Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 4 / 2010

Péče o pacienty s inkontinencí stolice

Datum: 5. 4. 2010
Autor: Jarmila Škubová

O inkontinenci stolice se na veřejnosti hovoří stále velmi zdrženlivě. Toto onemocnění zůstává na rozdíl od inkontinence moči často utajováno. Postižené osoby, které se pokoušejí poradit si s ní sami, zahání do izolace. S tím se zhoršuje i jejich zdravotní stav.

Symptomy inkontinence stolice trpí obvykle i rodina postiženého. Přidružuje se odpor a stud a z toho plynoucí  špatné svědomí. Omezení v důležitých oblastech, jako je kupříkladu využívání volného času či sexualita, zatěžuje partnerský vztah nebo rodinný život  Někdy je zátěž plynoucí z péče poslední kapkou pro rozhodnutí rodiny umístit postiženého do domova. Také zdravotnický personál se při ošetřování osoby postižené inkonti nencí stolice cítí často nadměrně  zatěžovaný a ponechaný sám sobě. Bě hem vzdělávacích akcí přicházejí na přetřes především psychologické as­pekty - zpravidla však povrchně a ne­dostatečně. V denní praxi je zase pro přiměřenou kolegiální výměnu zkuše­ností o problémech, které s péčí o tak­to inkontinentní pacienty souvisejí, málo času.

Psychická a sociální zátěž postižených osob

Stane-li se někdo tímto způsobem inkontinentním, mění se dramatic­ky jeho život. K tělesným potížím se přidává i psychická zátěž. Mnoho postižených má pocit méněcennosti a oškliví se sami sobě. U osob vyža­dujících péči bývá pocit viny vůči pe­čujícím. Při nechtěných únicích stoli­ce, vnímaných jako opakovaná selhá­ní, může postupně vznikat i nenávist vůči sobě samému, vedoucí až ke vzniku depresí.

Inkontinence představuje i ome­zení sociálních kontaktů. Ze strachu, že handicap bude okolím odhalen, inkontinentní osoby omezují aktivity volného času nebo se jim úplně vyhý­bají. Nechtějí vyjít z domu ani přijímat návštěvy. Okolím bývají vnímáni ja­ko nekompetentní a méněcenní, a tak je s nimi jednáno. To je žene do izo­lace, v jejímž ochranném stínu se vy­hýbají tomu, aby se někomu s problé­mem svěřili či přijali a využili nabíd­ku řešení situace či léčby, ač na ni mají nárok.

Na překonání inkontinence ma­jí velký vliv bytové podmínky pa­cientů. Osoby, které mají omezenou pohyblivost, vyžadují rychlou dosa­žitelnost toalety, která musí být vy­bavena madly. Toalety mají být tak velké, aby se zde bez obtíží mohl člo­věk svléknout, případně vyměnit si prádlo. Zamykatelná skříňka na to­aletě zabrání, aby případný návštěv­ník nechtěně narazil na hygienické potřeby. Použitím různých odstra­ňovačů pachů, ať už mechanických, nebo ve spreji, se předejde vytvoře­ní nepříjemné pachové situace. Dů­ležité je pamatovat také na ochra­nu matrací lůžka odpovídající pod­ložkou chránící je před znečištěním. Použití pomůcek, jako jsou paravány, španělské stěny atd., pomůže posti­ženým chránit se před pohledy spo­lubydlících.

Partnerský vztah i manželství jsou podrobovány těžké zkoušce. Ze strachu před únikem stolice během pohlavních aktivit a z nejistoty, jak by na to partner reagoval, sexuál­ní život obvykle částečně nebo úpl­ně končí. Ještě těžší situace nastává, není-li postižený soběstačný. Pečují­cí mu ze zoufalství hrozí, že ho dají do domova. Nemocní se cítí zahan­beni, zbaveni svéprávnosti a ve vše­mi hlídáni.

Možnosti pečujících

Inkontinence stolice může vyvolávat negativní pocity (odpor a nechuť) i u zdravotnického personálu. Od pe­čujícího se ale čeká, že bude mít své pocity pod kontrolou - a to samo už může působit jako stresor. Také do­mněnka, že pacient je příliš v po­hodě a mohl by se trochu víc snažit, může vyvolat agresi. Pacienti jsou zase přecitlivělí a úzkostliví a mají pocit, že se s nimi jedná jako s ma­lými dětmi.

