Postřehy zástupkyně ČAS z mezinárodních setkání

15. A 16. DUBNA ZASEDÁNÍ EFN V BUKUREŠTI A SETKÁNÍ EUROPEAN OBSERVÁTORY 28. A 29. KVĚTNA V BELGII

Generální zasedání EFN

V dubnu 2010 jsem se jako oficiální zá­stupkyně ČAS v Evropské federaci ses­terských asociací (European Federation for Nursing Associations - EFN) zúčastnila jejího 92. zasedání, které se tentokrát konalo v Bukurešti.

Zástupci národních asociací se na­vzájem informovali o svých názorech na užitečnost Směrnice EFN č. 36. Zdá se, že větší počet států je spokojen s tím, že směrnice definuje minimál­ní vzdělání sester a úpravy samotné směrnice nepožaduje. Pro menší počet států a členů EFN je neakceptovatel­ný fakt, že směrnice neupravuje speci­alizační vzdělávání a nové kompeten­ce sester, a žádají její úpravu. V úvahu přicházejí také úpravy příloh směrnice, které se nezdají být přesné. EFN pre­zentovala nám známý problém, že po­žadavky Směrnice 36 (4600 hodin za 3 roky) nejsou v souladu s „Bologna pro­cesem" (studenti by museli být ve škole 10 hodin denně). Dále se začíná se ho­vořit o celoevropských elektronických kartách zdravotníků (obsahujících in­formace o dosaženém vzdělání, praxi, profesionálním pochybení atd.).

Národní asociace byly požádány o spolupráci při oslovení europoslanců ze svých zemí, aby hlasovali pro přije­tí Deklarace o evropské pracovní sí­le ve zdravotnictví. Jde o aktivitu europoslanců, aby problém zajištění do­statečné pracovní síly ve zdravotnictví získal v Evropském parlamentu dosta­tečnou pozornost a politickou váhu. V březnu 2010 bylo odsouhlaseno přijetí směrnice týkající se prevence poranění zdravotníků ostrými před­měty, protože tento typ poranění zdra­votníků je v EU velmi častý (1 milión poranění ročně). Po přijetí této směrni­ce pak mají členské státy 3 roky na je­jí zabudování do národní legislativy. Ve dnech 1.-2. června se v Madridu konala konference na toto téma. EFN doporu­čuje využít evropské strukturální fon­dy na vybavení a vzdělání zdravotníků, aby se umožnila dobrá implementace nové směrnice.

Důležitým a emotivním bodem programu zasedání EFN byla změ­na ústavy EFN, která reaguje na změ­ny v ICN. Zástupci sesterských asocia­cí z členských států EU se měli vyjád­řit k nezávislosti EFN na ICN (tedy, že sesterská organizace, která je členem EFN, nemusí být zároveň členem ICN, jak je tomu dosud), k používání pouze anglického jazyka při jednáních EFN (simultánní tlumočení do francouz­štiny nebude zřejmě dále prováděno) a k tzv. inkluzivitě (víc sesterských or­ganizací z jednoho členského státu EU by mohlo být členem EFN, nejen ses­terské organizace z členských států EU by mohly být členem EFN). Zatímco první dvě změny se zdají být zástup­ci členských států akceptovány, otázka „inkluzivity" se zdá být stále otevře­ná. I když členové EFN věří, že EFN by měla být otevřená pro další subjekty, zároveň panuje obava o její akceschop­nost, pokud se výrazně zvětší počet jejích členů, kteří by reprezentovali zá­sadně odlišné zájmy.

Polské sestry chtějí spolupracovat s ČAS

Trvá zájem polských sester o spolu­práci s ČAS. Polští kolegové např. ho­vořili o svých současných problémech, které mají při předávání služby. Sest­ry odmítly kvůli předání služby zůstá­vat zadarmo v práci o cca 15 minut dé­le. Nemocnice reagovaly tím, že stačí, když předání služby napíší do sester­ské dokumentace, s čímž polská ses­terská asociace nesouhlasí. Naopak dobrou zkušenost mají v Polsku s udě­lováním kreditů celoživotního vzdělá­vání za objednání odborného časopisu a za členství v profesní organizaci.

Priority EFN se týkají i nás

EFN podporuje urychlenou tvorbu Bílé knihy o pracovní síle ve zdra­votnictví, kde budou navrženy konkrétní kroky. EFN vidí jako priority:

•     Monitorovací a plánovací systém, který by umožnil rozhodování o plá­nování pracovní síly ve zdravotnic­tví (sbírat konkrétní data o populaci sester v členském státě, podpora pri­mární péče, opustit zbytečné dělení na sociální a zdravotní péči).

•     Investice do lidského potenciá­lu (nábor, udržení personálu, pra­covní podmínky, plat, snižování administrativní zátěže, bezpečné pracovní prostředí, jednoduše ob­sluhovatelné nové technologie). 

•     Vývoj EU rámce pro celoživotní vzdělávání.

•     Genderový přístup při plánová­ní pracovní síly (flexibilní úvazky, školky, pečovatelské jednotky při nemocnicích pro rodiče, prarodiče zdravotníků, otcovská dovolená).

EFN znovu vyzývá k využívání struk­turálních fondů na místní a regionál­ní úrovni.

Priorita 1: Nábor, udržení a efektiv­ní rozložení pracovní síly

•     vzdělání (v některých zemích v dů­sledku demografické situace nastá­vá problém, že mnoho zkušených sester odejde brzo do důchodu a mnoho nových sester, které po­třebují zaškolit, nebude mít kdo za­učit - podpora mentoringu z ESF);

•     podpora udržitelného zaměstnání;

•     rozvoj kariérního poradenství.

