Číslo 5 / 2010
Domácí násilí z pohledu sestry
Termínem domácí násilí se zpravidla označuje týrání a násilné jednání odehrávající se mezi osobami blízkými žijícími ve společné domácnosti.
V České republice domácím násilím trpí minimálně 38 % populace starší 16 let. Nejčastěji k němu dochází mezi manžely. Typickým agresorem je v 97,8 % muž. Domácí násilí začíná často nenápadně v podobě nadávek a pokračuje psychickým znevažováním, vyhrožováním, bitím, kopáním, znásilňováním, izolací, ponižováním, zastrašováním a úmyslným omezováním svobody. Toto chování vyvolává u oběti trvalý strach z trýznitele, což násilníkovi umožňuje udržovat nad obětí neomezené mocenské postavení a donutit ji, aby se podřídila jeho vůli.
Domácí násilí se odehrává beze svědků (někdy jimi ale bohužel bývají děti) a mezi osobami, které mají k sobě blízký vztah. Roli v něm hraje citová blízkost, ale i ekonomická závislost. Jde o jediný trestný čin či přestupek, kdy pachatel neopouští „místo činu". Neočekává, že by za své chování mohl být odsouzen či potrestán. Pachatel má „dvojí tvář". Násilně se chová často pouze doma, vůči svému okolí se může jevit zcela jinak. Oběť si prvních příznaků mnohdy ani nevšimne. Pokud se domácí násilí hned v počátcích nezastaví, opakuje se a stupňuje. Nedochází k němu stále, střídá se s obdobími relativního klidu. V násilném vztahu se totiž projevují tři faktory: láska, naděje (že se vše zlepší, že se partner změní) a strach. V cyklu domácího násilí se tak střídá období „líbánek", vzrůstající tenze konfliktu a „usmiřování", oběť proto často není vůbec schopna se bránit. Její situaci komplikuje blízký vztah k pachateli, ale i pocit bezmoci a bezradnosti.
Domácí násilí může být rázu fyzického i psychického, řadíme k němu také donucování k sexu či nechtěným sexuálním praktikám, znásilnění nebo výhružky, pronásledování, sledování telefonátů, bránění v návštěvách rodiny či přátel, nečekané „kontrolní" návštěvy či telefonáty vedoucí k sociální izolaci. Zařadit sem lze i omezování přístupu k penězům, neposkytování prostředků na provoz domácnosti, snaha zakázat chodit do zaměstnání. Může se vyskytovat i několik forem současně, násilí má vzrůstající tendenci, psychické se často vyhrotí ve fyzické. Typický případ
S domácím násilím se často setkáváme na traumatologických pracovištích. Charakteristické prvky dokládá následující kazuistika.
32letá pacientka přivezena RZS na ošetření poté, co byla ve večerních hodinách napadena manželem. Udává, že ji bil pěstí do obličeje, škrtil, bil hlavou o zed, mrštil ji na zem a kopal do břicha a stehen. Pacientka si stěžovala na bolesti hlavy a krční páteře, brnění prstů pravé ruky, měla bolesti břicha. Na úrazové oddělení byla přijata ke sledování. Případ byl nahlášen Policii ČR. Ze sociálních důvodů byla hospitalizována na oddělení i se synem, což znamenalo připravit pro pacientku zvláštní pokoj. Pro pacienty samozřejmě platí ochrana osobních dat, aby se zajistila jejich bezpečnost i během hospitalizace. Byla kontaktována sociální pracovnice, která pacientce nabídla pomoc s vyhledáním náhradního bydlení, zajištění péče o 8letého syna a psychologa.
Pacientka druhý den přes opakované incidenty s manželem odmítla další léčebný pobyt, ve stabilizovaném stavu podepsala negativní revers a odešla domů.
Jak pomoci obětem
Základní přístup se musí vyznačovat pochopením bez jakéhokoliv náznaku obviňování. Podstatné je vyjádřit, že oběť za chování svého partnera není zodpovědná, že nikdo nemá právo působit jiné osobě bolest, a připomenout, že podobnou situaci bohužel zažívá mnoho žen. Prvořadá je bezpečnost oběti a případně i jejích dětí. Neměli bychom ji nutit k vyprávění detailů. Je vhodné nabídnout kontakty na specializovaná centra pomoci a nechat další postup na vlastním rozhodnutí oběti. Po doporučení bezpečného opuštění domova ale dejme pozor, aby se oběť neocitla v ještě větším nebezpečí.
Při poskytování poradenství vycházíme z toho, že násilí není nikdy soukromou záležitostí, ale je to vždy veřejný problém, proto by nemělo být podceňováno. Oběti domácího násilí mají právo na adekvátní pomoc a podporu jednotlivých institucí a organizací. Bezpečí oběti musí být prvořadým zájmem všech. Instituce by měly varovat před jakýmkoliv obviňováním a diskriminací oběti. Násilí musí být zastaveno a pachatel musí být veden k odpovědnosti.
Standardy poskytovaných poradenských služeb: 1. Poradna je mlčenlivá. 2. Poradna stojí na straně obětí domácího násilí. 3. Poradna je týmová (klientka ve spolupráci s právničkou, psycholožkou, socioterapeutkou, psychiatričkou). 4. V poradně ženy pomáhají ženám. 5. Poradenství je dlouhodobé a opakované, záleží na rozhodnutí ženy. 6. Součástí poradenství je vyhodnocení rizik a vypracování bezpečnostního plánu.
Vedle poradenství je obětem domácího násilí a jejich dětem ohroženým na životě násilným partnerem určeno azylové ubytování (vzhledem k utajenému pobytu obětí nejsou zveřejněny adresy azylových domů; k 31. 12. 2008 jich bylo v ČR vedeno 194). Klientky jsou přijímány individuálně, vždy po konzultaci v Informačním a poradenském centru. Z bezpečnostních důvodů nejsou přijímány ženy závislé na drogách a alkoholu, psychicky nemocné a agresivní. Azylový dům slouží k ochraně klientky a k překonání nejtěžšího období včetně nalezení nového bydlení. Komplexní péče je poskytována bezplatně, pouze ubytování týrané ženy částečně hradí. Žena, která se ocitne v azylovém domě pro ženy a matky s dětmi, by měla dostat druhou šanci. Dostala se do nepříznivé životní a sociální situace, většinou spojené se ztrátou bydlení. Měla by zůstat součástí přirozeného společenství a získat podporu při návratu k běžnému, plnohodnotnému způsobu života. Nápomocny jsou jí terénní sociální pracovnice a úřady. Možné jsou sociální dávky a pomoc v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a na bydlení). Příspěvek na živobytí je stanovován individuálně po dobu 6 měsíců a odvíjí se od částek životního a existenčního minima. Doplatek na bydlení (nájem, energii a plyn) je přiznáván sociálními odbory obecních úřadů.
Bc. Marie Součková, I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha
Další články v tomto čísle
- Anonymní čekárna
- Univerzalizace, nebo specializace?
- Sestry a porodní asistentky v Evropě
- Čas pro onkologickou sekci
- ČAS bude slavit i oceňovat
- Jak vznikají nové kódy výkonů nelékařů
- Co život dal a vzal
- Bude nám potešením privítať vás
- Konference oftalmologických sester a ortoptistek
- Prevence nozokomiálních infekcí