Klíšťová encefalitida u dětského pacienta

Souhrn: Klíšťová encefalitida (KE) je zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy, jehož původcem je virus ze sku­piny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale ve výjimečných případech dochází k přenosu viru požitím mléka infikovaného zvířete (kozí mléko, tepelně neopracované mléčné výrobky). Onemocnění probíhá u většiny pacientů ve dvou fázích. Klíšťová encefalitida je nemocí volného času a imunita proti ní je individuální. Účinnou metodou, jak před­cházet vzniku onemocnění, je očkování. Následující kazuistika uvádí příklad onemocnění dětského pacienta klíšťovou en­cefalitidou. Je zde podrobně popsán postup vyšetření při podezření na KE, terapie a ošetřovatelský plán po dobu hospita­lizace pacienta.

Klíčová slova: klíšťová encefalitida (KE) - epidemiologie - klinický průběh - očkování.

Abstract: The tick-borne encephalitis is an infection of the central nervous system. The disease is caused by a virus from arbovirus group. The virus can be transmitted by a larva, nymph or adult tick bite. Rarely the virus transmission by a milk from infected animals was reported (goat milk, uncertified dairy products). Patients are typically infected during leisure time activities. The course of the disease is ussualy two-phase. The level of imunity against tick-borne encephalitis is individual. An effective prevention is a vaccination. The following case report describes an example of the disease in a paediat-ric patient. Diagnostic procedures, therapy and nursing of the admitted patient with the infection are covered in detail.

Keywords: tick-borne encephalitis (TBE) - epidemiology - clinical course - vaccination.

Úvod

Klíšťová encefalitida je typická náka­za s přírodní ohniskovostí, tzn. že je­jí výskyt je vázán na přírodní lokality vhodné k přežívání klíšťat (průměrná teplota, vlhkost, vegetace a přítom­nost rezervoárových zvířat). Klíšťata se v přírodě vyskytují nejvíce od dub­na do poloviny října, se dvěma typic­kými vrcholy v červnu a v září, čemuž odpovídá i křivka incidence onemoc­nění KE. Obvykle se nenacházejí vý­še než jeden metr nad zemí, nespouš­tějí se tedy na člověka ze stromu, na­opak je nejčastěji objevíme na stéblech trávy.

Původce: virus středoevropské klíšťové encefalitidy (KE) patří do čeledi Flaviridae ze skupiny Flavivirů, přenášený klíštětem. Imunologic­ky lze identifikovat 2 podtypy viru: 1. evropský subtyp přenášený klíštětem Ixodes ricinus (klíště obecné), původ­ce středoevropské encefalitidy; 2. dálněvýchodní subtyp přenášený klíštětem Ixodes persulcatus v Asii, původce ruské jarně-letní encefalitidy.

Zdroj: rezervoárem nákazy jsou hlodavci, ptáci, savci, popřípadě hos­podářská zvířata jako ovce, kozy. Dal­ším rezervoárem a zároveň vektorem je klíště.

Klíště, které nasaje infikovanou krev, je infekční doživotně (asi 3 roky). Zároveň dochází k transovariálnímu (vertikálnímu) přenosu viru na další generaci klíšťat. Člověk může být napa­den všemi stadii klíštěte - larvou, nym­fou i imagem (dospělý jedinec). (1) Inkubační doba se pohybuje v roz­mezí 7-14 dnů, výjimečně je i kratší.

Patogeneze onemocnění: nemoc probíhá pod různým klinickým obra­zem, od inaparentní formy, kdy se pro­káže jen tvorba specifických protilátek bez klinických projevů, přes lehkou formu až po těžkou meningoencefalitidu. Příznaky KE se vyvíjejí obvykle po 7-14 dnů od chvíle, kdy se infiko­vané klíště přisaje.

