Journal of Gerontological Nursing, 2008, 34, č. 7

PŘINÁŠÍME VÝBĚR Z OBSAHU ČASOPISU JOURNAL OF GERONTOLOGICAL NURSING (J. GERONT. NURS.), 2008, 34, Č. 7.

MERAVIGLIA M, SUTTER R, GASKAMP CD. Evidence-based guideline - providing spirituál care to terminally ill older adults (Směrnice založená na důkazech - poskyto­vání duchovní péče terminálně nemocným starším pacientům): 8-14. Uvědomění si konečnosti života se ze­siluje spolu se stárnutím - starší lidé častěji zažívají ztráty rodinných pří­slušníků a svých přátel, způsobené úmrtím. Diagnóza nevyléčitelné ne­moci je pak staví před nezvratnou jis­totu konce jejich vlastního života. Ta­to informace vede seniory k zamyšlení nad svým životem, nad jeho význa­mem, což může vést buď k duchovní­mu růstu, nebo naopak k duševnímu utrpení. Ze všech stránek vývoje člo­věka, který probíhá při procesu stár­nutí, je duchovní dimenze jediná, kte­rá se rozvíjí, na rozdíl od fyzických a duševních dimenzí, které slábnou. Výzkum v USA ukázal, že starší lidé se velmi zajímají o spirituální rozměr života. Spiritualita seniorů je hlubo­ce srostlá s komunitou, odráží se v ní význam interpersonálních vztahů - k sobě samému, k druhým, k bohu ne­bo jiné vyšší síle - které poskytují po­cit sounáležitosti a podpory, které mo­hou minimalizovat pocity osamělosti a zoufalství, zažívané během terminálního onemocnění.

Cílem této směrnice založené na důkazech je dát poskytovatelům zdra­votní péče vodítko pro poskytování duchovní péče terminálně nemocným starším pacientům, u nichž existuje ri­ziko vzniku úzkosti a citového rozru­šení. Jsou vyjmenovány rizikové fak­tory identifikované klinickým výzku­mem, jsou uvedena kritéria stanovení ošetřovatelské diagnózy stavu úzkosti pacientů a také způsoby, jakými mohou sestry tyto stavy zmírňovat.

WAKEFIELD BJ, ORRIS LJ, HOLMAN JE, RUSSELL CL. User perceptions of in-home medication dispensing device (Jak vnímají a hodnotí pacienti pomůcky a zařízení na vy­dávání léků, které mohou používat sami doma): 15-25. Cílem této studie bylo popsat, jak vní­mají pacienti a kliničtí pracovníci pro­gramovatelné pomůcky na vydává­ní léků (dávkovače a časovače), které jsou uváděny na trh za účelem zlep­šení medikační adherence (dodržová­ní správného užívání léků). S použitím principů testování implementace hod­notilo 33 dobrovolníků - zdravotní­ků i klinických pacientů - sedm uve­dených pomůcek. Účastníci studie se při tom zaměřovali na možnost kon­troly, na přítomnost alarmu, na mož­nost uskladnění a dávkování léků, na vlastnosti samotného zařízení, na je­ho potenciál zlepšit adherenci a na je­ho cenu.

Mezi testovanými pomůckami a zařízeními nebyly zjištěny žádné vý­znamné rozdíly ve vnímání pravděpodobnosti toho, že by tyto pomůc­ky a zařízení mohly zlepšit adherenci k medikaci. Článek však poskytuje kritéria pro pacienty, kteří by si chtě­li podobné zařízení vybrat, a pro kli­nické pracovníky, kteří mohou tento druh pomůcek a zařízení pacientům doporučovat. Výsledkem studie bylo také zjištění, že pokud se tato zařízení mají stát součástí úspěšného plánu adherence medikace, budou ještě zapo­třebí jejich rozsáhlejší úpravy.

Studie popisuje strategie adherence, požadavky pacientů na zaříze­ní a klinické implikace. Závěrem konstatuje, že vývoj intervencí k zajištění medikační adherence musí být mno­hostranný a musí zahrnovat behaviorální, kognitivní a emocionální přístupy. Např. kliničtí pracovníci by nemě­li tyto přístroje předepisovat, pokud pochybují o snadnosti jejich použití. Je nutný ještě další výzkum zahrnu­jící širší vzorek a rozmanitější popu­laci pacientů, pro které by tato zaří­zení mohla být užitečná. Výzkum by měl rovněž vyhodnotit, zda tyto dru­hy zařízení skutečně zlepšují pacien­tovu adherenci k dodržování lékového režimu.

HARDIN SR, STEELE JR. Atrial fibrillation among older adults: Pathophysiology, symptoms, and treatment (Atriální fibrilace u seniorů - patofyziologie, symptomy a léčba): 26-33. Atriální fibrilace je arytmie, která se u seniorů vyskytuje nejčastěji. Je spo­jena s valvulární srdeční vadou, dila­tační kardiomyopatií, aortální stenózou, hypertenzí, onemocněním koronárních arterií, perikarditidou, tyreotoxikózou, plicní chorobou, sr­deční operací, nadměrnou konzuma­cí alkoholu nebo náhlou abstinencí. Sestry, které pečují o starší pacienty, musí umět správně interpretovat pro­jevy tohoto onemocnění, patofyzio­logii, symptomy, diagnostické údaje i záznamy o léčbě, aby mohly zabránit embolii při chronické atriální fibrilaci. Musí také znát zásady léčby této velmi rozšířené arytmie.

Článek uvádí jako příklad pacien­ta - staršího muže, u něhož se proje­vila atriální fibrilace, a intervence nut­né k zabránění vzniku přidružených komplikací. Atriální fibrilace vysta­vuje pacienta riziku mozkové mrtvice při uvolnění krevní sraženiny do obě­hu. Součástí článku je proto také dis­kuse o farmakologických i nefarmakologických strategiích péče o pacien­ty s atriální fibrilací.

Cíle léčby zahrnují kontrolu srdeč­ní frekvence a srdečního rytmu a pre­venci embolie. Předpokladem pro správné stanovení sesterské diagnózy jsou znalosti a dovednosti sester, které mají být na dostatečně vysoké úrovni, aby mohla být provedena identifikace rizikových jedinců a těch, u nichž se projevují symptomy spojené s atriální fibrilací.

PhDr. Kateřina Drábková

 

• tisk
• předplatit si