Číslo 5 / 2010
Edukace pacientů před plánovanou operací štítné žlázy
Onemocnění štítné žlázy patří spolu s diabetes mellitus mezi nejčastější endokrinní onemocnění, která u nás postihují asi 5 % obyvatelstva. K operaci štítné žlázy je ve Fakultní nemocnici v Plzni ročně indikováno průměrně 300 pacientů. Většina z nich prochází naší ambulancí, což přináší velké časové nároky na individuální edukaci, která by měla zahrnovat informace o organizaci předoperační přípravy, průběhu operace, pooperačním období, ale také o možných komplikacích a následné rekonvalescenci.
Přestože bylo naší snahou podat pacientům co nejvíce informací, často jsme se setkávali s nedostatečnou informovaností (špatná péče o jizvu, pozdní upozornění na rozvíjející se komplikace). Řešením bylo vytvoření edukačního materiálu, který by měl podat pacientům ucelené informace, usnadnit rozhodování a umožnit seznámení s problematikou v klidu domova. Jeho vzniku předcházelo roční sledování a následné vyhodnocení nejčastějších dotazů. Výsledkem je informační materiál členěný do přehledných částí: Předoperační příprava, Průběh operace, Pooperační období, Možné obtíže, Propuštění z nemocnice a rekonvalescence, Péče o jizvu, Návštěva endokrinologa, Pooperační chrapot a rehabilitace, Délka pracovní neschopnosti a fyzická aktivita.
Předoperační příprava
V endokrinologické ambulanci je pacientům po vysvětlení důvodů operačního výkonu předán výpis pro chirurga, se kterým navštíví chirurgickou ambulanci, kde obdrží termín operace. Podle termínu nástupu k operaci určí endokrinolog, kdy provést kontrolní odběry krve a případně upravit léčbu. Je nutné, aby funkce štítné žlázy byla před operací vyrovnaná. Celkové předoperační vyšetření si pacient zajistí u svého praktického lékaře podle pokynů z chirurgie. Do nemocnice nastupuje většinou den před operací. Pro lepší orientaci pacientů jsou v brožuře uvedena důležitá kontaktní místa.
Průběh operace
Operace se provádí v celkové anestezii. Odstraňuje se bud celá štítná žláza (totální tyreoidektomie), nebo její polovina (lobektomie). Doba operace je zpravidla 1-3 hodiny, ale záleží na řadě okolností, jako jsou například typ onemocnění štítné žlázy, její vztah k okolí a rozsah chirurgického výkonu.
Pooperační období
Po operaci je pacient převezen na lůžko chirurgického oddělení. Rána na krku je kryta sterilním obvazem a zbytky krve jsou z ní odváděny Redonovým drénem do uzavřené nádobky. Doporučuje se poloha vpolosedě, vzduch je zvlhčován nebulizací. Není-li pooperační období doprovázeno nevolností a zvracením, je již od večera možný příjem tekutin. Druhý den je strava kašovitá, od třetího dne již normální a dbá se na dostatečný příjem tekutin. Podávají se léky pro snadnější odkašlávání. Bandáží dolních končetin a injekcí do podkoží je zajištěna preventivní léčba proti žilním komplikacím. Kontrolují se hladiny vápníku a fosforu a při jejich poklesu se zahajuje odpovídající léčba.
Možné obtíže
V této části jsou pacienti seznámeni se všemi obtížemi, které mohou po operaci nastat: bolest a ztuhnutí krční a bederní páteře, mírná bolest rány na krku, zvláště při pohybu a posazování, podráždění dýchacích a polykacích cest operačním zákrokem, pocity tlaku v krku, pobolívání při polykání, mírný chrapot a kašel, nevolnost a zvracení po probuzení z narkózy, poškození příštítných tělísek, které způsobuje pokles hladiny vápníku v krvi s následným, většinou dočasným brněním a křečemi končetin a obličeje (léčí se podáváním vápníku a vitaminu D v tabletách nebo kapkách), poškození zvratného nervu (nervus laryngeus recurrens) a pooperační chrapot, v závažnějších případech může dojít k oboustranné paréze tohoto nervu se ztrátou hlasu a nutností dočasné, nebo dokonce i trvalé tracheostomie. Tato komplikace je extrémně vzácná, přesto je třeba i na ni upozornit.
Propuštění z nemocnice a rekonvalescence
Při nekomplikovaném průběhu je pacient propuštěn z nemocnice po 3-4 dnech. I po propuštění mohou přetrvávat drobné potíže (tlak či tah v místě jizvy, horší polykání) a ani se vzhledem jizvy nemusí být pacient spokojen. Je spojena s okolní kůží na krku, může být oteklá, zduřelá, hůře citlivá až bolestivá. Pod bradou může být prosáknutí až otok (důsledek operačního poškození cév a žil). Při pohybu hlavou a polykání pobolívá krk. Jde o dočasný stav, který se upravuje během hojení do několika měsíců. Konečného vzhledu dosáhne jizva až po roce.