Priorita 2: Mobilita pracovníků

•     vyšší vzdělání (kupříkladu polské sestry zavedly přemosťovací kur­sy pro sestry, které dokončily své vzdělávání před tím, než začala platit Směrnice 36, aby s ní jejich vzdělání bylo kompatibilní. Pol­sko získalo na tyto účely 42 milió­nů eur, takže sestry nemusí nic pla­tit. Studují distančně 3 až 6 semes­trů, každý druhý týden jsou 3 dny ve škole, což způsobuje menší pro­blémy při plánování služeb);

•     adaptabilita pracovní síly.

Pracovní skupina pro primární pé­či se organizuje na:http://www.euro.who.int/ nursingmidwifery.

Setkání v rámci European Observatory

Na pozvání European Observatory jsem se spolu se zástupci MZ ČR zúčastnila v belgické Lovani setkání na téma Investice do budoucí evropské pracovní síly ve zdravotnictví: mož­nosti inovace a spolupráce.

Během setkání jsme se zabýva­li podmínkami nutnými pro zajištění dostatečně velké a správně připrave­né pracovní síly všude, kde je potřeba; důležitým cílem byla vzájemná výmě­na zkušeností. Dialogu se zúčastnili zástupci všech států EU, zástupci dal­ších států z evropského regionu a zá­stupci relevantních organizací. Pořa­datelé nás požádali o stručnou pre­zentaci situace v ČR, zejména na téma předpovídání pracovní síly ve zdravot­nictví, vytváření nových rolí zdravot­níků, pracovních podmínek a mana­gementu kvality péče. V naší prezen­taci jsme se zaměřili na stabilizační opatření a jejich výsledky.

Prezentace metod hodnocení budoucí pracovní síly

Autoři zopakovali známá fakta, že v dů­sledku demografických změn v Evropě bude ve větším měřítku nutno pečovat o občany s chronickými nemocemi, po­skytovat sociální služby a služby spoje­né s koncem života. Zároveň je třeba se zaměřit na infekční nemoci (TBC, ale např. i na „prasečí" chřipku). Kva­lifikace zdravotníků musí těmto tren­dům odpovídat. Poptávka po zdravot­nických službách se bude měnit (nové metody léčby, primární péče).

Zdravotníci také stárnou, mladí li­dé mají ohledně svého povolání jiná očekávání, je nutné zajistit dostatek vzdělávacích institucí, učitelů a men­torů. Z těchto důvodů je třeba se poku­sit naplánovat budoucí pracovní sílu ve zdravotnictví. Plánování pracovní síly není možné ponechat náhodě. Odhaduje se, že v roce 2020 bude v Evropě zřejmě chybět až milión zdravotníků a 15 % péče nebude pokryto. Uvažuje se o zřízení agentury pro sledování pracovní síly ve zdravotnictví, která by měla větší vliv na rozhodování.

Jeden z účastníků upozornil, že je nutné zjistit, zda si oprávněně poža­dované větší počty zdravotníků bude moci konkrétní stát ekonomicky do­volit, a že by se měla věnovat pozor­nost zvýšení produktivity práce zdra­votníků (přesuny rolí, změny postupů atd.). Dále se diskutovalo o známém faktu, že data o pracovní síle ve zdra­votnictví nejsou přesná, což omezuje rozhodování.

Téma celoživotního vzdělávání sester

Některé státy uváděly jako pobíd­ky k celoživotnímu vzdělávání zvýše­ní platu při participaci v celoživotním vzdělávání, obnovovanou registra­ci sester každý rok, což je sice finanč­ně náročné pro sestry, ale umožňuje to aktuální informace o aktivní pracovní síle. Dále se diskutovalo o efektu celoživotního vzdělání, o tom, zda existu­jí výzkumy ukazující, že zdravotníci, kteří participují v celoživotním vzdě­lávání, mění svoje návyky v souladu s novými trendy. Některé státy reago­valy na nedostatek lékařů tvorbou no­vých rolí pro sestry a jiné zdravotní­ky (skill-mix, task-shifting), kdy např. sestry se speciálním vzděláním ma­jí právo diagnostikovat onemocnění a předepisovat léky.

Pracovní podmínky zdravotníků

Ve zdravotnictví je zaměstnáno 10 % občanů EU. Pracovní prostře­dí má vztah ke kvalitě péče a zásad­ně ovlivňuje nábor a retenci pracov­níků. Zejména tyto jeho aspekty: pra­covní doba, finanční ohodnocení, typ smlouvy, bezpečnost práce, profes­ní vzdělávání, organizace práce (např. dostatek personálu, zvládnutelná pra­covní zátěž), vybavení, otevřenost ko­munikace v organizaci atd. V profe­si s velkým počtem žen je nutné zajis­tit „prostředí přátelské rodině" (např. podpora těhotných, částečné úvazky, školky). Důležité je zabývat se bezpeč­ností práce, protože pracovní úrazy jsou ve zdravotnictví časté - poranění ostrým předmětem, poranění zad.

(Většina materiálů z jednání obou or­ganizací je k dispozici na: http://www.heal-thworkforce4europe.eu. Poznámky, Policy Briefs a publikace The Health Ca­re Workforce in Europe, Learning from Experience jsou k dispozici u autorky.)

Mgr. Veronika Di Cara

 

• tisk
• předplatit si