Klíště vstřikuje do tkáně sliny, a pak ze vzniklé kaverny saje krev. Virus KE, přítomný ve slinách, proniká do tkáně, kde se pomnoží a po 2-3 dnech vznik­ne první virémie, po dalším pomno­žení druhá, větší virémie, jejímž kli­nickým projevem je první fáze KE. Při ní může virus vstoupit do centrálního nervového systému (CNS). Po krátkém mezidobí vyvolá typické neurologic­ké příznaky odpovídající infikovaným tkáním CNS. (2)

1. fáze onemocnění: klinický ob­raz první fáze je rozpoznán zřídka, pacient je vyšetřen s chřipkovými příznaky a často nebývá provedeno labo­ratorní vyšetření. Příznaky jsou necharakteristické: teplota, bolesti hlavy a svalů, méně časté je zvracení nebo závrať, vzácněji se mohou objevit pří­znaky onemocnění horních cest dý­chacích nebo zažívacího traktu. Sérologické vyšetření na KE je v této fá­zi zpravidla negativní. První fáze trvá několik dnů.

2. fáze onemocnění: po několi­kadenním asyptomatickém interva­lu (2-10 dnů) dojde u 20 až 30 % pacientů k infekci CNS a manifestaci vy­soké horečky, u ostatních pacientů se ukončí proces imunitní reakce vedou­cí ke tvorbě protilátek. U klinicky manifestních projevů infekce následuje meningeální symptomatologie nebo encefalitický syndrom s projevy moto­rických křečí, ataxie, poruchami citli­vosti a alterací vědomí.

Meningeální syndrom je soubor sub­jektivních a objektivních příznaků, které vznikají v důsledku dráždění mozkomíšních plen u neuroinfekcí zá­nětem, u jiných stavů krvácením, ná­dorovou infiltrací plen anebo jen změ­nami likvorové tenze, teplotou apod. Dráždění plen vede k dráždění nervo­vých kořenů (procházejících přes ple­ny), a tím ke kontrakci svalstva, zvláš­tě paravertebrálního. (3) Podle závažnosti příznaků roze­znáváme několik forem onemocnění.

Formy onemocnění

Inaparentní - bez znatelných známek in­fekce dochází k tvorbě protilátek.

Abortivní - u dětí se objevuje nejčastěji, onemocnění probíhá pod obrazem chřip­ky. Likvorový nález bývá nezměněn.

Meningitická - syndrom aseptické meningitidy, charakteristické jsou bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, vysoká teplota, přítomnost meningeálních příznaků. Klinické příznaky trvají při­bližně 10 dnů. Tato forma onemocnění má dobrou prognózu. V dětském věku takto probíhá většina infekcí KE.

Encefalitická - vyznačuje se porucha­mi vědomí, neurologickými ložisko­vými příznaky a změnami na EEG. Je postižena šedá i bílá hmota mozko­vá. Průběh onemocnění je těžší, trvá­ní delší. Poruchy vědomí se projevují dezorientací v čase a prostoru a optic­kými halucinacemi (poruchy nebo in­verze spánku, dezorientace, delirantní stavy). Postižení mozkového kmene vede k obrnám okohybných svalů, líc­ních i kaudálních mozkových kmenů s poruchami řeči a polykání.

Encefalomyelitická - k onemocnění se přidružuje postižení předních rohů míšních, nejčastěji C1-C7. Vznik paréz je náhlý, během několika hodin až dnů. Objevují se mono-, para- i tetraparézy s převahou postižení horních končetin.

Bulbární - závažné postižení prodlou­žené míchy s poruchami dýchacích svalů, má špatnou prognózu. (4)

Onemocnění může končit úplnou úzdravou, trvalými následky v dů­sledku neurologického poškození, případně smrtí, především ve vyšších věkových skupinách. Smrtnost stře­doevropské klíšťové encefalitidy se pohybuje kolem 1 %.

