Sledování pádů hospitalizovaných pacientů v České republice

Souhrn: Zdravotnická zařízení v České republice věnují významnou pozornost kontinuálnímu zvyšování kvality péče. Jednu z možností, jak kvalitu ošetřovatelské péče hodnotit, představuje analýza zvolených indikátorů kvality. Pády, které u hospita­lizovaných pacientů patří v ošetřovatelské praxi k nejčastějším mimořádným událostem v České republice, zdravotníci sledu­jí již od roku 2002. Koordinátorem projektu je Česká asociace sester (ČAS), která vyhodnocuje výsledky vždy ve čtvrtletním a ročním souhrnu. Smyslem je efektivní srovnávání výsledků a zkušeností ve sledování pádů v českých nemocnicích. V roce 2002 se projektu zúčastnilo 15 zdravotnických zařízení, v loňském roce 33 a v roce 2010 již 38 zdravotnických zařízení. Tento článek soustřeďuje výsledky sledování pádů u hospitalizovaných pacientů v letech 2004-2009. Indikátor kvality - podíl zra­něných z pádu na 1000 ošetřovacích dnů - se postupně nepatrně zvyšuje (od 0,4 v r. 2004 do 0,55 v roce 2009). Na zvyšování hodnoty sledovaného indikátoru se vedle toho, že zdravotníci stále pečlivěji hlásí mimořádné události, podílejí různé riziko­vé faktory, které se dosud nepodařilo úplně eliminovat. Prevence pádů je v ošetřovatelské praxi závažnou oblastí, protože po­ranění tohoto typu mají dlouhotrvající charakter a doprovází je snížená mobilita pacientů.

Klíčová slova: kvalita péče - indikátor kvality - pády.

The Fall Monitoring System in the Czech Republic

Summary: Healthcare facilities in the Czech Republic pay significant attention to continuous improving the quality of ca­re. The quality of healthcare can be precisely defined and measured with an analysis of selected indicators. The most fre­quent incidents in hospitals - falls - are a common cause of injuries and can also lead to fatal complications, even to death. It is accepted that falls are caused by numerous factors. The fall monitoring system in the Czech Republic is coordinated by the Czech Nurses Association. Its purpose is to effectively compare the results and experiences of the fall monitoring. The project launched in 2002 with 15 participating hospital facilities. This year 38 hospital facilities take part in this project. This case study The Fall Monitoring System in the Czech Republic summarizes results and experiences from last six years (2004-2009). The most common used statistic to measure and track patients' falls is so called "fall rate", calcualted as number of patiens falls/number of patient' days. In our case study, the quality indicator is slowly increasing from 0,4 (2004) to 0,55 (2009). Identification of fall risk factors leads to positive steps and safe intervention for preventing falls, which is one the top most priorities of nursing practice at the present time.

Keywords: health care quality - quality indicator - falls.

Úvod

Kvalita ošetřovatelské péče a její hod­nocení jsou zakotveny ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR (viz Metodické opatření č. 9 - Koncep­ce ošetřovatelství) a determinová­ny ošetřovatelskými standardy, kte­ré chápeme jako dohodnutou pro­fesní normu kvality. Rozumíme jimi též legislativní předpisy, metodická opatření a normy, které vypracova­ly profesní organizace či zdravotnic­ká zařízení. Zdravotnická zařízení v České re­publice by měla dodržovat normy da­né legislativou a přijmout akreditační či vlastní standardy, které vycházejí ze standardů rámcových, doporuče­ných Ministerstvem zdravotnictví ČR a akreditačními autoritami. Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví jsou pro­to povinni průběžně hodnotit kvalitu poskytované péče na svém pracovišti, neboť garantují kvalitu poskytované péče. Ministerstvo zdravotnictví ČR publikovalo pro účely sledování kvality ošetřovatelské péče tzv. Rámcové standardy ošetřovatelské péče podle zaměření, které jsou dostupné na we­bových stránkách http://portalkvality.mzcr.cz/. Standardy „jsou vlastně uka­zatelé úspěšnosti realizace procesu za­jišťování kvality; nejsou fixní, proto­že se mění s pokrokem medicíny a se zlepšováním péče".

