Z únorového zápisníku

Onkologicky nemocní byli v ČR v loň­ském roce poprvé v historii léčeni na stejné úrovni a ve stejném rozsahu ja­ko pacienti z nejvyspělejších, tedy za­kládajících zemí Evropské unie.

Po­čet případů se rok od roku zvyšuje asi o pět procent, jen letos přibude dalších asi 76 000 nově diagnostikovaných on­kologických pacientů. I tyto informace si mohli v Brně vyslechnout na sklon­ku února účastníci odborné konference Organizace onkologické péče.

To, že se podařilo nastavit takový systém úhrad, že peníze na superspecializovanou, mimořádně drahou léčbu jdou, jak se říká, „za pacientem" a že se tedy k moderní terapii včetně biologic­kých léků dostane každý, kdo ji oprav­du potřebuje, není zdaleka samozřejmé. Zalistoval jsem schválně ve svém archi­vu, abych si připomněl, že ještě v roce 2006 visel nad proplácením (nejen on­kologické) péče Damoklův meč v po­době hned dvou úhradových vyhlášek. Jedna z nich zavedla pro první polole­tí tvrdé preskripční limity vycházejí­cí z reality roku 2005, druhá je utvrdila na celý zbytek roku. Žádný meziroční pětiprocentní nárůst onkologicky nemocných, žádné moderní léky objevují­cí se tou dobou v klinické praxi na západ od našich hranic - nic takového jako by neexistovalo. Vyhlášky dokonce zrušily možnost nechat si nasazení nových dra­hých léků pacientovi schválit revizním lékařem a tím je vyčlenit z celkového ba­líku peněz určených na léky obecně.

Rozvoji české onkologie a jejího fi­nancování v uplynulých čtyřech letech prospělo nejen soustředění mimořádně nákladné péče do (zatím třinácti) auditovaných komplexních onkologických center, ale také využití prostředků z ev­ropských fondů. Česká republika vstou­pila do EU 1. května 2004. Od toho dne mohla čerpat evropské finance, mimo jiné i na oblast rozvoje zdravotních slu­žeb. Do konce roku 2006, kdy končilo předchozí, evropskou terminologií ře­čeno „programovací" období, pro zdra­votnictví nezískala ani eurocent. Jed­noduše proto, že tehdy vláda nezařadi­la tuto oblast mezi své priority. Na roky 2007 až 2013, kdy jako nová členská ze­mě můžeme naposledy čerpat z evrop­ské pokladny bylo dojednáno pouhých 2,17 mld. korun. Až nové vedení minis­terstva vyjednalo pět minut po dvanácté navýšení na 20 miliard. Tyto prostřed­ky šly - poprvé plošně - a stále jdou na obnovu přístrojového a technického vybavení zdravotnických zařízení.

Tu zatím nejlepší zprávu však čes­kým onkologickým pacientům sdělil na konci února ředitel VZP MUDr. Pa­vel Horák - navzdory dopadům hos­podářské krize se i letos podaří udržet princip úhrad „peníze za pacientem" a moderní léčby se dostane všem, kte­ří ji potřebují. Nezbývá než doufat, že tomu tak nebude na dlouhou dobu na­posledy... Podle Svazu zdravotních po­jišťoven ČR chybělo v systému na kon­ci roku 2009 oproti zdravotně-pojistným plánům 14 miliard. Část nákladů tak pojišťovny musely platit ze svých rezerv, ty však brzy dojdou. Letos v led­nu se na zdravotní pojištění vybralo o 800 miliónů korun méně než ve stej­ném období loňského roku. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 očekávali ekonomo­vé mírný růst hrubého domácího pro­duktu a pozvolné oživení české ekono­miky, místo toho přišla studená statis­tická sprcha - žádný růst, naopak, HDP kleslo meziročně o více než 4 procenta. Krize tedy zdaleka ještě neskončila.

Jan Kulhavý, šéfredaktor Zdravotnických novin

 

• tisk
• předplatit si