Diagnostika KE: opírá se o anamnézu a nález meningeálního dráždění. V zá­kladním laboratorním vyšetření může být v první fázi leukopenie, ve druhé fázi bývá většinou zvýšena sedimentace erytrocytů, ale nízká hladina C-reaktivního proteinu (CRP). Rozhodu­jícím vyšetřením, které se provádí za pomocí lumbální punkce, je pak nález v mozkomíšním moku, kde je patrná pleocytóza s převahou lymfocytů, bílkovina může být normální nebo zvý­šená. Ve viremické fázi může být virus izolován z krve. Přímý průkaz infekce lze také zjistit z vyšetření PCR (řetězo­vá polymerázová reakce - polymerase chain reaction).

Lumbální punkce je vyšetření, při němž lékař odebírá z páteřního ka­nálu mozkomíšní mok. Páteřní kanál je prostor uvnitř obratlů, ve kterém je uložena mícha. Po odběru se mozkomíšní mok odesílá k dalšímu vyšet­ření. Na základě výsledků a klinické­ho nálezu se rozhoduje o dalším léčeb­ném postupu. Lumbální punkce se za určitých stavů (krvácení do páteřního kanálu, bakteriální zánět mozkových blan) nahradit nedá. (5)

Terapie: není specifické antivirotikum, pacient se léčí pouze symptomaticky. Používána jsou např. analgetika, antikonvulziva, antipyretika, antiedematózní přípravky výjimeč­ně (Dexamethazon, Manitol). Přízni­vý efekt na bolest hlavy má lumbální punkce.

Prevence: u nás jsou k dispozici dvě očkovací látky ve formě pro děti i do­spělé, ve kterých je obsažen kompletní inaktivovaný virion. Virus je pomno­žen na fibroblastech kuřecích embryí, purifikován a inaktivován. Očkování je možné kdykoliv během roku, nejen v zimních měsících. V případě očko­vání v teplejších měsících je ale nutné mít na paměti, že jedinec je chráněn až za 14 dnů po aplikaci 2. dávky vak­cíny bez ohledu na použité vakcinační schéma. Dojde-li přesto k přisá­tí klíštěte před podáním druhé dávky po inkubační dobu klíšťové encefali­tidy, a to nejméně 14 dnů, a nedojde-li k projevům onemocnění, je možné druhou dávku vakcíny aplikovat. Tím­to způsobem aktivní imunizace se po podání antigenu (v tomto případě ce­lého inaktivovaného viru) docílí tvor­by vlastních protilátek.

Základní očkovací schéma: Při vakcinaci proti klíšťové encefalitidě je pro vytvoření dostatečné imunitní odpo­vědi vhodné dodržet doporučené sché­ma podání jednotlivých dávek vakcíny: 1. dávka 0. den, 2. dávka za 1-3 měsí­ce po 1. dávce, 3. dávka za 9-12 měsíců, respektive 5-12 měsíců po 2. dávce.

Přeočkování je za 3 roky. U vakcín je možno užít v teplých měsících i zrych­lené očkovací schéma, čímž dojde k rychlejšímu navození tvorby protilá­tek. Zrychlené očkovací schéma se po­užívá tam, kde je nutná rychlá ochrana vakcinovaného. Avšak v případě, že ne­ní možno zaručit aplikaci všech dávek, např. z důvodu nedostatku vakcíny, ne­ní vhodné zrychlené schéma imunizace zahajovat. U klasického očkovacího schématu se snažíme aplikovat druhou dávku vakcíny těsně před začátkem se­zóny. Způsob aplikace očkovací látky je intramuskulární. (6)

Kazuistika

Dívka T. M., narozena 1992, hospitali­zace 13.-24. července 2009 na odděle­ní JIP 52, poté přeložena na standard­ní oddělení 54 Kliniky dětských in­fekčních nemocí FN Brno.