Indikátory kvality

Jednu z možností, jak procesuálně hodnotit kvalitu ošetřovatelské péče, představují indikátory kvality. Pod­le renomovaného odborníka na kvali­tu Daniela R. Longa je indikátor „od­borně určená, klinicky validní a opa­kovatelně měřitelná dimenze péče". Indikátor - statistický ukazatel - je samozřejmě vyjádřen kvantitativně, tj. číslem či procentem. Pokud se tato hodnota vymyká stanovenému rozme­zí, chápeme ji jako výstražný signál.

Shrňme: kvantitativní údaje infor­mují zdravotníky o kvalitě procesů ve zdravotnických zařízeních.

Indikátor lze pojmout také jako tzv. riziko nebo mimořádnou událost. Hodnocení těchto ukazatelů je proce­sem identifikování, vyhodnocování a řešení potenciálních nebo již nasta­lých problémů, které mohou být (jsou) zdrojem zranění, poškození či finanč­ní ztráty.

Pro bližší porozumění uvádíme výčet nejčastěji sledovaných indiká­torů: pooperační komplikace, opakované rentgenologické snímky, medikační chyby, nozokomiální nákazy, spotřeba antibiotik, délka hospita­lizace, sledování výskytu dekubitů, spokojenost pacientů, spokojenost zaměstnanců, čekací lhůty na dia­gnostické a léčebné výkony, nákla­dy na zdravotnickou péči, nemocnič­ní mortalita, neshody v laboratořích, pády pacientů atd.

Indikátorem kvality může být také počet tzv. mimořádných událostí nebo neshod/rizik ve zdravotnickém zaří­zení. Vyjmenované příklady indikáto­rů jsou často obsahem mimořádných událostí či neshod/rizik. Smyslem je­jich sledování není sankce, nýbrž pre­vence a redukce chyb. Příčiny událos­tí/neshod se mohou zakládat např. na nefunkčním systému řízení nebo kon­troly, nedostatečném vzdělávání, neadekvátní pracovní náplni, nefunkč­ních technologiích či špatné ekono­mické situaci.

Monitorovat všechny procesy ve zdravotnickém zařízení nelze. Je pro­to nezbytné pečlivě vybírat indikátory, které nám poskytnou relevant­ní data.

S ohledem na současnou úroveň kvality poskytované péče by mělo mít každé zdravotnické zařízení v Čes­ké republice vypracován systém hlá­šení/kontroly mimořádných událos­tí/neshod či rizik především proto, že „systém hlášení ve zdravotnických zařízeních může vést nejen k preven­ci mimořádných událostí, ale také k ochraně pacientů, zaměstnanců ne­bo návštěvníků daného zdravotnické­ho zařízení". 

Sledování indikátoru „pády u hospi­talizovaných pacientů v ČR"

Pády hospitalizovaných pacientů jsou ve zdravotnických zařízeních mimo­řádnou a rizikovou událostí, které je nezbytné věnovat soustavnou pozor­nost. Často komplikují léčbu přede­vším u seniorů - způsobují poraně­ní, prodlužují léčbu a ztěžují základní onemocnění. Pádem rozumíme „mi­mořádnou událost vyúsťující v neza­myšlené spočinutí pacienta na zemi nebo na jiném, níže položeném povr­chu". Indikátor kvality pády u hospi­talizovaných pacientů sledují zdravot­níci v České republice již od roku 2002 (v prvním roce se projektu zúčastni­lo 15 zdravotnických zařízení, v loň­ském roce 33 zdravotnických zaříze­ní a v roce 2010 celkem 38 zdravotnic­kých zařízení).

Sledování výskytu pádů ve zdra­votnických zařízeních koordinova­la Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou v Praze, která výsled­ky první studie zveřejnila na základě údajů z let 2002-2003. Jejími hlavní­mi cíli bylo získat data pro vytvoření standardu Prevence a péče o pacien­ty v souvislosti s pády, podpořit sle­dování mimořádných událostí, sta­novit metodiku efektivního nástroje srovnávání výsledků a zkušeností při sledování tohoto indikátoru a navrh­nout vzdělávací program pro pacien­ty a zdravotníky. Stanovené cíle studie byly splněny, což vyústilo v pokračo­vání projektu ve větším počtu vybra­ných zdravotnických zařízení. V roce 2008 se koordinátorem projektu sta­la ČAS.

