z dat získaných ze všech zapojených nemocnic (průměr), takže její hodnota klesá, protože se zapojené nemocnice neustále zlepšují.
Míru zlepšení lze popsat na následujícím příkladu. Kdybychom zkoumali skupinu 1 000 pacientů v riziku na začátku roku 2010, mělo by 163 pacientů dekubitus. Ke konci prvního pololetí letošního roku by z 1 000 pacientů v riziku mělo „jen“ 116 pacientů dekubitus. To znamená, že zapojené nemocnice se zlepšily natolik, že 47 pacientům nevznikl dekubitus, a kromě toho, že byly ušetřeni komplikací a utrpení, nemocnice také ušetřily, protože nevzniklé dekubity nemusely ošetřovat.
Bc. Kajetána Ternbachová, projektová manažerka „Šetření dekubitů na národní úrovni“, NRC
www.dekubity.nrc.cz
Další články v tomto čísle
- "Ano" Komoře
- Sestra v následné péči. Hospicová péče – III. část
- Náš úkol – usnadnit každodenní život seniorů
- Vybrané nové metody léčby diabetické nohy
- Vybraná slova o stáří
- Používání tromboembolických punčoch
- Karcinom z Merkelových buněk
- Vojenský zdravotnický nelékařský personál
- Dezinfekce. Stratégia vzdelávacieho programu hygieny rúk pre klinickú prax
- Inkontinence. Podpora kontinence. Inkontinence a dermatitida. Větší bezpečí díky poradenství