Anamnéza: RA: matka zdráva, otec zdráv, nežijí ve společné domácnos­ti. Nevlastní otec dívky zdráv. Souro­zenci: bratr, narozen 2004, defekt ko­morového septa. Prababička nádorové onemocnění. OA: z 1. fyziologické gra­vidity, porod bez komplikací, psycho­motorický vývoj v normě. Strava bez omezení. Očkování řádné dle očkova­cího kalendáře. Z dětských infekčních nemocí probělala varicelu. Operace: adenotomie. Hospitalizace v 6 letech pro sinusitis, tonsilitis. Dispenzarizace na kardiologii od 8. měsíce pro še­lest, nyní již vyřazena. Nemocná spíše nebývá. SA: žije s matkou, nevlastním otcem a bratrem v bytě, chodí na gym­názium. EA: kontakt s infekcí - bra­tr měl spálu 6/2009, v polovině červ­na byla na výletě, od té doby se cítí zvýšeně unavená. Klíště neměla. GA: menses od 12 let, pravidelné, posled­ní 10. 7. skončily, bez gynekologických obtíží. FA: pravidelně užívá hormonál­ní antikoncepci Lunafem, v poslední době P-PNC od 10. 7., Ibalgin, Flavo-bion, Paralen, Tralgit. FF: poslední vá­ha 64 kg, chuť k jídlu nemá, spánek horší, v noci se budí, močení i stolice v normě. Alergie: neudává.

Nynější onemocnění: pacientka na naši kliniku transferována z nemoc­nice Ivančice. Předchorobí: počátkem 6/2009 měla angínu, týden léčba Ospenem, od té doby se cítí zvýšeně una­vená, v krevních odběrech jsou lehce zvýšené jaterní testy. 8. 7. 2009 se ob­jevuje cefalea, menses, 9. 7. 2009 se ob­jevují teploty, tělesná teplota 38,9 °C, cefalea, 4krát zvracela, průjem ani jiné příznaky neměla. 10. 7. 2009 byla na středisku u obvodního pediatra, kde provedeny základní krevní odběry, včetně sérologií virové hepatitidy A i B -  výsledek byl negativní, přesto pa­cientka přijata na dětské oddělení ne­mocnice v Ivančicích. 10.-13. 7. 2009 je pacientka stále febrilní, cefalea trvá, každý den zvrací, nasazen P-PNC intramuskulárně, tělesná teplota s ma­ximem 38 °C. Proveden ultrazvuk bři­cha s negativním nálezem. Kontrolní biochemické vyšetření C-reaktivního proteinu - hodnota 53 mg/l. Neurolo­gické konzilium v normě. Meningeální příznaky nejsou patrné. Pacient­ka po telefonické domluvě přelože­na k vyšetření mozkomíšního moku a dalšímu došetření na Kliniku dět­ských infekčních nemocí FN Brno.

Stav při přijetí: RZP přivezena 16letá dívka, zchvácená, při vědomí, dobře orientovaná, febrilní, periferie prokrvená. Udává silnou bolest hla­vy v čele, má nauzeu, udává světloplachost. Zornice izokorické, reagu­jí na osvit, rty oschlé, jazyk povleklý, hrdlo je zarudlé, tonzily čisté. Krč­ní uzliny nezvětšené. Srdeční akce je pravidelná, ozvy zvučné, dýchání vol­né, bez vedlejších fenoménů. Břicho je měkké, prohmatné, nebolestivé. Hepar a lien nezvětšené. Patrné strie v ob­lasti mammy billat., kůže je bez krvácivých projevů. Meningeální příznaky pozitivní. Ošetřující lékař zavádí žilní kanylu do pravé kubity horní končetiny, odkud zároveň odebrány základ­ní krevní odběry. Dále lékař ordinuje akutní vyšetření očního pozadí a neu­rologické konzilium před vyšetřením mozkomíšního moku.

Oční vyšetření: pozadí (fundus) -  papily lehce neostré, vpravo nazálně, vlevo po celém obvodu lehká pro­minence, toho času se nejedná o akut­ní městnání, může se jednat i o vroze­nou vadu.

Neurologické vyšetření: pacient­ka při vědomí, komunikuje adekvátně. Hlavové nervy: okulomotorika správná, zornice izokorické, fotoreakce přímá, nystagmus fixační v kraj­ních polohách, koutky symetrické, ja­zyk povleklý. Horní i dolní meningeální příznaky pozitivní.

