Číslo 4 / 2010
Podpora kontinence při akutní péči v nemocnicích
POVOLANÍ SESTRY, ZDRAVOTNICKÉHO ASISTENTA A PEČOVATELE POHLEDEM Z PRAXE
Při inkontinenci není ani tak na vině vysoký věk člověka, jako spíše fyziologické změny, z nichž mnohé se stářím souvisejí. Jsou rozlišovány čtyři formy inkontinence moči, které se mohou též vyskytovat ve smíšených formách.
Zátěžová neboli stresová inkontinence
Její bezprostřední příčinou bývá náhlé zvýšení tlaku v oblasti břicha jako následek tělesné námahy (kašel, kýchání, stoupání do schodů apod.). To může vést k nechtěnému úniku moči. Funkce močového měchýře mohou být přitom naprosto v pořádku. Stresovou inkontinencí trpí zvláště ženy po padesátém roce věku. Příčiny tohoto typu inkontinence spočívají většinou v oslabeném svalstvu pánevního dna. Spolupůsobí zde porody, operace, adipozita anebo přirozený úbytek svalstva ve stáří.
Nutkavá inkontinence
Pacient již při minimálním naplnění močového měchýře pociťuje tak silné nucení, že pomočení nedokáže zabránit. Motorický typ nutkavé inkontinence je většinou vztahován k organickým poruchám močení anebo k hyperaktivní muskulatuře močového měchýře, což může být posilováno vlivem psychovegetativních faktorů. Přes počáteční symptomy podrážděného měchýře s častým močením časem může dojít k neovladatelnému nucení, při němž se měchýř samovolně částečně vyprázdní. K této formě dochází často při onemocnění míchy nebo při jejím poškození. Při senzorické nutkavé inkontinenci bývá sliznice drážděna chorobným procesem uvnitř měchýře (např. zánětem nebo močovým kamenem). Reflexně se otevírá hrdlo měchýře, uzavírací svalstvo povoluje a dochází k úniku moči.
Inkontinence z přeplnění
Tímto typem jsou postihováni převážně muži, nejčastěji v důsledku zúžení vývodu z močového měchýře zbytněním prostaty. Při této inkontinenci mnohdy zůstává zbytek moči v měchýři, což usnadňuje vznik infekcí. Zde je potřebná opakovaná katetrizace.
Reflexní inkontinence
Při tomto typu inkontinence nedostává pacient nebo pacientka signál o stavu naplnění močového měchýře, například z důvodu sklerosy multiplex, mozkové příhody apod. Vyprázdnění následuje reflexně poklepem.
Důsledky inkontinence
Inkontinence přináší postiženým, jejich rodinám i pečovatelům psychické, sociální i zcela praktické problémy. Postižení trpí ztrátou sebehodnocení. Každý druhý neinformuje o svých problémech ani domácího lékaře, ani blízké osoby. Proto je při příjmu do nemocnice třeba věnovat zvláštní pozornost zejména starším pacientům. Neustálý strach z toho, že zapáchají močí, je může už od začátku vést k tomu, že se budou stahovat do ústraní a pak trpět následkem svého osamění. Nápadné projevy, jako jsou častý odchod na toaletu, výmluvy a uhýbání před problémy a zesílené požadavky na čistotu a vyprání vlastního prádla atd. by měly vyvolat naši pozornost.
Podpora kontinence a péče při příjmu do nemocnice
Inkontinence bývá chápána jen jako doprovodný jev stanovené diagnózy. To by se mělo změnit. Při příjmu by měl být vyplněn interdisciplinární speciální dokument (assessment) zaměřený na zjištění inkontinence a jejích příčin. Následně by měly být naplánovány - podle diagnózy - prostředky péče. Ty bývají úspěšné jen tehdy, berou-li na zřetel individuální tělesné a duševní možnosti postiženého. Stanoví se dosažitelné cíle a mobilizují se schopnosti pacientů pomoci sami sobě. Postižený musí znát výhody a nevýhody možných postupů i materiálů, aby se mohl samostatně rozhodnout. Přitom musí být v takovém stavu, aby léčení mohl po propuštění integrovat do každodenního života. Konzultace musejí probíhat v příznivém prostředí, s respektováním sebeúcty pacienta a přiměřeným způsobem vyjadřování.
Z pohledu péče se rozlišují následující obecné i speciální intervence:
Obecná opatření:
• Dostatečná spotřeba tekutin je nutná i při inkontinenci. Slouží jako profylaxe zácpy a minimalizuje nebezpečí infekcí močových cest. Pozor: čaj, káva a zvláště ovocné šťávy mohou při individuálních dispozicích vést k podráždění močového měchýře.
• Redukce váhy u osob s nadváhou a při stresové inkontinenci.
• Okolní faktory (např. nadýmání, nejistá chůze, špatná koordinace rukou, nedostatečně označené toalety a velká vzdálenost k nim) mohou vyvolat funkční inkontinenci.
Speciální opatření:
• Trénink chození na toaletu (různé varianty trénování kontinence).
Tréninkové metody u pacientů s omezenými kognitivními funkcemi:
• Stanovení intervalů vyprazdňování, aplikovaných podle pevného časového plánu pro osoby, které nejsou schopny účastnit se individualizovaného tréninku.
• Individualizované časy vyprazdňování, které jsou organizovány podle celkového plánu chození na toaletu. Pacientovi musí být podle pozorování toaletní trénink přizpůsoben.
• Nabídnutý nebo vyzvaný odchod na toaletu, jestliže je pacient ve stavu ji samostatně vyhledat a použít.
Opatření u kognitivně kompetentních pacientů:
• Trénink močového měchýře prodlužujícími se intervaly mik-ce. Zde si vedou pacienti vlastní mikční protokol.
• Trénink močového měchýře k vybavení mikčního reflexu.
Opakované epizody „sucha" si zaslouží pozornost a pochvalu ošetřujících, kteří takto vedou pacienta ke klidu a spokojenosti. Jeho sebevědomí stoupá. Použití pomocných prostředků
Ne vždy může být popsanými prostředky dosažen kýžený cíl kontinence. Ve zdravotnických zařízeních akutní případy představují při kratších pobytech a pracovní zátěži značnou výzvu. Jako náhradní řešení přichází v úvahu nasazení pomocných prostředků, přičemž se rozlišují odsávací a tekutinu odvádějící účinky. Při výběru odsávacích prostředků celkově platí: „Tak malé, jak je možné, a tak velké, jak je třeba." Tím, že pečující na akutních klinikách jsou často prvními, kteří poznají, že pacient trpí inkontinencí, nesou velkou odpovědnost v tom, zda a jak tuto situaci postižený zpracuje a zda se mu přinejmenším ukáže cesta ke zlepšení. Postoje ošetřujících tak mají zásadní vliv na psychické zdraví a pohodu pacientů.
Friedhilde Bartels, manažerka péče, Klinika medicíny Albertinské nemocnice, Hamburk
(Heilberufe č. 11, 2009, překlad jš)
Další články v tomto čísle
- Z dubnového zápisníku
- Holistický přístup k pacientovi
- O prestiži sester s ministryní zdravotnictví
- Povolání sestry, zdravotnického asistenta a pečovatele pohledem z praxe. V čem jsou stejná a v čem odlišná?
- Ohodnocení sester domácí péče
- Čas pro nefrologickou sekci
- Co život dal a vzal
- Nursing Times, 2009, 105, č. 41
- Ženy, které měnily zdravotnictví 12. – Ludmila Nermutová
- Studijní pobyt v Itálii – příležitost pro sestry