Co je považováno za erotické v neverbální komunikaci

K flirtování dochází prakticky všude - tedy i na pracovišti. Je tedy dobré alespoň vědět, co v neverbální komunikaci je a co není považováno za erotické.

Jako první vznikne oční kontakt. Po­kud je vzájemně udržen a eventuálně doprovázen úsměvem, je vlastně pře­dehrou přiblížení. Otevření konverza­ce pak může být úplně banální. Důle­žitý zde není obsah sdělení, ale vokál­ní podbarvení, tón hlasu. V případě, že dialog pokračuje, rytmus řeči po­stupně akceleruje, je doprovázen pro­hloubením dýchání, zvýšením hlasi­tosti a naléhavosti, a to nezávisle na (ne)důležitosti obsahu. Pokud přitom oba účastníci sedí, nastavují se tak, aby byli tváří v tvář, a posunují se blí­že k sobě. Přitom si jazykem navlhčují rty. Jakoby pro větší pohodlí si odkládají či vyhrnují části oděvu, odhalují si kůži hlavně kolem krku a na ramenou. Mění polohu paží a nohou a jejich ges­ta jsou rozmáchlejší, a tak se občas do­tknou toho druhého. Aniž by si to uvě­domovali, zrcadlí vzájemně svá gesta a postupně se jejich těla synchronizu­jí v anticipaci recipročních pohybů při líbání, předehře a souloži. Tyto proce­sy jsou přitom vegetativně doprováze­ny zvýšením tepu, zrychleným dýchá­ním a pocením.

Významný faktor věku

Při výběru stabilního partnera se mu­ži a ženy liší především v tom, jaký význam přikládají faktoru věku. Zatím­co pro muže je při výběru dlouhodo­bé partnerky věk ženy nejdůležitější charakteristikou (preferují ženy mlad­ší, fertilní, ale zatím bezdětné), u žen­ského výběru nehraje věk potenciální­ho partnera takovou roli. Tento rozdíl je podle evolučních psychologů způso­ben především skutečností, že zatímco plodné období žen je omezeno na re­lativně krátkou dobu od dosažení tě­lesné dospělosti do klimakteria, u mu­žů se plodnost ani ve vyšším věku pod­statně nesnižuje (nejméně do 60 let). U lidí navíc vyšší věk může znamenat i vyšší postavení v sociální hierarchii a z toho odvozený výhodnější přístup ke zdrojům.

Přístup ke zdrojům

Nejdůležitějšími pro výběr dlouhodo­bého partnera se kromě genetických a zdravotních charakteristik zdají být signály svědčící o jeho přístupu ke zdrojům. Podle výzkumu v různých kulturách přikládaly ženy největší dů­ležitost budoucímu nebo aktuálnímu finančnímu zajištění partnerů a je­jich společenskému postavení či moci (a to přesto, že muži skórující vysoko v těchto parametrech jsou častěji ne­věrní a častěji se i rozvádějí).

Pro muže z této ženské sexuální strategie plyne, že když společenské postavení může zlepšit jeho přístup k potravě či k pohlavnímu styku, pak má pro něho smysl usilovat o postave­ní samotné, stejně jako má smysl zís­kávat peníze. I když vyššího postave­ní a majetku dosahují muži zpravidla až ve vyšším věku, mladí muži mohou také signalizovat svůj tzv. RHP, tedy Resource Holding Potential (poten­ciál přístupu ke zdrojům). Tento po­tenciál může zahrnovat různé indiká­tory, jakými jsou například rodinné zázemí, vzdělání, profese, inteligence a aspirace.

Vzhledem k tomu, že lidé patří k ži­vočišným druhům s extrémně vysokou rodičovskou investicí, musí navíc muži ženám, které se snaží získat pro dlou­hodobé partnerství, signalizovat ni­koli pouze to, že mají přístup ke zdro­jům, ale i ochotu se o ně podělit. Doka­zují tím, že v budoucnu budou ochotni investovat čas, city, peníze a energii do partnerky a do jejích potomků.