Pro efektivní sledování zmíněného indikátoru realizovala ČAS s garan­cí Ministerstva zdravotnictví ČR Re­gionální projekt vzdělávání (2008). Je­ho cílem bylo proškolit v oblasti „bez­pečí pacientů s ohledem na prevenci pádu a zranění při hospitalizaci a po­užívání omezovacích pomůcek" ma­nažery ošetřovatelské péče, všeobec­né sestry, fyzioterapeuty a zdravotně-sociální pracovníky. Dohromady se ve 14 krajích České republiky uskutečni­lo 14 seminářů, kterých se zúčastnilo 717 zájemců.

Metodika sledování pádů u hospita­lizovaných pacientů v ČR

Zdravotnická zařízení, která pády u hospitalizovaných pacientů sledu­jí, mají k dispozici doporučený standardní postup Prevence pádu a zra­nění pacienta. Dokument je pro členy ČAS přístupný na webových strán­kách www.cnna.cz. Výsledky sledování hlásí odpovědní pracovníci každé čtvrtletí v měsíč­ním členění elektronickou poštou, a to nejpozději do 15. dne následují­cího měsíce. Zpracované výsledky se odesílají zpět koordinátorovi projek­tu ČAS (Mgr. Dita Svobodová) nej­později poslední den následujícího měsíce po ukončeném čtvrtletí. Sle­dovaný údaj je vždy hodnocen jako indikátor kvality péče - podíl zra­něných z pádu na 1000 ošetřovacích dnů. Pacienti jsou z důvodů srovnání s již publikovanými výsledky rozděle­ni do dvou věkových skupin: do 65 let a nad 65 let. Indikátor se dále vztahu­je na skupiny oborů tak, jak byly roz­děleny ve studii v letech 2002-2003; tzn. interní obory, chirurgické obo­ry, pediatrické obory a lůžka násled­né péče. Zranění se podrobněji ne­specifikují, avšak je třeba rozdělit je na lehká a těžká. Za lehká zranění po­važujeme povrchové odřeniny, hematomy a blíže nespecifikované boles­ti končetin nebo dalších částí těla, za zranění těžká označujeme bezvědo­mí, komoce a kontuze mozku (která vznikla v přímé souvislosti s pádem), fraktury, tržné rány včetně těch, jež se šijí náplasťovými stehy.

Souhrn výsledků (2004-2009)

Rok 2004

V roce 2004 se do projektu zapoji­lo 17 zdravotnických zařízení, kte­rá hospitalizovala 730 825 pacientů -31,3 % tvořili pacienti ve věku 65 let a více.

Zdravotníci zaznamenali 5479 pá­dů; z toho 2349 pádů se zraněním (1823 lehkých, 526 těžkých); viz také graf 1 - Přehled výskytu pádů u hos­pitalizovaných pacientů.

V oblasti interních oborů zdravot­níci nahlásili 2678 pádů (265 538 hos­pitalizovaných pacientů) - tedy téměř 49 % všech pádů. Chirurgické obo­ry zaznamenaly 1043 pádů (356 654); dětské obory 71 pádů (80 488); obo­ry následné péče 1687 pádů (28 145). Počet lehkých zranění je opět nejvyšší u interních oborů (905 - 50 %) a oborů následné péče (538 - 30 %). Obdobné výsledky jsme zaznamenali též u zranění těžkých. Viz graf 2 - Podíl zraně­ní na celkový počet pádů.

Indikátor kvality dosáhl v roce 2004 hodnoty 0,4, viz také graf 3 -Indikátor kvality: pády u hospitalizovaných pacientů celkem. V ob­lasti sledování pádů to představuje velmi dobrý výsledek, protože za op­timální se považují hodnoty v roz­mezí 0,4-0,8. 

Rok 2005

V  roce 2005 se do studie zapojilo 18 nemocnic z České republiky. Hospi­talizováno bylo celkem 678 788 pa­cientů, 32,4 % tvořili pacienti ve věku nad 65 let. Oproti roku 2004 se počet zaznamenaných pádů zvýšil o 1171 -6650; z toho bylo 2651 pádů se zra­něním (2098 lehkých, 549 těžkých).

V  oblasti interních oborů zdravotní­ci nahlásili 3485 pádů (252 175 hospi­talizovaných pacientů), tedy více než 50 % všech pádů. Chirurgické obo­ry zaznamenaly 1165 pádů (320 390); dětské obory 88 pádů (79 448); obo­ry následné péče 1912 pádů (26 775). Počet lehkých zranění je opět nejvyšší u interních oborů (1162, tj. 55 %) a oborů následné péče (557, tj. 27 %). Stejné výsledky jsme zaznamenali u zranění těžkých. Indikátor kvality byl v roce 2005 téměř identický s hodnotou z předcho­zího roku - 0,44.

