Multivitamin jako kompenzace pochybení z nedbalosti

Sdělení stížnosti

 

Pro obtíže při polykání a tlak na břiše jsem vyhledala obvodní lékařku, která mi doporučila a poté napsala písemný požadavek na RTG vyšetření jícnu. Dne 24. 5. 2011 jsem se se žádankou dostavila na vyšetření do Vaší nemocnice, kde mi pracovník v recepci zkontroloval žádanku a ukázal mi, kam si mám sednout a čekat, až budu zavolána k vyšetření. Protože jsem po hodině a čtvrt na vyšetření volána nebyla, vrátila jsem se do recepce s požadavkem na vysvětlení, zda a kdy budu vyšetřena. Pracovník se znovu podíval na žádanku a sdělil mi, že na požadované vyšetření se musím objednat, protože vyšetření jícnu se bez objednání nedělá. Zahučel něco jako omluvu a sdělil mi, že jsem na vyšetření objednána na 8.15 hod. dne 30. 5. 2011.

Stále nechápu, proč mě pracovník nemohl objednat už při prvním kontaktu, když přece věděl, že na tento druh vyšetření musím být objednaná. Považuji to za jeho hrubé selhání. Tento postup považuji za nepřijatelný a trestuhodný, protože jsem zcela zbytečně, neefektivně promarnila dvě hodiny, které jsem mohla využít lépe než sezením v čekárně. Žádám o přešetření tohoto chybného postupu a kompenzaci zbytečně promarněného času dvou hodin. Jako přiměřenou kompenzaci považuji dvě balení multi-vitaminu.

Názor právníka

Skutkový stav

K vyšetření objednává pacienta ošetřující lékař, případně se může objednat pacient sám, pokud má žádanku se specifikací vy­šetření, a to podle svých možností telefo­nicky nebo osobním jednáním.

Pacientka, jejíž případ uvádíme, by­la vyšetřena u praktického lékaře pro do­spělé, který indikoval RTG vyšetření jíc­nu pro váznutí sousta při polykání. S vy­plněnou žádankou se dostavila na recepci RTG oddělení. Protože na vyšetření jícnu jsou pacienti zpravidla objednáváni ošet­řující lékařkou nebo pacientem telefonicky, pracovník se domníval, že jde již na objed­nané vyšetření, a proto ji odeslal do čekár­ny před vyšetřovnu. Na svoji obhajobu uve­dl, že pacientka sdělila, že jde na vyšetření jícnu a nikoliv že se jde objednat na vyšet­ření jícnu. Pracovník uváděl, že i přes její velice emoční jednání jí dal nejbližší mož­ný termín vyšetření a též se jí omluvil. Pro­blém hodnotil jako nedorozumění.

Řešení

Při jednání se stěžovatelkou bylo odmítnu­to, že by pracovník jednal úmyslně a že pa­cientku nechal čekat, protože se mu nelíbi­la. Pochybení z nedbalosti však jednoznačně odmítnout nešlo. Doba čekání byla skuteč­ně zaviněna neúmyslným selháním lidské­ho faktoru, které lze (po vyloučení úmyslu) označit pouze za jednání nedbalostní. Pa­cientka poukazovala, co všechno mohla za pročekané dvě hodiny vykonat a o jaké fi­nanční částky nečinností přišla. Proto byl akceptován její požadavek odškodnění za bezdůvodné čekání. Dostalo se jí satisfak­ce věcné – požadovaných multivitaminů. Po vyšetření byla stížnost uzavřena. Tento případ, který je lehce úsměvný, však vážně upozorňuje na nový jev při poskytová­ní zdravotní péče. A tím je požadavek úhrady promarněného času, který pacientovi vznikne v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Mgr. Zuzana Volejníková

 

• tisk
• předplatit si