Číslo 4 / 2010
Péče o pacienty s inkontinencí stolice
O inkontinenci stolice se na veřejnosti hovoří stále velmi zdrženlivě. Toto onemocnění zůstává na rozdíl od inkontinence moči často utajováno. Postižené osoby, které se pokoušejí poradit si s ní sami, zahání do izolace. S tím se zhoršuje i jejich zdravotní stav.
Symptomy inkontinence stolice trpí obvykle i rodina postiženého. Přidružuje se odpor a stud a z toho plynoucí špatné svědomí. Omezení v důležitých oblastech, jako je kupříkladu využívání volného času či sexualita, zatěžuje partnerský vztah nebo rodinný život Někdy je zátěž plynoucí z péče poslední kapkou pro rozhodnutí rodiny umístit postiženého do domova. Také zdravotnický personál se při ošetřování osoby postižené inkonti nencí stolice cítí často nadměrně zatěžovaný a ponechaný sám sobě. Bě hem vzdělávacích akcí přicházejí na přetřes především psychologické aspekty - zpravidla však povrchně a nedostatečně. V denní praxi je zase pro přiměřenou kolegiální výměnu zkušeností o problémech, které s péčí o takto inkontinentní pacienty souvisejí, málo času.
Psychická a sociální zátěž postižených osob
Stane-li se někdo tímto způsobem inkontinentním, mění se dramaticky jeho život. K tělesným potížím se přidává i psychická zátěž. Mnoho postižených má pocit méněcennosti a oškliví se sami sobě. U osob vyžadujících péči bývá pocit viny vůči pečujícím. Při nechtěných únicích stolice, vnímaných jako opakovaná selhání, může postupně vznikat i nenávist vůči sobě samému, vedoucí až ke vzniku depresí.
Inkontinence představuje i omezení sociálních kontaktů. Ze strachu, že handicap bude okolím odhalen, inkontinentní osoby omezují aktivity volného času nebo se jim úplně vyhýbají. Nechtějí vyjít z domu ani přijímat návštěvy. Okolím bývají vnímáni jako nekompetentní a méněcenní, a tak je s nimi jednáno. To je žene do izolace, v jejímž ochranném stínu se vyhýbají tomu, aby se někomu s problémem svěřili či přijali a využili nabídku řešení situace či léčby, ač na ni mají nárok.
Na překonání inkontinence mají velký vliv bytové podmínky pacientů. Osoby, které mají omezenou pohyblivost, vyžadují rychlou dosažitelnost toalety, která musí být vybavena madly. Toalety mají být tak velké, aby se zde bez obtíží mohl člověk svléknout, případně vyměnit si prádlo. Zamykatelná skříňka na toaletě zabrání, aby případný návštěvník nechtěně narazil na hygienické potřeby. Použitím různých odstraňovačů pachů, ať už mechanických, nebo ve spreji, se předejde vytvoření nepříjemné pachové situace. Důležité je pamatovat také na ochranu matrací lůžka odpovídající podložkou chránící je před znečištěním. Použití pomůcek, jako jsou paravány, španělské stěny atd., pomůže postiženým chránit se před pohledy spolubydlících.
Partnerský vztah i manželství jsou podrobovány těžké zkoušce. Ze strachu před únikem stolice během pohlavních aktivit a z nejistoty, jak by na to partner reagoval, sexuální život obvykle částečně nebo úplně končí. Ještě těžší situace nastává, není-li postižený soběstačný. Pečující mu ze zoufalství hrozí, že ho dají do domova. Nemocní se cítí zahanbeni, zbaveni svéprávnosti a ve všemi hlídáni.
Možnosti pečujících
Inkontinence stolice může vyvolávat negativní pocity (odpor a nechuť) i u zdravotnického personálu. Od pečujícího se ale čeká, že bude mít své pocity pod kontrolou - a to samo už může působit jako stresor. Také domněnka, že pacient je příliš v pohodě a mohl by se trochu víc snažit, může vyvolat agresi. Pacienti jsou zase přecitlivělí a úzkostliví a mají pocit, že se s nimi jedná jako s malými dětmi.