Rok 2006

V tomto roce se projektu zúčastni­lo 20 zdravotnických zařízení. Hospi­talizováno bylo celkem 723 150 paci­entů - 35,5 % tvořili pacienti ve věku nad 65 let. Oproti roku 2005 se počet zaznamenaných pádů zvýšil o 849 -7499; z toho bylo 3155 pádů se zraně­ním (2534 lehkých, 621 těžkých). Po­čet pádů se zvýšil ve všech sledova­ných oblastech: v oblasti interních oborů zdravotníci nahlásili 3974 pá­dů (258 190 hospitalizovaných paci­entů) - tedy více než 50 % všech pá­dů. Chirurgické obory zaznamena­ly 1375 pádů (350 010); dětské obory 89 pádů (86 551); obory následné péče 2061 pádů (28 399). Počet lehkých zra­nění je opět nejvyšší u interních obo­rů (1366 - 54 %) a oborů následné pé­če (651 - 26 %). Stejné výsledky jsme zaznamenali u zranění těžkých. Indi­kátor kvality dosáhl v roce 2005 hod­noty 0,52.

Součástí projektu se v tomto ro­ce stalo také sledování pádů v pediatrických oborech. Ve všech třech letech (2004, 2005, 2006) zdravotníci zazna­menali nízké množství pádů (méně než 100), z nichž těžké zranění iden­tifikovali v průměru u čtyř pacien­tů ročně. V oblasti pediatrických obo­rů je identifikace pádů velmi náročná kvůli lokomočním dovednostem, kte­ré se s věkem rychle mění. Výsledky sledování pádů v těchto oborech pro­to považujeme pouze za orientační. Za nejfrekventovanější příčiny zranění u dětí považujeme pády z postýlky ne­bo vypadnutí z náruče pečovatele. 

Rok 2007

V roce 2007 se do studie zapojilo 22 zdravotnických zařízení. Tento rok byl posledním, kdy ji koordinovala Fa­kultní Thomayerova nemocnice s poli­klinikou v Praze. Sledování indikáto­ru bylo naposledy bezesmluvní a bez­platné. Rok 2007 byl zlomový pro množ­ství nahlášených pádů. Zúčastněné nemocnice hospitalizovaly 780 232 pa­cientů; 38,5 % tvořili pacienti ve věku 65 let a více.

Oproti předchozím letům se počet zaznamenaných pádů zvýšil jen o 22 -7521 (v letech 2004-2006 se zvyšoval každoročně téměř o 1000 pádů). Z to­ho bylo 3040 pádů se zraněním (2448 lehkých, 596 těžkých).

V oblasti interních oborů zdravot­níci nahlásili 4153 pádů (272 210 hos­pitalizovaných pacientů), tedy více než 55 % všech pádů. Chirurgické obo­ry zaznamenaly 1587 pádů (386 425); dětské obory 116 pádů (100 852); obo­ry následné péče 1665 pádů (20 745). Počet lehkých zranění je opět nejvyšší u interních oborů (1340 - 55 %) a obo­rů následné péče (529 - 22 %). Stejné výsledky jsme zaznamenali u zranění těžkých. Indikátor kvality v roce 2007 činil 0,54.

Rok 2008

V  tomto roce zúčastněné nemocni­ce hospitalizovaly 987 279 pacientů; 38,7 % tvořili pacienti ve věku 65 let a více. Projekt převzala největší pro­fesní organizace nelékařských zdra­votnických povolání v České republice - Česká asociace sester. Zapojilo se již 27 zdravotnických zařízení.

V počtech pádů jsou výsledné hod­noty podobné s rokem 2007. Zdravot­níci zaznamenali 7933 pádů; z toho bylo 3245 pádů se zraněním (2631 lehkých, 614 těžkých). V oblasti inter­ních oborů zdravotníci nahlásili 4613 pádů (313 250 hospitalizovaných pa­cientů), tedy více než 58 % všech pá­dů. Chirurgické obory zaznamena­ly 1588 pádů (390 377); dětské obory 123 pádů (95 922); obory následné pé­če 1609 pádů (187 730). Počet lehkých zranění je nejvyšší u interních oborů (1542 - 58 %) a oborů následné péče (490 - 19 %). Stejné výsledky jsme za­znamenali u zranění těžkých. Indiká­tor kvality v roce 2007 činil 0,56.

