Octreoscan – součást onkologické diagnostiky

Souhrn: Zobrazovací metoda po intravenózním podání ¹¹¹In-OctreoScan je neinvazivní scintigrafická metoda, která umož­ňuje diagnostiku neuroendokrinních a některých typů gastro-entero-pankreatických nádorů. Diagnostika těchto nádorů je obtížná. U této metody se využívá vazba přípravku ¹¹¹In-OctreoScan na somatostatinové receptory. Metoda umožňuje stanovení diagnózy a stadia onemocnění a napomáhá včasnému zahájení léčby.

Klíčová slova: nádory - somatostatinové receptory - ¹¹¹In-OctreoScan.

Summary: The method of projection after an intravenous application of ¹¹¹In-Octreoscan is a noninvasive scintigraphic method which enables diagnostics of neuroendocrine and some kinds of gastro-entero-pancreatic tumors. Diagnostics of these tumors is difficult. In this method is being used the binding of the ¹¹¹In-OctreoScan preparate to the somatostatine receptors. This method enables us to determine the diagnosis and the stage of an illness and helps to timely start of treatment.

Keywords: tumors - somatostatine receptors - ¹¹¹In-Octreoscan.

Úvod

Postupy nukleární medicíny využívá klinická onkologie ve dvou oblastech. Je to stanovení nádorových markerů, kte­ré je doménou laboratorních vyšetření, a zobrazovací techniky. Mezi zobrazo­vacími metodami má své místo i octreotidová diagnostika neuroendokrinních nádorů, založená na zobrazení somatostatinových receptorů, které se ve zvý­šeném množství vyskytují na stěnách buněk těchto nádorů. Zavedení metody ¹¹¹In-OctreoScan mezi scintigrafická vy­šetření vedlo k urychlení léčby pacientů s diagnózou neuroendokrinních a ně­kterých typů gastro-entero-pankreatických nádorů. Pro svou neinvazivnost se stala vyhledávanou metodou.

Indikace vyšetření

Indikací je detekce ložisek tkání s ex­presí somatostatinových receptorů, to znamená neuroektodermálních tumo­rů. U těchto nádorů se metoda vyznačuje vysokou radioaktivitou v tumoru a nízkou radioaktivitou v okolní tkáni. Lze ji využít i u dalších nádorů, jako jsou meningeomy, astrocytomy, neuroblastomy, lymfomy, nádory prsu, plic a ledvin. Bohužel senzitivita me­tody je u těchto nádorů podstatně niž­ší, a není tedy příliš výtěžná.

Příprava radiofarmaka a způsob provedení

Přípravek OctreoScari* se dodává dvousložkově, ve dvou lahvičkách. Po přípravě dle návodu roztok obsahuje ¹¹¹In-pentetreotid. Získané množství radiofarmaka postačuje k vyšetření pouze jednoho pacienta. Poločas roz­padu ¹¹¹india je 2,83 dne. Aplikovaná radioaktivita je 110-200 MBq (mega-becquerel). Příprava pacienta před vy­šetřením není nutná. Pouze u pacien­tů léčených octreotidem se doporuču­je přechodné vysazení terapie na dobu maximálně 3 dnů, aby nemohlo dojít k případné blokádě somatostatinových receptorů. U některých pacientů to může způsobit návrat předchozích potíží. Nejčastěji se tak stává u inzulinomů, kde hrozí nebezpečí náhlé hypoglykémie, a u pacientů s karcinoidy. Ošetřující lékař musí u těchto pacientů zhodnotit riziko nežádoucích účinků.

Aplikace radiofarmaka se prová­dí přísně intravenózně. Množství po­dané radioaktivity se upravuje podle váhy pacienta. K dobrému zobrazení je třeba dostatečné množství somatostatinových receptorů v oblasti sle­dovaného nádoru, jejich fyziologická aktivita, afinita radiofarmaka k těm­to receptorům a jeho schopnost pro­niknout k nádoru. Nezanedbatelné jsou rovněž technické faktory snímá­ní, úroveň přístrojové techniky a zku­šenosti hodnotícího personálu.

