Čas pro sekci hojení ran

Sekce hojení ran ČAS vznikla v roce 2000. Předsedkyní se stala Olga Bau­dischová, která ji vede dodnes. Její prá­ce i činnost sekce je velice úzce spojena s Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou (FTNsP) - a proto, pojď­me se podívat nejprve tam. Zamysleme se nad tím, zda duch zařízení postave­ného pro chudé se snahou vylepšit jejich postavení není dodnes zaklet ve starých základech moderní nemocnice.

Včerejšek a dnešek Thomayerovy nemocnice

Předchůdcem FTNsP byly Masaryko­vy domovy, které v roce 1928 vyrost­ly uprostřed polí v Praze - Krči jako sociální ústavy hl. města Prahy. Jejich program vypracoval dr. Zenkl, před­seda ústředního sociálního sboru hl. města Prahy. Autorem architektonic­kého návrhu byl Ing. arch. dr. Bohumil Kozák, vynikající architekt nejen s vy­tříbeným vkusem a smyslem pro krá­su, ale i s obdivuhodným pochopením a porozuměním pro účelnost a provoz­ní podmínky zdravotnického zařízení.

Pavilony byly označeny velkými písmeny abecedy a tato původní ozna­čení se zachovala až na malé výjimky dodnes. Pavilony řady A sloužily jako starobinec, pavilony řady B jako chorobinec. U pavilonu B3 byla přístavba operačního sálu a ambulantní složky. Pavilon H byl starobinec pro manžel­ské páry. Pavilon U (dnešní porodni­ce), podstatně lépe vnitřně vybavený, byl určen pro platící pacienty.

Pro zajímavost: ceny se pohybova­ly v rozmezí 1000-1500 Kčs měsíčně za jednolůžkový pokoj ve starobinci, 1150-1300 Kčs v chorobinci. Tyto ce­ny platili pouze ti, kterým to sociální stav dovoloval. Dle sociálního šetření platili pak ostatní to, co bylo v jejich možnostech nebo možnostech rodiny. Zcela nemajetní byli umístěni v těchto ústavech zdarma. Náklady neslo měs­to Praha dle zákona o sociálním za­bezpečení z roku 1929.

Ostatní budovy sloužící hospo­dářskému a administrativnímu pro­vozu tvořily sociálně-zdravotní ce­lek, jenž byl do značné míry provozně a funkčně soběstačný. Na vysoké tech­nické úrovni byly ústřední prádelna, kuchyně a její sklady potravin, vlast­ní pekárna a řeznictví. Sklad potra­vin a chladicí boxy patřily ještě dlou­ho po druhé světové válce k nejlepším v pražských nemocnicích.

Pro kulturní, společenský a spor­tovní život dospělých i dětí byl k dispo­zici divadelní sál, kinosál, lesní divadlo, sportovní a tenisová hřiště, přírodní bazén s teplou vodou, rehabilitační ba­zény, brouzdaliště se sprchami pro dě­ti, ústřední knihovna apod. Ve své době byly tyto sociální ústavy jistým uniká­tem nejen ve státě, ale i ojedinělým za­řízením tohoto druhu v Evropě.

Vše přerušila válka a nacistická okupace. V krátkém čase byly Masa­rykovy domovy přeměněny na nacistický lazaret a čeští ošetřovatelé a cho­vanci byli vystěhováni na nejrůznější místa v Čechách.

9. 5. 1945 převzal ústavy od Mezi­národního červeného kříže podplukovník zdravotnictví MUDr. Gustav Košťál. V červnu 1946 opustili nemoc­nici poslední němečtí pacienti a začalo přijímání raněných a nemocných pří­slušníků Sovětské armády. Následně se přijímali nemocní vracející se z kon­centračních táborů a z nucených pra­cí v Německu. Všem se dostalo nále­žité lékařské a ošetřovatelské péče. Ja­ko poslední zůstali nemocní s těžkými formami TBC. Po rozhodnutí o reprofilizaci sociálních ústavů na nemocni­ci a později i na výzkumné ústavy by­lo třeba hledat náhradní ubytování pro chovance a ošetřovance převážně mi­mo Prahu. Postupné přesídlování cho­vanců trvalo do roku 1953.

26. 5. 1954 byla nemocnice slavnost­ně přejmenována na Thomayerovu ne­mocnici. Nyní poskytuje komplexní lé­kařskou a ošetřovatelskou péči. Pacien­tům je poskytována potřebná základní, specializovaná a zvlášť specializova­ná léčebná a diagnostická péče a rovněž ambulantní služby. FTNsP provádí zá­kladní a klinický výzkum, zavádí a ově­řuje nové metody, podílí se na klinickém hodnocení léčiv a ověřování zdravotnic­ké techniky. Umožňuje odborné a prak­tické vyučování studentů středních, vyšších a vysokých škol. Pro vzdělávání zdravotnických pracovníků slouží Cen­trum pro vědu a vzdělávání. Nachází se v areálu nemocnice, kde jsou připraveny posluchárny s kompletním vybavením včetně audiovizuální techniky.