Péče o jizvu
Nedostatečná edukace a následně špatná péče o jizvu byla u pacientů velmi častá, a proto je jí v brožuře věnován větší prostor. Při nekomplikovaném průběhu je možné ránu od třetího dne krátce sprchovat. Neurčí-li lékař jinak, do deseti dnů se pacient dostaví do chirurgické ambulance na odstranění stehů. Je-li rána klidná, je možné začít s jejím promazáváním a jemnou masáží. Masáže provádíme nejlépe pětkrát denně po dobu tří minut, celkově se doporučují minimálně půl roku, nejlépe jeden rok. Vhodnými přípravky jsou vepřové sádlo, měsíčková mast, Contratubex gel nebo jiné přípravky pro péči o kůži dle doporučení lékárníka (prevence a následná úprava vzniku nevzhledných jizev). Užívají se zpravidla tři typy masáží:
1. lehká masáž tlakovými krouživými pohyby v průběhu jizvy;
2. tlaková masáž - střídavě po dobu přibližně půl minuty jizvu stlačíme prsty až do mírné bolesti a jejího odkrvení, následně povolíme a několikrát opakujeme v celé délce jizvy; střídavé překrvení a odkrvení tkáně zvýší látkovou výměnu a urychlí hojení;
3. šetrné vytahování kůže, vedoucí k uvolnění jizvy od podkoží.
Návštěva endokrinologa
Zdůrazňujeme nutnost kontaktovat naši ambulanci ihned po propuštění z nemocnice. Neurčí-li lékař jinak, měla by kontrola proběhnout do týdne po propuštění. Při ní je pacientům sdělen výsledek histologického vyšetření a na podkladě krevních hladin hormonů endokrinolog nastavuje a průběžně upravuje léčbu. Do té doby se pacienti nemusí obávat přerušení původně zavedené léčby, nedostatek hormonů štítné žlázy je po tuto krátkou dobu neohrožuje. Po odstranění poloviny štítné žlázy zůstává zachován druhý, zdravý fungující lalok. Někdy stačí tato část žlázy na pokrytí potřeb organismu, většinou se však její funkce doplňuje malou dávkou hormonů k zamezení kompenzačního zvětšení zbylého laloku. Užívání hormonů formou tablet je až na výjimky doživotní. Léky je třeba užívat nalačno.
Pooperační chrapot a rehabilitace
Pooperační hlasová únava je běžnou komplikací operace a narkózy, většinou během několika dní odezní. Výjimečně může být následkem poranění zvratného nervu. Je velmi důležité, aby pacient věděl, že dojde-li po propuštění ke zhoršení, změně nebo vynechání hlasu, je třeba ihned kontaktovat endokrinologickou nebo ORL ambulanci. Včasně diagnostikovaná porucha je lépe řešitelná. Zjistí-li ORL lékař poruchu hybnosti hlasivek, většinou indikuje hlasovou rehabilitaci, která mívá dobré výsledky. V závažnějších případech je nutno poruchu hlasu řešit novou operací a suturou nervu ovládajícího hlasivky - v tomto případě lze efekt očekávat v řádu měsíců.
Délka pracovní neschopnosti a fyzická aktivita
Délka pracovní neschopnosti po jednostranné operaci je kratší (2-3 týdny), po úplném odstranění štítné žlázy trvá 3-4 týdny. Závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta, charakteru vykonávané práce a mnoha dalších vlivech. Operační rána se zahojí za 10-14 dní. Potom je možné vykonávat většinu běžných pohybových aktivit kromě těžší fyzické práce. Zejména není vhodné zvedat těžká břemena - dochází k napětí kůže na krku.
Dosavadní zkušenosti s použitím brožury
Brožura je pro pacienty k dispozici od srpna 2009 a v září 2009 byla rovněž prezentována na XXXII. endokrinologických dnech v Českém Krumlově, kde vzbudila zájem také u kolegyň z jiných pracovišť. Aby byly objektivně zhodnoceny ohlasy a připomínky pacientů na tento edukační materiál, byl pro ně současně připraven krátký dotazník, který by umožnil v nadcházejícím období jejich názory vyhodnotit. Byl zde ponechán prostor i pro náměty a připomínky. První ohlasy jsou zatím velice kladné. Brožura pacientům umožňuje lepší orientaci v celé problematice a významný je i přínos pro naši ambulanci. Dotazy pacientů jsou nyní už jen krátké a cílené. Je to nejen velká úspora času pro naši ambulanci, ale zároveň tak vznikl větší prostor pro lékaře k vysvětlení důvodů operace, typu onemocnění a prognózy. Brožura se zároveň stala součástí Řízené dokumentace ve fakultní nemocnici, a tak vzniká možnost využití i pro jiná oddělení FN.
Lenka Vokurková, Endokrinologická ambulance, I. interní klinika FN Plzeň
Ilustrační foto archiv autorky
Další články v tomto čísle
- Anonymní čekárna
- Univerzalizace, nebo specializace?
- Sestry a porodní asistentky v Evropě
- Čas pro onkologickou sekci
- ČAS bude slavit i oceňovat
- Jak vznikají nové kódy výkonů nelékařů
- Co život dal a vzal
- Bude nám potešením privítať vás
- Konference oftalmologických sester a ortoptistek
- Prevence nozokomiálních infekcí