Rok 2009

V  roce 2009 se projektu zúčastni­lo 33 nemocnic, které hospitalizova­ly 902 022 pacientů; 32,4 % tvořili pa­cienti ve věku 65 let a více. Zdravotní­ci zaznamenali 8522 pádů; z toho 3472 pádů se zraněním (2772 lehkých, 700 těžkých). V oblasti interních oborů zdravotníci nahlásili 4900 pádů (324 858,5 hospitalizovaných pacientů), te­dy více než 58 % všech pádů. Chirur­gické obory zaznamenaly 1889 pá­dů (439 062,5); dětské obory 103 pádů (113 300,5); obory následné péče 1533 (22 214). Počet lehkých zranění je ja­ko v předešlých letech nejvyšší u inter­ních oborů (1564 - 57 %) a oborů ná­sledné péče (1533 - 18 %). Stejné vý­sledky jsme zaznamenali u zranění těžkých. Indikátor kvality v roce 2007 činil 0,55. 

Interpretace dat a diskuse

Pády pacientů považujeme za nežá­doucí událost, která negativně působí na psychiku nemocného i na zdravot­nický personál. Pády s následným zra­něním s sebou totiž mohou nést velké riziko krátkodobých i dlouhodobých zdravotních následků, prodloužení hospitalizace či narušení vztahu s ro­dinnými příslušníky.

Během pětiletého sledování indi­kátoru kvality Pády u hospitalizova­ných pacientů (2004-2009) zdravot­níci zaznamenali z celkového počtu 4 802 296 hospitalizovaných pacien­tů 36 083 pádů (0,75 %); z toho pádů s lehkým zraněním 14 306 (39,6 %), se zraněním těžkým 3536 (9,8 %). Podíl zranění na celkovém počtu pádů či­nil 43,3 %. Indikátor kvality za sledo­vané období dosáhl průměrné hod­noty 0,5.

Podle očekávání dosahoval indi­kátor kvality nejvyšší hodnoty v obo­rech následné péče (0,96); prokazu­je to, že pádem a případným zraně­ním jsou v nemocnicích ohroženi především pacienti ve věku nad 65 let a pacienti, kteří jsou hospitalizová­ni dlouhodobě. Z celkového počtu 145 008 pacientů, které hospitalizovaly obory následné péče, jich upadlo více než 7 %. V roce 2007 činil indikátor kva­lity v oborech následné péče 1,03.

S ohledem na to, že by indikátor kvality neměl (v optimálním přípa­dě) přesahovat hranici 0,8, je tře­ba konstatovat přetrvávající rezer­vy v prevenci pádů u seniorů. Sku­tečnost, že se hodnota sledovaného indikátoru v těchto oborech pohy­bovala v rozmezí 0,84-1,03, ovlivňu­jí kromě pečlivého nahlašování i následující rizikové faktory specific­ké především pro pacienty ve věku 65 let a více:

•    změna prostředí pro pacienty (del­ší proces adaptace, zhoršená orien­tace, vybavení pokoje, předměty v cestě, dlouhá cesta na toalety, ri­zikové schodiště);

•    změna zdravotního stavu (zhorše­ní smyslového vnímání, bolest - změna lokomoce chůze);

•    zahájení používání kompenzač­ních pomůcek v souvislosti se změ­nou zdravotního stavu (chodítka, berle, hole či protézy);

•    zahájení rehabilitace, nácvik chů­ze;

•    zahájení medikace - interakce medikace, vedlejší účinky léčivých přípravků. 

Závěr

Prevence pádů je v ošetřovatelské pra­xi závažnou problematikou, neboť po­ranění tohoto typu mají dlouhotrvají­cí charakter a jsou doprovázena sní­ženou či žádnou mobilitou pacientů. Ve výjimečných případech mohou ná­sledky pádu vést i ke smrti, a to přede­vším u pacientů ve vyšších věkových kategoriích. U seniorů jsou pády do­konce nejčastější příčinou úrazu.

