Číslo 6 / 2010
Použití dvojlumenové gastrické sondy v péči o novorozence
Souhrn: Článek informuje o použití dvojlumenové sondy pro kontinuální odsávání sekretů z pahýlu jícnu při jeho vrozené atrézii do doby, než bude proveden chirurgický zákrok k zprůchodnění jícnu. Poukazuje na bezpečnost ošetřovatelského postupu tím, že udává nízké hodnoty podtlaku, které je třeba volit při odsávání, a upozorňuje na snížené riziko přisátí této sondy ke sliznici jícnu.
Klíčová slova: dvojlumenová sonda - atrézie jícnu - novorozenec.
(The use of the double lumen gastric tube in the care of newborn)
Summary: Article discusses the use of double lumen tube for continuous suction of secretions from the blind ending upper oesophageal pouch in congenital atresia in the pre-operative period. Points to the safety of the nursing process that gives low vacuum, which should be chosen for the extraction and points to a reduced risk of tick tube to the mucosa of the esophagus.
Keywords: double lumen tube - oesophageal atresia - newborn baby
Atrézie jícnu
Atrézie jícnu je vývojová vada gastrointestinálního traktu, se kterou se můžeme na novorozeneckých JIP čas od času setkat. Protože existuje několik modifikací této vady (obr. 1), při kterých může u dítěte dojít k zatečení obsahu žaludku do dýchacích cest, musí sestra zaujmout hned po porodu určitá opatření, aby k této komplikaci nedošlo (Carter, 1993). Jedním z opatření je uložení dítěte do zvýšené polohy (téměř do sedu), aby do dýchacích cest nezatekl obsah žaludku (typ A, C a E), druhým pak zavedení sondy do horního pahýlu jícnu a kontinuální odsávání spolykaných slin (typ B, C a E). V praxi se k tomuto účelu běžně používají gastrické sondy nebo cévky pro odsávání. V zahraničí, kam již několik let patří i Slovensko, používají sondu dvojlumenovou, která slouží nejenom k odsávání, ale i k proplachování. Tuto sondu používají také k dekompresi žaludku při hrozící nekrotické enterokolitidě (NEC) u nedonošených novorozenců (Steinerová a kol., 2008).
Účelem tohoto příspěvku je seznámit sestry s používáním dvojlumenové sondy podle doporučeného postupu Great Ormond Hospital for Children ve Velké Británii (Guideline, 2004).
Charakteristika sondy
Dvojlumenová gastrická sonda (obr. 2) je cca 60 cm dlouhá, distálně uzavřená (s oblým koncem), s vnitřním lumenem pro proplachování a vnějším pro odsávání (Harper, Wallis, 1998; Replogle, 1963). Na vnějším lumenu je celkem 10 malých bočních otvorů, které znesnadňují přisátí sondy ke stěně jícnu nebo žaludku. Sonda je vyráběna z bezftalátového PVC a pro novorozence ji lze objednat ve dvou nejmenších velikostech 6 a 8 F.
Kdy sondu zavádět
Jak již bylo uvedeno, sonda se v novorozeneckém věku používá v preoperační fázi atrézie jícnu pro kontinuální odsávání sekretu z horního pahýlu jícnu. Ve většině případů toto odsávání není delší než 24 hodin, ale někdy může trvat i 6-8 týdnů (Johnson, 2005). Dítě, které má sondu zavedenou, vyžaduje kontinuální sledování ošetřovatelským personálem a také jeho rodiče by měli být seznámeni s důvodem zavedení sondy, s pravděpodobnou délkou zavedení i s nezbytností kontinuálního odsávání (Guideline, 2004).
Jak sondu zavádět
Preferovaným místem vstupu je podle uvedeného doporučení dutina nosní. Ústy se sonda zavádí pouze v případě, že je dítě příliš malé nebo má navíc i atrézii choan.