Je důležité, aby se zdravotnickému personálu podařilo vytvořit atmosféru, která bude příznivě ovlivňovat stav inkontinence pacientů. Jde o to, aby postižení byli předem seznámeni a srozuměni s hygienickými požadavky. Sebepéče, jelikož přispívá k vědomí vlastní ceny, musí být vyžadována tak dlouho, jak situace dovolí. Předpokladem úspěšné péče je, že pečující dělá něco i pro svůj vlastní zdravotní stav. V tom hraje roli výměna názorů a zkušeností s kolegy. Také supervize, pohovory a analýzy sdílené s jinými profesními skupinami (např. psychology, duchovními) mají odlehčující účinek a pomáhají najít řešení. A konečně k vyrovnanosti a obnově sil přispívají i funkční společenské vazby a pohodové uspořádání volného času.
Osm doporučení pro pečující
I když je psychosociální zátěž osob s inkontinencí stolice značná a omezující, lze docílit, aby okolí toto postižení akceptovalo a aby se radost ze života vrátila. Velmi významné jsou přitom následující doporučení:
1. Včasné objasnění příčin onemocnění a léčba. Pacienta je třeba motivovat k návštěvě odborného lékaře a připravit ho na případné otázky i vyšetření.
2. Pacienti musejí být motivováni k volbě vhodných pomůcek a podporováni při jejich výběru. Jsou to rozličné pomocné prostředky jako osvěžovače vzduchu, vložky, anální tampony apod. Je třeba zkoušet vše tak dlouho, až jsou nalezeny odpovídající vhodné pomůcky a produkty. V současné době kupříkladu firma ConvaTec přinesla také na náš trh inovovaný výrobek určený k lepšímu zvládání fekální inkontinence. Tímto produktem je Flexi-Seal* Fecal Management System (FMS), systém ke zvládání fekální inkontinence.
Flexi-Seal* FMS je dočasné záchytné zařízení, které je indikováno pro ležící nebo nehybné pacienty, kteří trpí fekální inkontinencí a mají tekutou nebo polotekutou stolici. Tento zdravotnický prostředek je navržen tak, aby spolehlivě a účinně odvedl výkaly, chránil pacientovy rány od kontaminace stolicí, snížil riziko rozpadu kůže a rozšíření infekce.
3. Aktivity mohou být vyžadovány i u inkontinentních pacientů (zvláště vykonávání denních povinností, například domácí práce, nákupy, hygienická opatření). Je však třeba vše se všemi zúčastněnými řádně projednat a připravit se na to.
4. Úpravy bytu mohou přispět tomu, že se zredukuje přinejmenším psychické zatížení.
5. Zvláště důležité je postižené povzbudit, aby o svém onemocnění mluvili buď s rodinnými příslušníky, přáteli, nebo s ošetřovatelským personálem. Měla by jim být doporučena účast ve svépomocných terapeutických skupinách nebo kroužcích, kde mohou hovořit bez studu o svých starostech, nesnázích a kde se mohou setkat s porozuměním, podporou a získat i praktické tipy k řešení problémů.
6. Partnerské nebo manželské páry, kdy jeden člen trpí inkontinencí stolice, mají být vybídnuty, aby si o svých nejistotách a obavách vyměňovaly názory a společně vytvářely uspokojivou cestu k řešení.
7. Profesionální psychologické nabídky (například trénink odstranění napětí) bývají účinným doplňkem, jak působit proti stresu, depresím a úzkostem.
8. Pro staré lidi je někdy těžké porozumět nákladům terapie, nevědí, co hradí zdravotní pojišťovna nebo jak vysoká je spoluúčast pacienta. Zde je opět na místě pomoc personálu.
Ze zahraničních zdrojů přeložil a připravil jš
Další články v tomto čísle
- Z dubnového zápisníku
- Holistický přístup k pacientovi
- O prestiži sester s ministryní zdravotnictví
- Povolání sestry, zdravotnického asistenta a pečovatele pohledem z praxe. V čem jsou stejná a v čem odlišná?
- Ohodnocení sester domácí péče
- Čas pro nefrologickou sekci
- Co život dal a vzal
- Nursing Times, 2009, 105, č. 41
- Ženy, které měnily zdravotnictví 12. – Ludmila Nermutová
- Studijní pobyt v Itálii – příležitost pro sestry