Vzhledem k tomu, že fyziologic­ké změny ve stáří představují sníže­nou adaptabilitu na změny vnějšího a vnitřního prostředí, zvyšuje výskyt pádů např. práce ve výškách, neú­měrně dlouhé stání v prostředcích hromadné dopravy, chůze po zledo­vatělém povrchu či nepřiměřené ak­tivity ve stavech zmatenosti a depre­se. Faktory, které výskyt pádů také ovlivňují, jsou neutěšený technický stav zdravotnických zařízení, nedo­stačující počet ošetřujícího personá­lu, nepostačující vzdělávání zdravot­níků v oblasti prevence pádů, vedou­cí k neuspokojivé míře prevence pádů celkově. U seniorů májí pády váž­nou prognózu. Mají až šestinásobnou mortalitu, která navíc s věkem stoupá a která se po 65. roce života s každou dekádou zvyšuje.

Při prevenci pádů by měl ošetřují­cí personál dbát zejména následujících opatření:

•    bezbariérová úprava prostředí, tj. odstranění překážek, které je ne­zbytné překračovat (např. nábytek, kabeláž, nevhodné schodiště), kulaté rohy a hrany, židle a křesla se stabilnější základnou, přísuvné stolky na jídlo;

•    dobré osvětlení prostoru (lokální osvětlení, noční osvětlení pokoje atd.);

•    nastavitelná výška lůžka, postran­ní zábrany (dělené, průběžné), au­tomatická brzda, držáky, rám po­stele s úchyty pro omezovací pro­středky, vhodné umístění osobních věcí, zvonky na dosah ruky u leží­cích pacientů;

•    protiskluzná úprava povrchu v koupelnách, opěrné pomůcky - madla, pevná zábradlí, chodítka, hole s protiskluznými hroty;

•    opatrné vstávání (zvláště po noč­ním klidu);

•    péče o pohybový aparát: rehabili­tační péče a kvalitní rehabilitační ošetřovatelství;

•    identifikace rizikového pacienta co nejdříve od přijetí, bezpečnost­ní opatření a zvýšený dohled personálu;

•    umožnění dostatečné adaptace na prostředí (prohlídka oddělení, jí­delny, vyšetřoven a dalších prostor);

•    poučení pacienta o riziku pádu a souvisejících okolnostech, např. při podávání medikací v určitých skupinách (analgetik, anestetik, opiátů, diuretik, antiepileptik, antihypertenziv, antiparkinsonik, psychotropních látek a benzodiazepinů) nebo u pacienta se smys­lovými poruchami a kognitivním deficitem;

•    v případě pádu revidovat opatření.

Poděkování

Autorky děkují vedoucím pracovní­kům zdravotnických zařízení, kteří na projektu ČAS dlouhodobě spolupracu­jí, a všeobecně všem zdravotníkům, bez jejichž obětavé práce by projekty pro zvyšování kvality ošetřovatelské péče byly neuskutečnitelné.

Mgr. Dita Svobodová, Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP, Olomouc, manažerka kvality zdravotní péče VFN v Praze

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, Ředitelka VFN 1. LF UK, Praha

Literatura:

1.Gladkij I, Heger L, Strnad L. Kvalita zdra­votní péče a metody jejího soustavné­ho zlepšování. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999, s. 32. ISBN 80-7013-272-8.

2. Longo DR, Avant DA. Managing Quality. In Taylor RJ. Taylor SB. (eds.) The AUPHA Manual of Health Services Management. Gaithresburg, MD: Aspen Publisher, 1994, s. 45-58.

3. Cetlová L. Management mimořádných událostí v Nemocnici Havlíčkův Brod. In Ošetrovatelstvo 21. storočia v procese zmien III. Zborník z medzinárodného sympózia. Nitra: UKF, 2009, s. 170, ISBN 978-80-8094-554-1.

4. Joint Commission International. Preven­ce pádů ve zdravotnickém zařízení - cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1715-9.

5. Jurásková D. Pády pacientů v sou­vislosti s poskytováním zdravotní a sociální péče. Olomouc: Univerzita Palackého. Lékařská fakulta. Ústav so­ciálního lékařství a zdravotní politiky, 2006, s. 73.

Ilustrační foto jš

Recenzovali:

MUDr. Mgr. Tomáš Bauko, Klinika léčebné rehabilitace, FN Ostrava

Mgr. Naděžda Křečková, Ph.D., manažerka kvality, Městská nemocnice, Litoměřice

 

• tisk
• předplatit si