Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2010

Konference zdravotních laborantů

Datum: 5. 6. 2010
Autor: Mgr. Martina Bunešová

Celostátní pracovní konference zdra­votních laborantů mikrobiologického oboru proběhla 25. března ve Fakult­ní nemocnici Brno (FNB). Organizátoři, vedoucí laborantka OKM Š. Černá spolu se sekcí zdravotních laborantů ČAS, navázali na několik konferencí, které se v předcházejících letech v Br­ně zabývaly problémy genetiky.

Konferenci zahájila náměstkyně ošetřovatelské péče FNB Mgr. E. Mičudová a primářka oddělení klinické mi­krobiologie MUDr. A. Ševčíková. Zahá­jení odborné části konference se ujala Š. Černá s přednáškou umožňující po­hlédnout do laboratoře klinické mik­robiologie ve FNB. Zabývala se oblas­tí preanalytiky a velmi problematickou oblastí transportu biologického mate­riálu do laboratoře. Důležité preanalytické fázi laboratorního vyšetření byla věnována celá jedna třetina konference.

V následující přednášce zasvětil MUDr. B. Lipový posluchače do oblas­ti péče o pacienty na popáleninovém centru ve FNB. Důraz kladl na po­třebu úzké spolupráce s laboratořemi a nezastupitelnost spolupráce a kon­zultační činnosti s mikrobiologií. Do­zvěděli jsme se i několik historických faktů, které vedly ke vzniku popáleninových center jak ve světě, tak u nás. Byl například požár v divadle v Chi­cagu v r. 1903, kde bylo 603 mrtvých, a požár restaurace v Bostonu v r. 1942, kde bylo 492 mrtvých a mnoho posti­žených inhalačním traumatem. Od 50.-60. let nastal vývoj popáleninových center i u nás. FN Brno-Bohunice je spádovou oblastí pro 2 600 000 lidí. Na několika kazuistikách byla předvedena spolupráce mezi pracov­níky popáleninového centra a mikro­biologickou laboratoří. Byla popsána kazuistika u pacienta, který prodělal „termický inzult", a antibiotická léčba byla nasazena po provedení citlivosti na antibiotika, kdy lékař mohl nasa­dit pro pacienta optimální léčbu ATB s následným sledováním její úspěš­nosti. V době, kdy se potýkáme s ná­růstem rezistencí a následným pro­dlužováním doby hospitalizace, se je­ví úzká spolupráce kliniků s laboratoří jako neopominutelný základ lékařské péče s cílem sladit vývoj nových ATB s nárůstem rezistencí.

Hned v následující přednášce zdravotní laborantky A. Weissová a K. Krechlerová seznámily s novým způsobem odběru biologického mate­riálu v mikrobiologii. Stěr je nahrazen otiskem z popálených ran. Tímto způ­sobem odběru biologického materiálu je možno provádět pravidelné monito­rování mikrobiálního osídlení popálených ran. Otisky umožňují semikvantitativně hodnotit a sledovat průběh léčby a pacient je léčen přístupem per­sonalizované medicíny, tedy léčby pří­mo zaměřené na konkrétního pacien­ta, jeho stav a reakci na léčbu.

Po polední přestávce, kterou účast­níci využili nejen k občerstvení, ale i k vzájemnému předávání osobních pracovních zkušenosti, nás kolegové L. Rampáček a A. Čermáková seznámi­li s původci střevních nákaz. Šlo o sdě­lení přínosné i pro laickou veřejnost - obsahovalo informace o možnosti nákazy např. požitím kontaminovaných cukrářských výrobků, pokud nebyly dodrženy hygienické podmínky výro­by či uložení. Následovalo sdělení MUDr. I. Vítkové o clostridium difficile ja­ko jednom z původců nozokomiálních nákaz. Clostridium kolonizuje ve stře­vě a jeho nebezpečí spočívá v tom, že je nebezpečné pro okolí i tehdy, když své­ho nositele aktivně neohrožuje.

Téměř všechny přednášky se do­tkly problematiky ATB rezistence, kde je mikrobiologie velkým pomocníkem při omezování nevhodného nebo nad­bytečného užívání antibiotik. Napří­klad MRSA je téma, které vzbuzuje oba­vy u všech pracovníků zdravotnických zařízení na celém světě. Téma přiblíži­la posluchačům MUDr. M. Hanslianová. První hlášení o komunitní MRSA bylo v r. 1993 z Austrálie. Autorka vidí příslib zlepšení dnešní situace ve vývo­ji nových antibiotik a jako výhodnější se jeví prevence MRSA, například sle­dováním mikrobiologického stavu pa­cientů při nástupu k nemocniční léčbě.

Na závěr konference vystoupila s aktuálními profesními informacemi předsedkyně sekce zdravotních labo­rantů Jarmila Indráková a zastupující prezidentka ČAS Bc. Anna Skalická.

Mgr. Martina Bunešová, jednatelka výboru sekce ZL

 
  • tisk
  • předplatit si