CAVE: hormonální antikoncepce, jako prevence tromboembolické ne­moci podávat Clexane 0,4 ml s. c. 1krát denně do doby mobilizace. V případě zhoršení celkového zdravotního sta­vu pacientky ihned neurologická kon­trola.

Poté u pacientky provedena lumbální punkce, při níž je pod normál­ním tlakem odebráno asi 6 ml čirého likvoru, který se odesílá k dalšímu la­boratornímu vyšetření včetně PCR.

Pacientka je po provedení lumbální punkce klidná, dodržuje klidový režim. Sestra provádí měření základních fyziologických funkcí po 2 ho­dinách a dbá o to, aby byly údaje za­psány do lékařské dokumentace. Dále sleduje, zda pacientka přijímá v dosta­tečném množství tekutiny, a sleduje se močení.

Terapie: P-PNC 2,5 mil. jednotek intramuskulárně, Dexona 3krát 8 mg intravenózně v 8hodinovém intervalu, Manitol 4krát 100 mg intravenózně po 6 hodinách, dále se podává Luminal, Celaskon, Pyridoxin, MgSO₄, Calcium glukonicum, infúze krystaloidů a glu­kózy s ionty.

2. den: pacientka se cítí lépe, boles­ti hlavy již neudává, je afebrilní, zor­nice izokorické, světloplachost ustou­pila. Hrdlo je stále prosáklé, tonzily hypertrofické. Břicho je měkké, nebolestivé. Močí dostatečně. Jídlo i pi­tí přijímá s chutí. Pokračuje se v zave­dené intravenózní terapii. Stále se po 2 hodinách měří fyziologické funkce. Večer si pacientka stěžuje na bolesti zad, proto podán Ibalgin 400 mg 1 tbl. per os.

3. den: pacientka se cítí unavená, stěžuje si na bolesti zad po lumbální punkci, hlava ji však nebolí. Hrdlo je zarudlé, tonzily již čisté. Břicho nebolestivé. Intravenózní terapie zůstává stejná. V dopoledních hodinách je sérologickou laboratoří hlášena pozitiv­ní klíšťová meningoencefalitida z kr­ve i likvoru. Lékař ordinuje u pacientky pravi­delnou rehabilitaci se zaměřením na záda. Dále je ordinováno ORL konzi­lium: v normě.

4.-5. den: pacientka se cítí lé­pe, ale ještě trochu unavená, je afebrilní, hlava nebolí, jen mírné bolesti zad. Hrdlo je prosáklé. Pokračuje se v zavedené infúzní terapii, postupně pochází ke snižování dávek Dexony. Provádějí se kontrolní krevní od­běry, kde se v biochemii objevují zvý­šené hodnoty jaterních transamináz, proto ošetřující lékař k zavedené te­rapii ordinuje hepatoprotektiva per os (Silymarin 3krát 2 tbl., Essentia-le forte 3krát 1 tbl. per os). Ukonče­na aplikace antibiotik - P-PNC intramuskulárně. Vzhledem ke zlep­šení celkového zdravotního stavu je pacientka přeložena na standardní oddělení 54 Kliniky dětských infek­čních nemocí. Oční vyšetření - kon­trola: papily na fundu ohraničené, v niveau, cévy v normě, bez ložisko­vých změn. Na očním pozadí je nález v mezích normy, bez známek akutní­ho městnání. Kontrola dle potřeby.

6.-8. den: pacientka je stále una­vená, afebrilní, občas ještě udává bo­lesti hlavy a zad. Intravenózní terapie zrušena, pokračuje se v aplikaci léků per os.

9.-11. den: pacientka je klidná, afebrilní. Hlava i záda ji bolí jen mír­ně, jinak si na nic nestěžuje. Terapie stejná. Provádí se kontrolní krevní od­běry, kde dochází k mírnému zlepšení hodnot jaterních transamináz.

