Číslo 5 / 2010
Sestry a porodní asistentky v Evropě
Světová zdravotnická organizace koncem loňského roku zveřejnila výsledky dalšího rozsáhlého průzkumu Síla pro zdraví, který po pěti letech mapoval situaci v oblasti ošetřovatelství a porodní asistence v evropských členských státech.
V průzkumu, jehož data byla sbírána od listopadu 2008 do března 2009, bylo rozesláno 144 dotazníků do 53 členských států. Vrátilo se 53 odpovědí ze 35 zemí (o osm zemí více než v roce 2004). Odpovídali zástupci 4,3 milionu sester a 300 tisíc porodních asistentek: 17 (28 %) z ministerstva zdravotnictví, vrchní sestry a vedoucí porodní asistentky, 24 (42 %) z národních asociací sester, 12 (43 %) z národních asociací porodních asistentek.
Reakce zemí na pět hlavních cílů veřejného zdravotnictví
Všechny země, které se průzkumu zúčastnily, potvrdily pět prioritních potřeb veřejného zdravotnictví. Jsou to:
• potřeby plynoucí ze vzrůstajícího počtu dlouhodobých onemocnění;
• zvýšená potřeba investic do dlouhodobé péče;
• potřeba adekvátní zdravotnické pracovní síly;
• potřeba adekvátních finančních zdrojů pro zdravotní péči;
• potřeba dlouhodobě udržitelných zdravotních systémů.
Nezávislá role sester - realita
Dlouhodobou politickou ochotu podpořit tyto cíle a přijmout odpovídající závazky v oblasti ošetřovatelství potvrdilo jednoznačně 25 států. Jejich zástupci přitom poukázali i na konkrétní vládní kroky, které byly učiněny, jako např. na přesun odborného vzdělání na vyšší úrovně (31 zemí), rozšíření pole působnosti a kompetencí sester a porodních asistentek nebo delegování rolí sester a porodních asistentek na zdravotní asistenty. Fungující „case management" hlásilo 19 zemí. Dalších 18 zemí konstatovalo nezávislou roli sester a porodních asistentek v týmu s lékaři a 12 zemí oznamuje, že sestry mají oprávnění předepisovat léky (podpůrné prostředky). Ostatní v současné době hledají právní způsob, jenž by to povolil. Země v průměru hlásily 10 až 30 % sester nebo porodních asistentek s magisterským nebo Ph.D. vzděláním. Omezený růst se řeší v rámci interdisciplinárního výuky - zejména v návazném vzdělávání. Pohyb počtu ošetřovatelských profesí ve zdravotnických systémech
Země, které se mohou chlubit přírůstkem ošetřovatelského personálu (i když stále ne dostatečným), to zdůvodňují rostoucím počtem vzdělávacích příležitostí a úrovní (kvalitou) vzdělávacích kapacit, rozšířením služeb a vytvořením nových pracovních pozic pro všeobecné sestry, investováním do zvýšení atraktivity práce sestry / porodní asistentky a rozšířením výcvikových kapacit pro tyto profese. Země s úbytkem ošetřovatelských profesí tento vývoj přičítají migraci (zejména z východoevropských do západoevropských zemí), odchodu těchto profesí do jiných profesních oborů nabízejících lepší kariérní vyhlídky a odchodu do důchodu.
Spravedlivá odměna (mzda), uznání a pokrok
Platy ošetřovatelských profesí jsou stabilní nebo rostoucí ve všech zemích, s výjimkou dvou (Německo a Portugalsko). 22 zemí má metodické systémy odměňování a kariérního růstu. 10 zemí vykazuje obecně společenské rozdílnosti mezi pohlavími (ženy jsou placeny hůř než muži), což má na profesi ošetřovatelky a porodní asistentky, kde mají převahu ženy, negativní dopad.
Národní registry nemají všechny země
Výzkum se také zabýval otázkami, do jaké míry se sestry a porodní asistentky účastní na politických rozhodnutích týkajících se jejich profese. Odpovědi se pohybovaly v celé škále možností. Některé státy vykazují jen částečnou účast ošetřovatelských profesí na politickém rozhodování, jiné referují o pravidelné účasti a možnosti ovlivnit pracovní pozice pro sestry / porodní asistentky na úrovni regionální, národní, vládní politiky. 26 zemí informuje o podílu sester / porodních asistentek na debatách týkajících se vládních priorit veřejného zdravotnictví. Zajímavé je, že porodní asistentky vykazují na rozhodování nižší účast. Proč tomu tak je, výzkum neříká. 24 zemí má národní registr zdravotních sester / porodních asistentek. Některé země mají národní zdravotnická data/statistiky. Nejchudší informační základnu mají tam, kde není ani jedno z výše zmíněných - to ovlivňuje plánování a budoucí výhledy těchto profesí.
Hlavní problémy zůstávají
Hlavní úkoly pro ošetřovatelství se od roku 2004 jen málo změnily. Stále přetrvává převážně léčebný systém zdravotní péče (29/35 zemí), chybí finanční zdroje pro zdravotnictví (27/35 zemí), jsou problémy s definováním pracovních pozic sester a porodních asistentek (22/35 zemí), prestiž této profese je nižší v porovnání s ostatními skupinami (17/35 zemí), přetrvává dominance žen v této profesi, většina zemí má v ošetřovatelství přes 90 % žen. Pro všechny země je společný problém s náborem mužů. Nepodařilo se vybudovat vhodné systémy náboru a rozvoje lidských zdrojů (10/35 zemí). 17 zemí je ovlivněno systémy náboru v okolních zemích.
Doporučení WHO
WHO doporučuje uvést do praxe systémy plánování lidských zdrojů a strategie, které mají učinit z ošetřovatelství a porodní asistence atraktivní kariérní příležitost pro mladé lidi a motivovat k této práci ty, již jsou kvalifikovaní. Dále doporučuje posunout bazální vzdělání v této profesi na vyšší studijní úrovně v těch zemích, kde to ještě nebylo učiněno. Doporučuje představit náročnější pracovní role pro zdravotní sestry a porodní asistentky a normativní rámec (popis pracovního místa), jenž tyto role podporuje.
Dále to znamená zaměřit se na vzrůstající potřeby dlouhodobě nemocných lidí, především v oblasti dlouhodobé péče. Podporovat vývoj, který sestrám a porodním asistentkám umožňuje podílet se na rozhodování na všech úrovních vytváření systému a rozvoje služeb. Posílit přístupy vytvářející koncepty, jež určují a měří kvalitu služeb zdravotních sester a porodních asistentek, a posílit výzkumné kapacity této profesní skupiny.
Podle původních zdrojů připravila Ing. Lucie Škubová