Před vlastním zavedením je třeba zvolit vhodnou velikost sondy (nejmenší je 6 F; obr. 3), umýt si ruce a navléci jednorázové rukavice. Někdy je třeba dítě nejprve odsát z nosu a nazofaryngu. K tomuto účelu se volí raději balónková nebo ústní odsávačka s širokou cévkou, aby se neporanila sliznice dutiny nosní. Dvojlumenová sonda se zavádí po předchozím zvlhčení velmi jemně a opatrně tak hluboko, dokud není cítit pružný odpor uzavřeného pahýlu jícnu (při jeho atrézii) nebo dokud není bezpečně v žaludku (zkouška pH metrií nebo RTG snímkem). Poté se nepatrně povytáhne a napojí na odsávání 25-30 mmHg, (35-42 cmH2O; 3,5-4,0 kPa). Odsávaný sekret se sleduje v průběhu viditelné části sondy a také v odsávacím systému. Poté se sonda fixuje. K proplachu se instiluje 0,5 ml fyziologického roztoku do vnitřního lumenu sondy vyvedeného ven formou modré koncovky. Fyziologický roztok se zase okamžitě nasává do systému, a brání tak ucpání úzkého průsvitu sondy - obr. 2 (Guideline, 2004).
Další péče o zavedenou sondu
Zavedená sonda by se měla měnit každé čtyři dny, v případě zvýšené nebo husté sekrece častěji. Také proplachování fyziologickým roztokem by se mělo opakovat alespoň po 15 minutách. Načatou ampuli roztoku je třeba po dvou hodinách likvidovat. Podtlak v odsávacím systému je nutné kontrolovat každou hodinu. Pokud se začne zvyšovat, znamená to, že se sonda začíná ucpávat nebo přilnula ke stěně jícnu.
Pokud sonda přestane odsávat, je třeba ji opět propláchnout 0,5 ml fyziologického roztoku, zkusit zasunout hlouběji do pahýlu jícnu a opět lehce povytáhnout. Pokud to nepomůže, lze do vývodu pro proplachování aplikovat 2 ml vzduchu nebo krátce zvýšit podtlak odsávání na 7-10 kPa (50-60 mmHg; 70-84 cmH2O). Jestliže nepomůže ani to, je třeba sondu vyměnit.
Pokud je sonda zavedená delší dobu, měl by se každý týden posílat vzorek sekretu na bakteriologické vyšetření. Kůži pod fixací je třeba kontrolovat alespoň dvakrát denně a o jejím stavu vést záznam.
Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D., katedra ARIPP, NCONZO, Brno
Literatura:
1. CARTER B. Manual of Paediatric Intensive Care Nursing. London, Chapman and Hall, 1993.
2. HARPER M, WALLIS ML. Survey of the current patterns of use and the nursing care of babies with a Replogle tube in situ. Great Ormond Street Hospital for Children, 1998.
3. JOHNSON RVP. Oesophageal Atresia. Surgery 1 (5), 2005, pp. 163-167.
4. REPLOGLE R. Esophageal Atresia: plastic sump catheter for drainage of the proximal pouch. Surgery 54, 1963, pp. 296-297.
5. Replogle Tube, Care of it. Clinical guideline Great Ormond Street Hospital for Children, NHS Trust, 2004. [online].
Dostupné na http://www.ich.ac.uk/clinical_information/clinical_guidelines/cpg_guideline_00088 [cit. 21-12-2009].
6. STEINEROVÁ M, MAGYAROVÁ G, PÁSZ-TOROVÁ D. NEC - aktívne odsávanie ako forma dekompresie GIT. Prezentováno na V. celostátní konferenci neonatologické sekce ČAS s mezinárodní
účastí, Brno, 2008.
Recenzovaly:
Mgr. Jaromíra Novotná, externí vyučující na ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, lektorka Hartmann akademie, Praha
Mgr. Jiřina Tučková, útvar náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, oddělení ošetřovatelské péče, FN Motol, Praha
Další články v tomto čísle
- Cesta za kvalitou v novém outfitu
- Den ošetřovatelství ve VFN
- Specializační vzdělávání. Mýty a skutečnosti specializované způsobilosti všeobecných sester. 1
- Tromboembolie
- Recenzovaný článek. Ošetřování polymorbidního nemocného s dekompenzovaným diabetem 2. typu, ICHS a nefrotickým syndromem
- Monitorování léčby heparinem
- Pars plana vitrektomie a peeling sítnicových membrán
- Popôrodné psychické poruchy v intenciách ošetrovateľstva
- Struktura pracovních činností všeobecných sester v řídicích pozicích
- Význam dojčenia v ochrane a podpore zdravia u detí