Co život dal a vzal

Lenka Cejnková, předsedkyně sekce domácí péče ČAS

Patrně to bude znít jako fráze, ale zdravotní sestrou jsem vskutku chtěla být již od svých devíti let. V té době jsem ležela tři měsíce na interním odděle­ní fakultní dětské nemocnice s ledvinovým onemocněním. Sestřičky na nás byly moc hodné a mně jejich práce učarovala.

Kromě toho mě moc bavila práce s dětmi, a tak jsem se přihlásila ke stu­diu na zdravotnickou školu v Brně v Jaselské ulici. Uspěla jsem u přijíma­cích zkoušek a do dětské nemocnice jsem se vrátila jako praktikantka. Praxí ve škole však moje práce s dětmi ve zdravotnictví na dlouhou do­bu skončila. Svoje první zkušenosti v oboru jsem sbírala asi rok a půl na JIP nově ote­vřeného kardiochirurgického oddělení.

V roce 1979 jsme se s manželem přestěhovali do Břeclavi. Zde jsem začí­nala jako sestra v závodní ambulanci. Postupně jsem si vyzkoušela práci na obvodě, v gynekologické a v oční ambulanci. Tato práce se mně velmi líbi­la. Rozšířila jsem si vzdělání o specializaci v ortoptice a pleoptice a věnova­la se přece jenom ještě nějaký čas dětem a jejich očním vadám.

Mezitím se mně narodily dvě dcery a já jsem po druhé mateřské dovole­né dostala nabídku pracovat v agentuře domácí péče při nemocnici Břeclav. Nejdříve jako řadová sestra, posléze jako vrchní. V roce 1996 jsem s kolegy­ní založila společnost REMEDIA CENTRUM. Od nemocnice Břeclav jsme převzaly veškeré činnosti domácí zdravotní péče a postupně jsme je začaly rozšiřovat i o služby sociální.

V České asociaci sester jsem začala pracovat po jejím sloučení s Čes­kou společností sester. Od počátku jsem se snažila aktivně pomáhat s čin­ností pořádáním konferencí, přednáškovou činností apod. V roce 2003 mi poprvé byla nabídnuta kandidatura do předsednictva sekce domácí péče, uspěla jsem a stala se místopředsedkyní. V dalších volbách v ro­ce 2007 ukončila činnost v předsednictvu dlouholetá předsedkyně Mí­la Machovcová, která byla zvolena do prezidia, a do této funkce jsem by­la zvolena.

Letošní rok je posledním rokem volebního období. Podařilo se nám spoustu dobrého udělat a snad z nových voleb vzejde opět tak skvělá parta lidí, kteří budou pokračovat a pomohou k dalšímu rozvoji domá­cí péče.

A co mně život dal a vzal? Dal mi skvělou rodinu, bez jejíž podpory a po­moci bych svou práci nemohla vykonávat. Také jsem získala hodně nových zkušeností a v neposlední řadě mnoho kamarádů a přátel. Samozřejmě mě život o některé kamarády připravil, ale to už tak chodí. Připravil mě také o spoustu volného času, který bych jinak věnovala svým koníčkům, ke kte­rým patří četba, cykloturistika a zimní turistika na běžkách. Věřím však, že to nebyl čas promarněný. A také doufám, že ještě budu mít příležitost a sílu něco pro obor domácí péče vykonat. 

 

• tisk
• předplatit si