Číslo 3 / 2010
Ministryně sestra
Naše Dana Jurásková se celosvětově stala v loňském roce první zdravotní sestrou, která usedla ve zdravotnictví na post nejvyšší. Zatímco ostatní sestry, a nejen u nás (oznámení o tom vyvolalo potlesk vestoje na zasedání ICN), to povzbuzuje a posiluje, z jejich tradičních partnerů – lékařů – jsou cítit rozporné pocity. Neměl by ministrem zdravotnictví být lépe lékař než sestra? Tato otázka, byť jen pomyšlená, svědčí o tom, že prestiž ošetřovatelství ještě nazapustila tak pevné kořeny, jak by se zdálo.
Když jsem nedlouho po revoluci dělala rozhovor o emancipaci oboru s tehdejším ministrem zdravotnictví, shodou okolností lékařem, z hloubi přesvědčení prohlásil, že se profese sestry historicky zrodila jako pomocná, a taková že by měla zůstat. Je zásluhou sester, že tento názor zašel na úbytě a že se sestra stala tím, čím je – samostatnou profesí s vysokoškolským vzděláním.
Od dob F. N. ušly sestry, i přes veškeré peripetie, obrovský kus cesty. A vydobyly si uznání. Na konferencích a při dalších příležitostech je dnes možno slýchat lékaře, kterak vysoce hodnotí práci sestry, a ve většině případů jsou to slova upřímná.
Tím, že jsou dnes sestry vzdělané a že díky své erudici donutily, v tom dobrém, lékaře nejen ke změně názorů, ale i postojů, a že se to stává normálním, jako všude jinde v kultivovaném světě, změnily nejen svůj život, ale i postavení sester, které přijdou po nich. Myslím, že nepřeženu, když řeknu, že v dějinách ošetřovatelství je to druhý revoluční posun. Tím prvním bylo pochopení, že sestra je schopná samostatné péče a přijetí kompetencí a odpovědnosti z toho plynoucích. Ukázala to světu Florence Nightingale v době krymské války. Současné změny odstartoval pád železné opony a následující emancipace profese ošetřovatelství ve východoevropských zemích.
Více než dvacet let poté, v nedávném televizním publicistickém pořadu Otázky Václava Moravce, se besedy vedle náměstka Bc. Marka Šnajdra, středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha a komunistické poslankyně zúčastnila i ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Mluvilo se o poplatcích u lékaře a za předpis a také o tom, zda povinně očkovat zdravotníky, chronicky nemocné a osoby důležité pro chod státu. D. Jurásková v této debatě musela čelit (v souvislosti s odbornou stránkou věci) argumentaci pana doktora Ratha, odkazující na její povolání „zdravotní sestřičky“. „Ano, je pravda, že jsem sestra, ale sestra vzdělaná,“ odpověděla mu D. Jurásková, která absolvovala nejen střední zdravotnickou školu, ošetřovatelství na filozofické fakultě, ale také vyšší stupně ekonomického vzdělání.
Jsou chvíle, kdy jak jsme viděli v tomto pořadu, se pojem „zdravotní sestřička“ může hodit i ke snížení validity agrumentů, které nechceme slyšet nebo proti nimž scházejí protiargumenty. Doktor Rath, byť by i měl stokrát pravdu ve všem, co se týká poplatků i očkování, svou nejistotu prozradil tím, že sáhl po starém, dobrém a levném náboji. Jen si tak trochu nevšiml, že jeho výrobní lhůta prošla už v minulém století.
(jarmila.skubova@ambitmedia.cz)
Další články v tomto čísle
- Z únorového zápisníku
- Nová partnerství pro větší kapacity vzdělávání sester
- Čas pro sekci domácí péče
- Kontakt formou adopce
- „Bez příkazů, prosím!“
- Co život dal a vzal
- Journal of Gerontological Nursing, 2008, 34, č. 7
- Historie českého ošetřovatelství do roku 1989
- Ženy, které měnily zdravotnictví 11. – Marie Anzenbacherová
- Prázdninová stáž v Nizozemsku