Číslo 3 / 2010
Kontakt formou adopce
Region Mladá Boleslav České asociace sester podporuje prostřednictvím projektu Adopce na dálku® naši indickou kolegyni, jednadvacetiletou budoucí sestřičku Ritu. Rita studuje už 2. ročník St. Ignatius School of Nursing v Honavaru, v Karnatace.
Více o škole na webových stránkách http://www.ignatiusnursing.org/in-dex.html. Projekt, který založila Arcidiecézní charita Praha, umožňuje dárcům vybrat si a podporovat konkrétní dítě, které tak může vystudovat ve svém vlastním kulturním prostředí. Ritino studium podporujeme roční částkou 6000 Kč. Více na http://www.charita-adopce.cz/index.php.
V lednu 2010 jsme dostali dopis od Rity a od školní koordinátorky sestry Leeny. Dopisy jsou velmi zajímavé, podávají přehled o způsobu výuky a života studentek ošetřovatelství v Indii. Ritě odpovíme a budeme se těšit na její další dopis. Naši korespondenci dáváme k dispozici i čtenářkám Florence.
Za region MB ČAS
Lenka Šnajdrová V Mladé Boleslavi, 9. 1. 2010
DOPIS OD SESTRY LEENY SRA
KOORDINÁTORKY ST. IGNATIUS SCHOOL OF NURSING, HONAVAR
Vážení sponzoři!
St. Ignatius School of Nursing poskytuje příležitost mladým dívkám z různých míst, aby se staly profesionální sestrou. Stala se také vzdělávacím centrem, kde studenti získávají schopnosti žít v harmonii s okolím i přes kulturní rozdíly.
Běžný den v životě studentů ošetřovatelství začíná shromážděním ve škole v 8.30. Po instrukcích od ředitele se rozptýlí do tříd k teoretické výuce. Ti studenti, kteří mají praxi v různých komunitách a v nemocnici, odcházejí na školní autobus. V 10.15 je přestávka na svačinu, oběd se podává na ubytovně ve 13.00. Odpolední vyučování začíná ve 14.00 a trvá do 17.00. Škola je zavřená od sobotního poledne, v neděli a na pár státních svátků.
Děti tráví večery na internátě hraním her, jako je badminton, míčové hry, dokonce i kriket. Plní své obvyklé rutinní úkoly, jako je praní a žehlení prádla. Po večerní modlitbě se podává večeře a pak se studenti připravují na studium až do 22.00 hod., to je večerka. V určené dny mají studenti osobní volno na nákupy. Studenti ošetřovatelství mají náročný rozvrh, ale právě tím získají velmi bohaté zkušenosti.
Prvních několik měsíců, od června do srpna, je pro studenty velmi hektickým obdobím. Důkladně se připravují na závěrečné zkoušky - teoretické i praktické - aby mohli být sami se sebou spokojeni. Po zkouškách mají 10denní volno. V současné době jsou studenti plně zaměstnáni v novém akademickém roce, který začal v měsíci září. V tu dobu také nastupují noví studenti. Na začátku jsou děti duševně připravovány na studium pomocí rozhovorů.
Ve škole existuje něco jako náš tutorský program. Tutor se dětem věnuje a pomáhá jim zvládat obtíže ve studiu. Za tímto účelem jsou studenti rozděleni do skupin, každá má svého vedoucího. Starší studenti navštěvují nemocnici i mimo své obvyklé studium. (Dalo by se to srovnat s praxí dobrovolníků.) Tato zkušenost, zejména ve státních nemocnicích, jim umožňuje lépe pochopit běžné obyvatelstvo. Komunikace se zlepšila - zvládají místní jazyk a dialekt, studenti se stali starostlivými a milujícími průvodci pacientů a jejich nadšení pro práci se zvýšilo.
Studenti sami od sebe připravili oslavu Dne učitelů, každého z učitelů udělali šťastným a významným. Velká oslava se konala během svátku Onam (tradiční svátek lidí z Kerala). Děti samy vařily jídlo a udělaly krásnou květinovou rangoli (obrazec na podlaze z květin). Duch svornosti byl velmi viditelný.
Říká se, že život znamená být šťastný a život znamená také věřit v sebe a ostatní. Jsem přesvědčena, že váš život, drazí přátelé, je skutečně šťastný. To proto, že věříte svému adoptovanému dítěti a podporujete je na odvážné cestě vpřed.