Ošetřovatelská poliklinika

Ošetřovatelská péče je založena na principech moderního ošetřovatelství, zejména ošetřovatelského procesu za­měřeného na prevenci onemocnění, poradenství a výchově pacientů. Ošet­řovatelská poliklinika nabízí komplexní odborný poradenský program, je­hož cílem je zkvalitnění ošetřovatel­ské péče. Podává informace o službách poskytovaných v nemocnici, vyhod­nocuje dotazy klientů, přijímá podně­ty ke zkvalitnění péče. Má dvě odbor­né ambulance - ambulanci chronic­kých ran a ambulanci bolesti. Nabízí k zapůjčení polohovací lůžka, antidekubitní matrace, pasivní i aktivní, chodítka, transportní vozíky. Poradna pro pečující o imobilního pacienta posky­tuje edukační službu pro ty, kteří peču­jí o své blízké v domácím prostředí. Po­řádá přednášky pro veřejnost.

Sekce hojení ran

O nové trendy v ošetřování ran byl vel­ký zájem. Dříve tato péče patřila vý­hradně do chirurgických ambulancí. Vznik sekce iniciovala Ing. Bc. Irena Pejznochová. Oslovila mě na jednom semináři. Měla vcelku jasnou předsta­vu a mě tento nápad nadchl. Měnila se role sestry, její kompetence. V té do­bě se v nemocnici pod vedením hlavní sestry Mgr. Dany Juráskové rodily prv­ní sestry, konzultantky pro ošetřování chronických ran, které procházely od­bornými kursy. Učily se spolupráci při prevenci a ošetřování dekubitů společ­ně se sestrami a lékaři na oddělení.

Konzultantka zodpovídá vrchní sestře za úroveň prevence a ošetřování dekubitů na svěřeném úseku. Kontro­luje a vede dokumentaci pacienta s dekubitem i pacienta s rizikem výskytu dekubitů. Hlášení dekubitů i prevence se vede elektronicky a zpracovaná data se vyhodnocují a porovnávají mezi nemocnicemi.

Incidenční hlášení dekubitů se pro­vádí do 24 hodin po přijetí pacienta na lůžko. Hlášení provádějí sestry konzultantky pro prevenci a léčbu chro­nických ran z každé stanice ve FTNsP. Do hlášení se udávají všichni pacien­ti s dekubitem a všichni, kteří mají 25 a méně bodů dle stupnice Nortonové. Jiná rána než dekubit se nehlásí. Vý­jimka bodového hodnocení se týká dětských oddělení.

Byla to průlomová doba

Nové trendy v ošetřovatelství nabízely mnoho novinek. Semináře pořádané na téma ošetřování ran se dnes usku­tečňují i ve spolupráci s jinými sekce­mi. To umožňuje dozvědět se informa­ce z dalších oborů. Také FTNsP nám vychází vstříc a my máme možnost pořádat semináře zde.

Do roku 2008 byla členkou našeho výboru Ing. Bc. Irena Pejznochová, která nám pomáhala (hlavně po odborné stránce) mnoha kvalitními přednáš­kami. Poděkování patří i firmám, kte­ré nám hlavně v začátcích poskytova­ly zázemí a seznamovaly nás s novými produkty pro ošetřování ran.

Avšak nejenom ošetřování ran, ale především prevence dekubitů byla a je důležitým tématem ošetřovatelské pé­če - polohování, podkládání pacientů, péče o kůži pomocí kvalitních šampó­nů a krémů a používání plenkových kalhotek. Mnohým to asi dnes připad­ne neuvěřitelné, hlavně mladým sestrám, ale tato moderní, vysoce kva­litní péče navázala na dobu, kdy pa­cienti upoutaní na lůžko měli místo absorpčních kalhotek složené podlož­ky. Pamatuji na jednoho lékaře, který mě, když jsem přišla s novými pomůc­kami, ujišťoval, že se na tehdejší LDN nehodí, protože pacienti mívají prů­jmy! Taková doba opravdu byla.

Moje milé sestry

Ráda bych připomněla velkou a neza­stupitelnou roli v té době hlavní sestry Fakultní Thomayerovy nemocnice s po­liklinikou Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA. Ta dokázala ukázat sestrám ces­tu, nadchnout je pro změny, které no­vá koncepce v ošetřovatelství přináše­la. Stačit jejímu tempu nebylo lehké, avšak svým diplomatickým jednáním dokázala mnohé. Důraz vždy kladla na vzdělání a sama šla příkladem. I dí­ky jejímu vlivu jsem se rozhodla s Ire­nou Pejznochovou založit naši sekci ho­jení ran.

Ale sama bych neznamenala nic bez ochotných děvčat v našem předsednic­tvu. Moje zástupkyně Vladimíra Šípko­vá, Helena Kaliánová, úžasná pokladní mající vždy vše v pořádku, jednatelka Anna Soběslavová, členky výboru Ka­teřina Horáčková, Eva Rybáčková, Ka­mila Volíková, Dana Petrželková a z re­vizní komise Eva Průchová, Ivana Jarolímková a Světlana Jeřábková.

Olga Baudischová, předsedkyně sekce hojení ran

 

• tisk
• předplatit si