12. den: pacientka je bez obtíží, afebrilní, potíže žádné neudává. Hrdlo již bledé. Břicho měkké, nebolestivé. Hlava, záda již nebolí, proto je pacient­ka propuštěna do domácího ošetřování s doporučením: ještě 14 dnů doma, klidový režim, jaterní dieta, Silymarin 3krát 2 tbl. per os, užívat do kontroly jaterních testů u obvodního pediatra. Při bolestech hlavy nebo zad možno podat Ibalgin 400 mg 3krát 1 tbl. per os. Dívka bude nadále sledována v po­radně na Klinice dětských infekčních nemocí FN Brno u as. MUDr. Lenky Krbkové, CSc. Dále doporučeno těles­né šetření, neslunit se a neočkovat po dobu 3 měsíců.

Ošetřovatelský plán Ošetřovatelská diagnóza: riziko poru­chy vědomí z důvodu základního one­mocnění, projevující se neurologický­mi příznaky.

Cíl: pacientka bude plně orientovaná, bez neurologických příznaků. Intervence: pravidelně sledovat chování a projevy pacientky, zvracení, meningeální příznaky. Hodnocení: meningeální přízna­ky přítomny, pacientka je však plně orientovaná, nezvrací.

Ošetřovatelská diagnóza: změna tě­lesné pohody z důvodu bolesti hlavy, projevující se nelibostí. Cíl: pacientka se bude cítit dobře, je uvolněná, nebude mít bolesti hlavy. Intervence: pravidelné sledování pro­jevu, charakteru a intenzity bolesti, zajistit klid, ticho, dle ordinací lékaře podat analgetika.

Hodnocení: pacientka po provede­ní lumbální punkce udává okamžité zlepšení, bolest postupně mizí.

Ošetřovatelská diagnóza: změna tě­lesné aktivity a režimu z důvodu pro­vedené lumbální punkce, projevující se nutností dodržovat klidový režim 24 hodin.

Cíl: pacientka bude dodržovat klidový režim, je dostatečně informována. Intervence: pacientku informovat o změně pohybového režimu, kontro­la sestry, zda jej dodržuje. Hodnocení: dítě dodržuje klidový re­žim na lůžku.

Ošetřovatelská diagnóza: změna ve vyprázdňování moči a stolice z důvo­du nařízeného klidového režimu, pro­jevující se studem a obtížností při vyprázdňování na podložní míse. Cíl: pacientka se bez potíží vyprázdňuje na podložní míse. Intervence: zajistit pacientce dostatek soukromí při vyprázdňování. Hodnocení: pacientka při dostatku soukromí nemá potíže s vyprázdňováním na lůžku. Ošetřovatelská diagnóza: potenciální riziko vzniku infekce z důvodu zave­dení periferní žilní kanyly, projevující se bolestí v místě vpichu, otokem, za­rudnutím a nefunkčností kanyly. Cíl: zabránit vzniku infekce. Intervence: pravidelně sledovat místo vpichu, otok, barvu kůže a bolestivost, při manipulaci s kanylou postupovat přísně asepticky.

Hodnocení: okolí místa vpichu je klid­né, bez známek zarudnutí a infekce.

Ošetřovatelská diagnóza: porucha termoregulace z důvodu probíhající­ho onemocnění, projevující se zvýše­nou tělesnou teplotou. Cíl: pacientka bude mít fyziologickou tělesnou teplotu.

Intervence: pacientce pravidelně mě­říme tělesnou teplotu, podáváme do­statek tekutin, při teplotě nad 38,5 °C podáváme antipyretika dle ordinací lékaře.

Hodnocení: pacientka pravidelně přeměřována, při febriliích podána antipyretika.

Ošetřovatelská diagnóza: potenciál­ní riziko poruchy spánkového rytmu z důvodu změny prostředí, projevují­cí se ztíženým usínáním. Cíl: pacientka nebude mít poruše­ný spánkový rytmus, bude spát celou noc, ráno bude dostatečně odpočatá. Intervence: zajistit vhodné prostře­dí pro spánek (vyvětrat pokoj, upravit pokojovou teplotu), tlumení bolesti. Hodnocení: po úpravě prostředí se pa­cientce rychleji usíná, spí klidně celou noc, nebudí se.