Jsem velmi ráda, že vám mohu říci, že díky sponzorskému programu může ve studiu pokračovat 50 studentů ošetřovatelství. Naší snahou je nejen poskytnout jim kvalitní vzdělání, ale také vštěpovat životní hodnoty.
Nyní prožíváme nádherné období Vánoc. Je to období, které odráží ducha svornosti a připomíná nám, že máme poděkovat Bohu za ty lidi, kteří dělají ve svém životě něco zvláštního. Při této příležitosti vám chci upřímně poděkovat za lásku, kterou věnujete adoptovanému dítěti, za modlitbu za ně, která v záři Vánoc osvětluje váš život. Ať to přinese radost a prosperitu.
Vaše oddaná sestra Leena SRA, koordinátorka centra
25. 11. 2010
Překlad: Lenka Šnajdrová
Moji drazí adoptivní rodiče,
přijměte mnoho lásky a pozdravů od Vaší milované dcery Rity DSouza. Jak se Vám daří? Doufám, skrze Boží milost, že se těšíte dobrému zdraví. Já jsem v pořádku a zdravá. Jsem štastná, že Vám mohu poprvé napsat. Od sestry Leeny vím, že pomáháte s financováním mého studia.
Chtěla bych Vám představit svoji rodinu. Můj otec se jmenuje Anthony, pracuje v papírnách v Dangeli v Karnatace. Moje matka Helen je v domácnosti. Mám 3 sestry a bratra. Nejstarší Enthora je vdaná a usadila se v Goa. Další sestra Marcelline Bullavy je také vdaná a žije sama v Karnatace. Bratr chodí do 10. třídy a nejmladší sestra do 9.
Nyní Vám napíšu něco o sobě. Studuji 3,5letý kurs všeobecného ošetřovatelství a porodní asistence na St. Ignatius School of Nursing v Honavaru. Velmi se snažím, abych byla dobrá ve studiu. V prvním ročníku jsem měla následující předměty: anatomii a fyziologii, psychologii a sociologii, základy ošetřovatelství a komunitní péči. Loni v prosinci jsme dělali ze všech předmětů zkoušku, každá je hodnocena 75 body. Dosáhla jsem 68 bodů v anatomii, 61 bodů v ošetřovatelství, 65 v komunitní péči a 60 v psychologii a sociologii. Anatomie byla v prvním ročníku mým nejoblíbenějším předmětem. První ročník jsem ukončila závěrečnou zkouškou, ještě čekám na konečný výsledek. Nyní studuji 2. ročník. Hlavní předměty jsou chirurgie pro sestry I a II a duševní zdraví a psychiatrické ošetřovatelství. Už jsem složila první zkoušky. V září jsem měla 15 dní prázdniny a a užila jsem si je se svou rodinou na maximum. Oslavili jsme společně svátek zrození naší Panny Marie. Nyní se chystám na svou první závěrečnou zkoušku v prosinci a na slavnostní školní ceremoniál spojený s přísahou nováčků.
Mám velmi ráda naši školu. Dostane se mi zde nejlepšího vzdělání. Naši lektoři a sestry učitelky jsou velmi dobří a tvrdě pracují. Dávají nám příležitost rozvíjet náš talent a jít dál bez obav. Pravidlům školy a internátu jsem se přizpůsobila.
Chtěla bych vědět něco o Vás, protože mě zajímáte. Jsem vděčná za Vaši finanční podporu. Dali jste mi vánoční dárek, aniž byste věděli, kdo jsem. Na oplátku prosím našeho pána, aby Vám požehnal a splnil všechna Vaše přání a dal Vám dobré zdraví. Moji rodiče jsou Vám také vděční. Předem Vám přeji krásné Vánoce a šťastný nový rok 2010. Prosím, modlete se za mě.
Děkuji Vám, Vaše milující dcera Rita DSouza
25. 11. 2009
Překlad: Lenka Šnajdrová
Další články v tomto čísle
- Z únorového zápisníku
- Ministryně sestra
- Nová partnerství pro větší kapacity vzdělávání sester
- Čas pro sekci domácí péče
- „Bez příkazů, prosím!“
- Co život dal a vzal
- Journal of Gerontological Nursing, 2008, 34, č. 7
- Historie českého ošetřovatelství do roku 1989
- Ženy, které měnily zdravotnictví 11. – Marie Anzenbacherová
- Prázdninová stáž v Nizozemsku