Číslo 3 / 2010
Kdo má léčit ránu?
Jestli může být úspěch nějaké léčby maximálně závislý na spolupráci odborníků v týmu, pak je to bezpochyby léčba ran a kožních defektů. Plnohodnotnými členy takového zdravotnického týmu jsou nejen lékaři odpovídajících specializací, ale i zdravotní sestry, psychologové, sestry specialistky na hojení ran, rehabilitační pracovníci, fyzioterapeuti a další odborníci.
Výzkumy mezi zdravotníky ukazují, že léčba ran a kožních defektů u nás ne vždy odpovídá daným možnostem - nejnovějším poznatkům o léčbě a technickým možnostem. Důvodů je více - počínaje nedoceněním problémů pacientů a náročným managementem, konče obavami z finanční náročnosti takové léčby či podceněním erudice sester. Často zadrhává spolupráce právě v týmu, nejsou zcela vyjasněné kompetence, neví se, kdo má u konkrétní diagnózy hlavní slovo.
Událostí, která by měla přispět k vytváření funkčních týmů při hojení ran a která by zpostředkovala výměnu zkušeností a nejnovějších poznatků, se letos stal VIII. celostátní kongres s mezinárodní účastí na téma Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů, uskutečněný 28.-29. ledna v Pardubicích. Uspořádala ho Česká společnost pro léčbu rány společně s Univerzitou Pardubice Fakultou zdravotnických studií ve spolupráci s Pardubickou krajskou nemocnicí, a. s.
Do Pardubic se sjelo na tisíc odborníků, specialistů zastupujících celé spektrum medicíny i ošetřovatelství, lékařů i nelékařů. Tomu odpovídal i obsah jednotlivých sdělení. Některé přednášky mapovaly obecnou problematiku platící ve všech oborech, které se starají o rány a defekty (např. bolest, novinky v materiálech a krytí ran, management léčby rány), jiné byly vysoce specializované (např. specifika raných komplikací v ortopedii, péče o jizvy u popálených pacientů, sreening a terapie syndromu diabetické nohy). Mimo českých a slovenských specialistů svá sdělení přednesli i špičkoví odborníci z Kanady, Německa, Nizozemska, Itálie a Chorvatska.
Otázka pro sestru a lékaře
Položily jsme dvěma účastníkům kongresu, členu předsednictva výboru ČSLR prim. MUDr. Ivo Burešovi a sestře specialistce pro hojení ran Mgr. Matkétě Koutné, otázku: V čem vidíte hlavní problém mezioborové spoluprácepři hojení ran?
Prim. MUDr. IVO BUREŠ, Geriatrické centrum Pardubické krajské nemocnice, a. s.:
Problém mezioborové spolupráce nevidím, pokud se setkám s lidmi, kterým jde o to, jak pacientovi při léčbě ran různé etiologie pomoci. Jsou to odborníci z nejrůznějších oborů, kteří jsou z praxe a kteří si jsou přitom dobře vědomi, že jedinec neumí a nemůže vše.
Problém ale může nastat mimo praxi - například mezi vedeními odborných společností. Ta si hájí tzv. své kompetence. Jejich členové tím ale bohužel dokazují, že jim o pacienty příliš nejde. Ale oč jim tedy jde? Jsou to často projevy narcismu a ješitnosti. Získaná odbornost není totiž zárukou, že odborník bude léčit - třeba konkrétně chronické rány - tak jak bych mohl. A už vůbec ne tehdy, pokud je rána pro daného lékaře jen okrajovou záležitostí, pokud ji léčí stále stejným způsobem, jak se to učil na fakultě před desítkami let. I když poznatky jsou již někde jinde.
Ale pro zdravotní pojišťovny je to odborník! Zdravotní pojišťovny jsou druhý hráč, ovšem svým významem ten největší, který často rozšíření kompentencí a mezioborové spolupráci brání. Připadá mi, že svými postoji a regulačními opatřeními tlačí odborné společnosti k tomu, aby se neotvíraly vzájemné spolupráci. Ale to je jen můj názor.
A pak je tu další věc. V léčbě ran, zejména ve vedení lokální terapie, bychom se jako lékaři měli více otevřít práci sester, neměli bychom je podceňovat a občas si vyslechnout jejich názor. Umožnit jim, aby mohly vykazovat své kódy, které odpovídají realitě a potřebě.
Pokud se opravdu chceme starat o pacienty s chronickou ranou, měli bychom se pro spolupráci vzájemně více oficiálně otevřít. Dbát hlavně na kvalitu a úroveň zdravotní péče ve prospěch pacienta. A pro zdravotní pojišťovny i pro stát to bude jistě i ekonomicky výhodnější.
Hlavní smysl konference Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů spočívá ve snaze, aby se mezi zdravotníky ze všech oborů šířily možnosti kvalitní péče při léčbě ran. Abychom o sobě věděli, přejímali vzájemně dobré zkušenosti a vyvarovali se zkušeností špatných. Abychom si ukázali, kam jdou trendy při léčbě ran, popovídali si o výsledcích výzkumu a nových studií v této oblasti.
Mgr. MARKÉTA KOUTNÁ, Ambulance pro hojení rány VFN:
Podle mého názoru pro efektivní multioborovou spolupráci schází standard na ošetření a léčbu rány, který by musel být respektován všemi obory. Od pardubického kongresu očekávám přilákání zájmu nových a dalších lékařů k této problematice, seznámení odborníků mezi sebou ať osobně, nebo pomocí svých prezentací. Například vloni mi na mou dotazníkovou akci prezentovanou na kongresu odpovědělo poměrně hodně lékařů, a kupodivu i lékaři chirurgové měli velmi povzbudivé názory.
Text a fota Jarmila Škubová, šéfredaktorka Florence
Další články v tomto čísle
- Z únorového zápisníku
- Ministryně sestra
- Nová partnerství pro větší kapacity vzdělávání sester
- Čas pro sekci domácí péče
- Kontakt formou adopce
- „Bez příkazů, prosím!“
- Co život dal a vzal
- Journal of Gerontological Nursing, 2008, 34, č. 7
- Historie českého ošetřovatelství do roku 1989
- Ženy, které měnily zdravotnictví 11. – Marie Anzenbacherová