Scintigramy se provádějí za 4, 24 a někdy i za 48 hodin po aplikaci, a to celotělovou projekcí a metodou SPECT (Single Photon Emission Computer Tomography) na dvoudetektorové tomografické scintilační kameře (obr. 1). Pa­cient leží na zádech jak při celotělové projekci, tak při snímání metodou SPECT. Celková doba vyšetření se pohy­buje kolem 45 minut a čas se liší podle počtu projekcí, které jsou u daného pa­cienta zapotřebí. Počet projekcí urču­je lékař. Fyziologické vychytávání radiofarmaka nastává ve slezině, ledvinách a v močovém měchýři. U většiny paci­entů je rovněž patrná štítná žláza, hypofýza a střeva. Nevýhodou je vychytávání radiofarmaka ve střevě, což snižuje spo­lehlivost lokalizace akumulace v oblasti břicha. Této nevýhodě lze předejít vyšet­řením pacienta na hybridních kamerách SPECT/CT, kde je možné spojení získaných obrazů. Při pozitivním nálezu je zvýšená depozice radiofarmaka v oblasti většího množství somatostatinových receptorů (obr. 2a, 2b). Této scintigrafické metody se využívá i u rozšiřující se navigované chirurgie, kdy je možné po­mocí scintilační sondy lokalizovat ná­dor během chirurgického zákroku.

Vyšetření napomáhá zjištění sta­dia onemocnění, dále umožňuje zá­chyt primárního tumoru před operačním výkonem a rovněž záchyt metastáz k určení další léčby. Zjišťuje predikci efektu terapie somatostatinovými analogy a identifikuje pacienty, kteří mohou být léčeni značenými somatostatinovými analogy (cílená aktinoterapie). Určuje prognózu onemoc­nění a sleduje efekt léčby.

Kontraindikace a rizika vyšetření

Mezi hlavní kontraindikace patří gra­vidita a laktace. Relativní kontraindikací je renální insuficience, protože ¹¹¹In-pentetreotid se vylučuje hlavně ledvinami. Dochází ke zvýšení ab­sorbované dávky záření. Scintigramy v dostačující kvalitě je možné získat až po provedení hemodialýzy, kdy může být zvýšená radioaktivita okolní tká­ně alespoň částečně odstraněna. Kvů­li radiační zátěži je také důležité zvážit indikaci u osob mladších 18 let.

Z důvodu snížení radiační zátěže ledvin se doporučuje dostatečný příjem tekutin 2-3 dny po aplikaci. Pokud pacient netrpí v době vyšetření průjmy, je nezbytné podat laxativa, aby bylo možno odlišit radioaktivitu v lézích od radioaktivity ve střevním obsahu. Důvodem je vylučování ¹¹¹In-pentetreotidu zažívacím traktem. Dalším rizikem je přechodná inhibice sekrece glukagonu po aplikaci radiofarmaka u diabetických pacien­tů, kteří užívají vysoké dávky inzulinu. Pokud se vyšetření takovému pa­cientovi provádí, doporučuje se častěj­ší kontrola glykémie a je třeba pacienta na tuto možnost připravit.

Závěr

Octreotidová scintigrafie je celosvěto­vě akceptovaná metoda pro diagnózu a sledování neuroendokrinních a ně­kterých typů gastro-entero-pankreatických tumorů. Může odhalit resekovatelné tumory, případně tumory za­tím nezjištěné při běžném zobrazení, a urychlit tak rozhodování o chirurgickém zákroku. Urychluje a správně určuje prognózu onemocnění ve spo­jení s léčebnou strategií. Stala se sou­částí onkologické diagnostiky.

Bc. Jarmila Schejbalová, Klinika nukleární medicíny FN Ostrava

Alena Kelnarová, Klinika nukleární medicíny FN Ostrava

Literatura:

1. KUPKA K et al. Nukleární medicína. 1. vyd. Praha: P3K, 2007.

Fota archiv kliniky

Recenzovali

Doc. MUDr. A. Martínek, CSc., primář Interní kliniky FN Ostrava

Doc. MUDr. Josef Kuba, CSc., FN Ostrava

 

• tisk
• předplatit si