Poznávací zájezd ČAS po Francii

Reportáž z 12.–18. září

Že se dá spojit dobré s užitečným, potvrdil zájezd skupiny sester a laborantů České asociace sester do Francie. Podařilo se mu dokonale skloubit odborný program s poznáváním kulturních pamětihodností.

 

Mezi cíle našeho zájezdu původně prohlídka Paříže nepatřila, přesto vše nakonec dopadlo tak, že jsme v náš první den v ranních hodinách provedli okružní jízdu Paříží a zhlédli její nejznámější památky. Teprve po této „rozcvičce“ a naladění jsme vjeli do kolejí našeho naplánovaného programu.
 

Autobusem po pamětihodnostech Francie
První zastávkou byl dům a zahrady jednoho z předních impresionistů Clauda Moneta v malebném městečku Giverny, kde malíř strávil nejkrásnější roky svého života. Dále pokračujeme do města na Seině Rouen, které je spjato s historií Normandského vévodství i s Johankou z Arcu, která zde byla upálena. Prohlédneme si gotickou katedrálu, která je nejvyšší ve Francii. Historie střídá historiii, a tak si připomínáme těžké boje při vylodění spojenců za II. světové války v Normandii, v městečku Arromanches. Pokračujeme dál, do města Angers, kde navštívíme zámek vévodů z Anjou, postavený ve 13. století a zhlédneme nejcennější bohatství královské rezidence, tapiserie Apokalypsy.
Další den je naším cílem zámek Villandry. Jeho největší chloubou je úžasná zahrada. Ta je uvedena do původního stavu v renesančním stylu ze 16. století, s květinami, zeleninou a bylinami vysázenými do nejrůznějších geometrických obrazců. Zámek Villandry byl dokončen roku 1536 a byl posledním z velkých zámků postavených během období renesance v údolí řeky Loiry.
Pokračujeme do města Bourges, kde si prohlížíme katedrálu Saint-Étienne (sv. Štěpána), a přejíždíme do města vévodů Nevers. Po okružní cestě městem zastavujeme nedaleko kláštera Saint Gildard. Zde v basilice sv. Petra je uloženo tělo Bernadette Soubirous. Narodila se v Lurdech a tam se jí ve 14 letech (r. 1858) zjevovala po 18 dnů P. Maria bez poskvrny počatá, která si Bernardette zvolila za tlumočnici výzvy k pokání. Často a ráda se Bernadette modlívala sv. růženec a byla ochotná ke splnění jakékoliv Boží vůle. Poprvé šla k sv. přijímání až v klášteře „Sester Božské lásky“ z Neversu, kde se učila číst a psát. Když později vstoupila do jejich kongregace, byla již těžce nemocná, přesto nikdy nežádala o žádný dispens a ráda zachovávala přísná pravidla. Byla laskavou ošetřovatelkou druhých a ráda rozjímala o Kristově utrpení. Zemřela ve věku 35 let.
Sv. Bernadette zemřela roku 1879 a její tělo dle odborných posudků nepodléhá rozkladu a je vystaveno ve skleněné rakvi. Je-li tomu opravdu tak, nikdo neví.
Další den jedeme do města Belfort. Toto město ve východní Francii na pomezí Alsaska a Franche-Comté, ležící na řece Savoureuse, bylo již v dávných dobách pro svou strategickou polohu velice důležitým místem přezdívaným „brána do Burgundska“ . Prohlédneme pevnost a vystoupáme na hradby. Přes Colmar pokračujeme do vinařského městečka Selestat a odtud vystoupáme do výšky 757 metrů nad mořem k hradu Haut-Koenigsbourg, ze kterého jsou krásné vyhlídky do okolí. Poslední noc spíme ve Štrasburku.
Tak to byla v kostce vlastivědná část našeho programu. Hlavní program nás však čekal – kde jinde než v nemocnici.
 

České sestry a laborantky v Centre hospitalier universitaire d´Angers
Odborný program se uskutečnil v Centre hospitalier universitaire d´Angers (universitní nemocnice). Zařízení disponuje téměř 1 500 lůžky a má 6 000 zaměstnanců. Exkurze nám byla zprostředkována českou firmou Linet, s. r. o., která je vybavila zdravotnickým nábytkem, zejména lůžky pro pacienty.
A naše dojmy? Byly jsme srdečně přivítány zástupcem ředitele nemocnice, hlavní sestrou nemocnice a prezidentem dceřiné společnosti Linetu ve Francii – Linet France S. A. S. Poté jsme se rozdělily na dvě skupiny, které se vystřídaly při prohlídce plicního a hepatogastroenterologického oddělení.
 

První dojmy a srovnávání
Centre hospitalier universitaire d´Angers je na první pohled moderní a dobře vybavená nemocnice. Je srovnatelná s našimi fakultními nemocnicemi. A zde bychom si troufly uvést některé rozdíly s našimi srovnatelnými zařízeními, které jsme z pozice sester a laborantů vypozorovaly:
• V nemocnici jsou pouze jednolůžkové a dvojlůžkové pokoje.
• V nemocnici není onkologické oddělení a pacienti jsou hospitalizováni na odděleních dle diagnózy.
• Na některých odděleních jsou v nočních stolcích zabudovány ledničky.
• Nemocnice nemá nadstandardní pokoje, pacienti si doplácejí za používání telefonu, televize, internetu.
• V nemocnici je více pomocného personálu, než bývá v našich nemocnicích zvykem.
• Sestry i pomocný personál pracují na tři směny.
• Sesterská dokumentace existuje v nemocnici pouze v elektronické podobě.
• Nemocnice je certifikovaná a certifikaci obhajuje každé 4 roky.
• Průměrná doba hospitalizace je v nemocnici kratší než u nás: jen 4 až 5 dní.
• Všechny sestry tu mají středoškolské vzdělání. Po maturitě studují 3 roky na zdravotnické škole, která je při nemocnici. Ročně vystuduje 146 sester.
• Nikdo nepobírá rizikové příplatky.
• Hygienické předpisy umožňují nošení šperků.
• Léky nejsou připravovány lékárnou, sestry si je připravují samy.
• Cytostatika jsou ředěna centrálně.
• Pacienti si mohou vybrat z několika druhů jídel.
• Potraviny si pacienti nemají donášet zvenku. Pokud příbuzní potraviny donesou, sestra neručí za jejich kvalitu.
 

Přátelské posezení na závěr
Po skončení prohlídky jsme s francouzskými kolegy uskutečnili přátelské posezení, doplnili si informace a vyměnili další zkušenosti. Bloky se plnily a my jsme měly radost, že i takto šíříme v zahraničí povědomí o naší největší profesní organizaci sester.
 

Růžena Wagnerová, sekce sester seniorek ČAS

 

• tisk
• předplatit si