Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 3 / 2010

Urgentní medicína – víme, co to je?

Datum: 5. 3. 2010
Autor: Jarmila Škubová

Tuto provokativní otázku položila na stůl konference, která měla podtitul Současná praxe urgentní medicíny v ČR. Konala se 29. ledna v Nemocnici Na Homolce a pořádal ji Ing. Jiří Neumann, majitel internetového portálu www.sestra.in, ve spolupráci s oddělením urgentního příjmu FN v Motole a s Ústavem teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK.

Účastníky konference, kteří do posled­ního místa zaplnili rozlehlý sál, uvíta­la přednostka ÚTPO Mgr. Eva Marko­vá. První kongresovou otázku vznesl prim. MUDr. Jiří Zika z oddělení ur­gentního příjmu FN v Motole. Vyme­zil tím mantinely jednání, kterého se vedle lékařů účastnili i nelékaři - zá­chranáři a sestry.

Urgentní medicínu označil J. Zi­ka jako obor především velmi mla­dý. Formální začátky její organizace a vzdělávání byly ve světě položeny cca v r. 1952 ve Velké Británii. V USA by­la urgentní medicína uznána jako spe­cializace až v roce 1979. U nás byl ten­to obor zařazen mezi ostatní medicín­ské obory teprve před deseti lety.

Jaká je realita po těchto deseti le­tech? Stále se vedou diskuse, kdo má mít v předmedicínské péči hlavní slo­vo: lékař, nebo nelékař? Stále se hle­dá, diskutuje, předělává. Jako každý mladý obor čeká i urgentní medicínu mnoho práce a úkolů. Tím nejdůležitějším je podle přednášejícího stano­vení cílů, náplně práce sledující kva­lifikaci u zdravotníků nelékařů atd. Přednášející dále uvedl náplň oboru (řeší akutní a zdraví a život ohrožují­cí stavy ze všech medicínských oborů) a její specifika.

Na úvodní přednášku o stavu oboru navázaly další, vycházející už z konkrétních zkušeností. O nedostatcích v organizaci záchranné služ­by hovořil například MUDr. Ondřej Franěk, vedoucí lékař dispečinku ZS Praha. Konkrétně v přednášce Spo­lupráce záchranné služby s kontakt­ním místem v nemocnici - urgent­ním příjmem popsal nedostatky v ko­munikaci s nemocnicemi (stále ještě se klade otázka „kam s ním?") a ba­riéry při orientaci v areálech nemoc­nic. Záchranka tyto informace nemá. Jeho přáním i přáním všech záchraná­řů je, aby v areálu nemocnice bylo jed­no nebo dvě příjmová místa, centrální příjem (emergency). Také představa, jak by takové pracoviště mělo ideálně vypadat, byla zcela konkrétní.

V odborné přednášce o úloze ur­gentního příjmu v současném systému zdravotní péče hovořil podrobněji J. Zi­ka. Jeho názory vycházejí z osobních zkušeností se systémy v rozvinutých zemích. V neevropských vyspělých ze­mích prochází urgentním příjmem kaž­dý pacient, který není objednán, v Evro­pě je situace různá - není jednotná. Po­dobně jako jeho předřečník zdůraznil pozitiva urgentního příjmu. Během dne se hovořilo úloze ne­lékařů v systému záchranné služby, o komunikaci s agresivním pacientem a o dalších konkrétních tématech.

Text a fota jš

 
  • tisk
  • předplatit si