Je důležité, aby se zdravotnické­mu personálu podařilo vytvořit at­mosféru, která bude příznivě ovliv­ňovat stav inkontinence pacientů. Jde o to, aby postižení byli předem sezná­meni a srozuměni s hygienickými po­žadavky. Sebepéče, jelikož přispívá k vědomí vlastní ceny, musí být vy­žadována tak dlouho, jak situace do­volí. Předpokladem úspěšné péče je, že pečující dělá něco i pro svůj vlast­ní zdravotní stav. V tom hraje roli vý­měna názorů a zkušeností s kolegy. Také supervize, pohovory a analý­zy sdílené s jinými profesními skupi­nami (např. psychology, duchovními) mají odlehčující účinek a pomáha­jí najít řešení. A konečně k vyrovna­nosti a obnově sil přispívají i funkční společenské vazby a pohodové uspo­řádání volného času.

Osm doporučení pro pečující

I když je psychosociální zátěž osob s inkontinencí stolice značná a ome­zující, lze docílit, aby okolí toto posti­žení akceptovalo a aby se radost ze ži­vota vrátila. Velmi významné jsou při­tom následující doporučení:

1.  Včasné objasnění příčin onemoc­nění a léčba. Pacienta je třeba mo­tivovat k návštěvě odborného léka­ře a připravit ho na případné otáz­ky i vyšetření.

2.  Pacienti musejí být motivováni k volbě vhodných pomůcek a pod­porováni při jejich výběru. Jsou to rozličné pomocné prostředky jako osvěžovače vzduchu, vložky, anál­ní tampony apod. Je třeba zkoušet vše tak dlouho, až jsou nalezeny od­povídající vhodné pomůcky a pro­dukty. V současné době kupříkla­du firma ConvaTec přinesla také na náš trh inovovaný výrobek určený k lepšímu zvládání fekální inkontinence. Tímto produktem je Flexi-Seal* Fecal Management System (FMS), systém ke zvládání fekální inkontinence.

Flexi-Seal* FMS je dočasné zá­chytné zařízení, které je indiko­váno pro ležící nebo nehybné pa­cienty, kteří trpí fekální inkontinencí a mají tekutou nebo polotekutou stolici. Tento zdravotnický pro­středek je navržen tak, aby spoleh­livě a účinně odvedl výkaly, chránil pacientovy rány od kontaminace stolicí, snížil riziko rozpadu kůže a rozšíření infekce.

3.  Aktivity mohou být vyžadová­ny i u inkontinentních pacientů (zvláště vykonávání denních po­vinností, například domácí práce, nákupy, hygienická opatření). Je však třeba vše se všemi zúčastně­nými řádně projednat a připravit se na to.

4.  Úpravy bytu mohou přispět tomu, že se zredukuje přinejmenším psy­chické zatížení. 

5.  Zvláště důležité je postižené po­vzbudit, aby o svém onemocnění mluvili buď s rodinnými příslušníky, přáteli, nebo s ošetřovatel­ským personálem. Měla by jim být doporučena účast ve svépomoc­ných terapeutických skupinách nebo kroužcích, kde mohou hovo­řit bez studu o svých starostech, nesnázích a kde se mohou setkat s porozuměním, podporou a zís­kat i praktické tipy k řešení pro­blémů.

6.  Partnerské nebo manželské páry, kdy jeden člen trpí inkontinencí stolice, mají být vybídnuty, aby si o svých nejistotách a obavách vyměňovaly názory a společně vy­tvářely uspokojivou cestu k řeše­ní.

7.  Profesionální psychologické nabíd­ky (například trénink odstranění napětí) bývají účinným doplňkem, jak působit proti stresu, depresím a úzkostem.

8.  Pro staré lidi je někdy těžké poro­zumět nákladům terapie, nevědí, co hradí zdravotní pojišťovna nebo jak vysoká je spoluúčast paci­enta. Zde je opět na místě pomoc personálu.

Ze zahraničních zdrojů přeložil a připravil jš

 
  • tisk
  • předplatit si