Ošetřovatelská diagnóza: potenciální riziko sociální izolace od rodiny, pro­jevující se pocitem opuštěnosti, smut­kem, pláčem.

Cíl: pacientka neztratí během hospita­lizace sociální kontakt s rodinou, bude se chovat klidně.

Intervence: po domluvě s ošetřují­cím lékařem setra informuje rodiče o možnosti návštěv na klinice, eventuálně o celodenním doprovodu ro­diče dítěte, kontaktuje učitele a vy­chovatele.

Hodnocení: pacientka je každý den v kontaktu s rodiči, kteří ji pravidel­ně navštěvují, pacientka komunikuje a spolupracuje velmi dobře s ošetřují­cím personálem i s ostatními dětmi.

Závěr

Klíšťová encefalitida má v našich pod­mínkách poměrně nízkou mortalitu. Přináší však nemocným obtíže nejen v akutní fázi, nýbrž je zdrojem dlou­hodobých problémů v rekonvalescenci a dlouhé pracovní neschopnosti. One­mocnění probíhá závažněji s narůsta­jícím věkem. Jedinou skutečně účin­nou a specifickou ochranou je očko­vání. (7)

Kromě očkování a jako ochranu před dalšími klíšťaty přenosnými ne­mocemi lze doporučit následující nespecifická opatření:

•    při pobytu v ohnisku nákazy je nutné dbát na osobní ochranu před napadením klíštětem, tzn. nosit světlé oblečení, pevné boty, kalho­ty vtažené do ponožek, použití repelentů,

•    nelehat si do trávy bez podložky,

•    je nutné si uvědomit, že klíšťata se nevyskytují příliš vysoko, maxi­málně ve výšce 60-80 centimetrů nad zemí, nepadají ani neskáčou ze stromů, jak se často traduje,

•    po příchodu z přírody je třeba se prohlédnout, hlavně místa nejčastějšího přisátí klíšťat - podkolenní jamky, třísla, podpaží, za ušima, u dětí i vlasatou část hla­vy, prohlídku opakovat za několik hodin,

•    důležité je včasné a odborné od­stranění klíštěte, tím je také sníže­na infekční dávka viru, místo přisátí řádně vydezinfikovat,

•    ve zvláštních případech, pokud do­šlo k přisátí klíštěte v ohnisku ná­kazy, je možno použít hyperimunní imunoglobulin, max. však do 96 hodin po přisátí klíštěte.

Jana Přecechtělová, Klinika infekčních nemocí FN Brno

Literatura:

1.  KRBKOVÁ L et al. Nehnisavé infekce centrálního nervového systému, Dětské infekční nemoci, Praha: Galén, 2003

2.  BARTOŠOVÁ D et al. Vybrané kapitoly z dětské infektologie. Brno: IDVPZ, 1996.

3. CHMELÍK V et al. Duality of Life after Tick-Borne Encephalitis, Clinical Mikrobiology and Infection. Prague: ECCMID 14 (14th European Congress of Clinical Microbiology and Infectious Diseases), 2004.

4.  HABANEC T. Neuroinfekce, AMI Report, 1998, 6, 29-30, s. 9-18.

5.  HOLZMANN H, VOROBYOVA MS, LADYZHENSKAYA IP et al. Molecular epidemiology of tick-borne encephalitis virus. Vaccine, 1992, 10, p. 345-349.

6.  BARTOŠOVÁ D et al, Dětské infekční nemoci - Trendy soudobé pediatrie. Praha: Galén, 2003.

7.  ROZSYPAL R. Infekční nemoci pro diplo­mované sestry. Praha: 2002.

Fota archiv KDIN FN Brno

Recenzovali:

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., Medical Director Očkovacích center Avenier, Ostrava, Jesseniova LF UK, Martin

MUDr. Hana Tkadlecová,vedoucí protiepidemického odboru KHS ZK, Zlín

 

 

 

• tisk
• předplatit si