Přitažlivost muže

Předstírání oddanosti a lásky k dětem obecně zvyšuje mužskou atraktivi­tu. Přirozený výběr proto zvýhodňu­je muže, kteří dovedou předstírat svou vytrvalou oddanost. Ze stejného důvo­du je rovněž výhodné, když muži pro­jevují (předstírají) i lásku k dětem.

Vzhled muže je rozhodující při krátkodobých vztazích. Pokud žena nehledá dlouhodobé partnerství, tedy muže, který bude v budoucnu investo­vat své zdroje do ní a do jejích potom­ků, vzhled muže je důležitějším fakto­rem výběru. V této souvislosti se pak stávají nejvýznamnějšími ty vzhledo­vé charakteristiky muže, které sou­visejí s testosteronovými ukazateli a s ukazateli dobré imunity. Mezi ty­to indikátory patří především tělesná symetrie (která souvisí i s dobrou fer­tilitou a s nepřítomností genetických anomálií), muskulatura, WHR (waist--hip ratio, tedy poměr pasu a boků) ko­lem 0,9. Kromě těchto ukazatelů jsou testosteronově závislé i hustší a tmav­ší vousy, výška postavy, její „trojúhel­níkový" tvar. Navíc je na testosteronu zjevně, alespoň částečně, dependentní i sociální dominance.

V konečné fázi rozhoduje chová­ní mužů. Ženy jsou u mužů citlivé i na kreativní vlastnosti, jako je tomu na­příklad u hudebníků, vědců či politic­kých vůdců. Soutěživost mužů v bo­ji o reprodukční přístup k ženám se může podle psychologů projevit v růz­ných formách a preference žen jsou v této oblasti naštěstí různé. Zatímco pro některé budou sexuálně atraktivní skutečně pouze kulturisté, jiné prefe­rují například romantické básníky.

Deset neverbálních komunikačních kroků k důvěrnosti

Studijní práce identifikovaly deset stupňů vedoucích od prvních pokusů o sblížení až k pohlavnímu spojení: 

•  vlající vlasy - prudké otočení hla­vou na jednu stranu přehodí vlasy přes rameno nebo je odhodí do obli­čeje

•  pootevřené rty - kosmetika nebo sliny použité pro navlhčení rtů zvy­šují intenzitu výzvy

•  pohled po očku - pohlédnout na muže částečně přivřenými víč­ky, odvrátit pohled sklopením očí v okamžiku, kdy si muž pohledu po­všiml, a opětovné vrácení se pohle­dem

•  hra s předmětem válcového tva­ru, např. tužkou, cigaretou apod., je muži v kontextu dešifrována jako zájem

•  odhalení zápěstí - pomalé odhale­ní zápěstí a vystavení dlaně pohledu muže, např. při čechrání vlasů

•  úprava vlasů s následným pohoze­ním hlavou zdůrazní ňadra a podpa­ží s vysoce erotickým významem

•  rozkročené nohy stojící či sedící že­ny jsou často dešifrovány jako se­xuální výzva

•  opakované přehazování nohy přes nohu je též signálem přitažlivosti

Čím vábí muž ženu?

Mezi mužské neverbální signály, kte­ré ženy hodnotí jako přitažlivé, pat­ří všeobecně sebevědomé vystupová­ní a gesta prozrazující sebejistotu. Za sexuálně přitažlivá bývají někdy po­važována gesta jemně upozorňující na oblast genitálů, např. kovbojský po­stoj, kdy jsou jeden nebo oba palce zaháknuté za opasek s prsty směřujícími dolů tak, že rámují slabiny. Dále např. lehké hlazení vnější plochy stehen či široký posed na židli.

Laura Janáčková

Foto: Profimedia

 

• tisk
• předplatit si