Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2010

Kinestetika usnadňuje práci

Datum: 3. 5. 2010
Autor: PhDr. Kateřina Emmerová

Koncem loňského roku skupina pedagožek SZŠ a VOŠZ v Jihlavě ukončila týdenní pobyt v německém Mutlangenu. Se zdejší zdravotnickou školou a klinikou probíhají výměnné pobyty vyučujících a žáků již 15 let. V rámci projektu Společná péče o zdraví je naše motivace III. - i nadále spolupracovat ve zkvalitňování ošetřovatelské péče a zároveň v oblasti prevence, který je částečně hrazen z Česko-německého fondu budoucnosti, bylo tentokrát účelem pobytu učitelek další vzdělávání v kinestetické mobilizaci.

Odborné učitelky již povědomí o prin­cipech kinestetiky měly, kurs na ob­dobné téma absolvovaly na jihlavské SZŠ v loňském roce, kdy si osvojily, jak si ulehčit manipulaci s nemocným při využití jeho váhy.

Kinestetická mobilizace podporuje u nemocného fyziologický pohyb, mo­bilizuje svaly a klouby, předchází vzni­ku komplikací z imobility, zdravotnic­kým zařízením šetří finanční prostřed­ky spojené s nákupem nákladných polohovacích lůžek. Manipulace s pa­cientem probíhá šetrně za minimali­zace bolesti. Chrání ošetřující personál před pracovní neschopností z důvodu přetížení pohybového systému.

Odborným lektorem byl tentokrát v Německu Christian Steinbacher, zdravotník, který se v současné době věnuje výuce kinestetiky. Další lektor­skou činnost provádí s manželkou, jde o skupinovou terapii zaměřenou na manželskou problematiku.

Ve spolkové republice Bádensko-Wúrttembersko kinestetika není sou­částí výuky ve zdravotnických školách. Úroveň užití této metody v ošetřovatel­ské praxi je proto velmi rozdílná.

Německý lektor ve svém výkladu kladl důraz na důležitost zjištění, ja­ké má pacient pohybové možnosti a jak jich lze využít při jeho transportu. Mělo by být zřejmé, že je nevhodný například obvyklý způsob přenosu na „polohovací" podložce. Možná jde o způsob rych­lý, ale pro pacienta pocitově nepříjemný, protože jde o druh pohybu bez možnos­ti kontroly, vyvolávající strach, někdy bolestivý. S pacientem je manipulováno pasivně, přitom však možnost vnímat vlastní pohyb je pro něj důležitá.

Sestry při manipulaci s nemocným rozhodně pocítí, že zatížení jejich pohy­bového systému je nefyziologické. Změ­nu polohy pacienta provádí obvykle s vynaložením určité síly. Německý lek­tor zdůrazňoval důležitost motivovat pa­cienta k pohybu. Při něm dochází ke sti­mulaci celého pohybového systému, k upevnění mozkových drah, pro práci smyslů (exteroreceptory, proprioreceptory) je stimulace přímo podmínkou.

Christian nás učil, že při manipu­laci s pacientem je zásadní přenášet pohyb na „hmotu", tedy na části těla, které si v poloze na zádech uvědo­mujeme jako těžší, jako jsou zejména hlava, lopatky, hýždě atd. Pokud bude kontakt sestřiných rukou na „hmotě", je změna polohy nemocného poměrně snadná. Ostatní prostory - např. krk, podpaží, bederní krajina - musí zůstat volné. Omezení pohybu tohoto „meziprostoru" znamená ztížení pohybu. Klasickým příkladem je znehybnění krku přiložením fixačního límce při onemocnění krční páteře.

Je známo, že batole rozvíjí své po­hybové schopnosti bez učení - samo se otáčí na bok, leze po čtyřech, staví se k opoře. Přirozeného pohybového vzorce bychom měli využít např. při pádu pacienta na zem. Postavit ho mů­žeme pomocí slovních instrukcí zcela sami. Tak jako by se zvedalo ze země malé dítě.

Při základních ošetřovatelských činnostech je dobré myslet i na „při­způsobení okolí" pacienta. Význam­ný efekt má použití složeného prá­dla. Všichni asi používáme při podá­vání podložní mísy u nepohyblivého pacienta polohy na boku. Jeho přeto­čení zpět na záda na podložní mísu je ale obtížné, mísa se špatně podsunuje. Proč nepoužít obyčejné složené prádlo pod bok pacienta jako „rampu"? Pa­cient má bok ve vyšší poloze a mísu pod něj potom umístíme velmi snadno.

Kinestetika je rozhodně usnadně­ním práce zdravotníků. Většinu úko­nů s pacientem zvládne sestra sama, aniž by si namáhala záda. Jistě je pro personál časově náročnější a pro pa­cienty bude zpočátku hodně nezvyklá, často jde totiž o velmi blízký tělesný kontakt se zdravotníkem. Tato techni­ka ale rozhodně navazuje na přiroze­nost pohybu se zdůrazněním, jak vy­užít i potenciálu pacienta. Schopnost téměř samostatného pohybu je pro je­ho sebevědomí velmi důležitá.

Kurs kinestetické mobilizace na mutlangenské zdravotnické škole byl třídenní, další dny pobytu vyplni­ly odborné stáže ve zdravotnických zařízeních - klinice v Mutlangenu, psychiatrické léčebně v Goppingenu, Centru svaté Anny pro seniory ve Swábisch Gmúndu. Zde je kromě pečovatelské služby pro nejstarší gene­raci zajišťována i péče o pacienty ve vigilním kómatu. Jihlavské učitelky měly možnost vidět, jak se zachází s pacientem, jaký je kladen důraz na prostředí kolem něj, jaké jsou mu poskytovány služby. Jednoznačně lze ří­ci, že centrem péče německých zdra­votníků je spokojený pacient.

PhDr. Kateřina Emmerová, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Jihlava

Fota Mgr. Eva Horňáková (1-4) a autorka

 
  • tisk
  • předplatit si