1. pražské mezioborové onkologické kolokvium

Ve dnech 28.-29. ledna pořádala Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze (OnK ) ve spolupráci s dalšími pražskými lékařskými fakultami, MZ ČR, MŠMT ČR a Evropskou onkologickou společností (ESMO) 1. pražské mezioborové onkologické kolokvium.

Jak uvedli zástupci pořadatele, prof. MUDr. L. Petruželka, CSc., přednosta OnK, a doc. MUDr. P. Tesařová, CSc., ze stejného pracoviště, důvodem pro zorganizování další konference s on­kologickou tematikou byla snaha zlep­šit vzájemnou koordinaci jednotlivých medicínských disciplín, které o onkologické pacienty pečují, a na jejím zá­kladě pak sjednotit i vzájemný pohled na vedení a cíl terapie.

„Výměna názorů a informací me­zi jednotlivými odborníky probíhá ny­ní většinou na lokální úrovni v rámci multidisciplinárních onkologických tý­mů," připomínají uvedení organizátoři. „Naše nová konference by měla přenést tuto diskusi na celonárodní úroveň, což by mohlo znamenat větší odbornou standardizaci mezioborové spolupráce v onkologické léčbě v ČR. Dalším úko­lem kolokvia je zapojit do této disku­se i zahraniční odborníky, zvláště z ev­ropského regionu, kteří by zasadili naše úsilí do evropského a eventuálně svě­tového kontextu. Proto jsme se úspěš­ně ucházeli o podporu ESMO, kterou jsme jako jediná onkologická konferen­ce v ČR také dostali." Akce se zúčastnili vědci z Bruselu, Budapešti, Vídně, Bra­tislavy, Ženevy i USA.

Sekce onkologických sester

Druhý den konference patřil sekci on­kologických sester, jejichž práce pat­ří mezi základní podmínky jakékoli úspěšné léčby. To v úvodním vystou­pení uvedla i doc. Tesařová, která oce­nila vysokou odbornost programu, který si sestry a radiologické asistent­ky z FN Motol, FN na Bulovce, IKEM, ÚVN Praha aj. pro konferenci připra­vily. Poznamenala také, že by orga­nizátoři celé akce rádi založili tradi­ci pražského lednového setkání všech, kteří o onkologické nemocné pečují.

Jako první pak vystoupila Mgr. D. Boháčková, projektová manažerka Aliance žen s rakovinou prsu, o. p. s., zastupující desítky organizací onkolo­gických pacientek v ČR. Cílem aliance je vytvořit informační a edukační cen­trum pro veřejnost, onkologicky ne­mocné a jejich organizace, poskytovat jim metodickou pomoc, koordinovat projekty a kampaně ve prospěch pre­vence a léčby Ca prsu, sjednotit snahy pacientských organizací i jednotliv­ců o prosazování práv a rovných pod­mínek k léčení a rekonvalescenci žen s touto diagnózou a zastupovat české onkologické pacientky v mezinárod­ních strukturách (více na www.breast-cancer.cz, www.mamo.cz.).

Bc. B. Suchá poté přítomné sezná­mila s tématem rakoviny prsu z pohle­du chirurgické sestry - na jejím praco­višti ve FN v Motole ročně provedou na 60 totálních mastektomií. Po stručném shrnutí typů Ca prsu, rizikových fakto­rů, příznaků, vyšetření a typů výkonů připojila několik zajímavých kazuistik. Poté se věnovala pooperační péči a při­pomněla mj. několik důležitých zásad, mezi něž patří: podložit horní končetinu (HK) na operované straně, na této HK neměřit krevní tlak, kontrolovat fyziolo­gické funkce, i. v. kanylu, obvaz, drenáž, funkčnost bandáže, prokrvení, citlivost a hybnost HK, podat infúzní roztoky, monitorovat bolest a podat analgetika, kontrolovat mikci, zvládnout pooperační nauzeu, zajistit pooperační rehabili­taci HK a ramene na operované straně aj. Velmi důležitá je edukace pacientky (péče o ránu, včasná rehabilitace, dosta­tečný spánek, pitný režim, správná výži­va, ochrana kůže, doporučený pohybo­vý režim, nabídka epitéz, kontaktů na pacientské organizace atd.).

Velké komplikaci po mastektomii - lymfedému - se věnovala J. Rabová. Připomněla, že lymfedém (mízní otok) je projevem závažné poruchy cirkula­ce lymfy, který postihuje horní i dolní končetiny, ale také genitálie, hrudník či obličej. Uvedla základní typy lymfedému, stadia, diagnostiku a léčbu včet­ně chirurgické (debulking, liposukce), když konzervativní terapie nestačí. Ho­vořila o významu prevence této kompli­kace - včasné diagnostiky a léčby. Svůj výklad doplnila řadou velmi zajíma­vých kazuistik - lymfedémů končetin a břicha u žen i mužů různého věku.

Předsudky v oblasti stomií, to bylo téma, s nímž vystoupila stomická sestra Bc. I. Otradovcová. Uvedla mimo jiné, že ačkoli je v obecném povědomí, že stomiky jsou pouze staří lidé, ve sku­tečnosti se jimi stávají i lidé mladí, a to často po úrazech a poraněních, např. polytraumatech, po nespecifických střevních zánětech či kolorektálním karcinomu (KRCA) aj. Mezi psycholo­gické či sociální problémy stomiků pa­tří zejména stálý pocit zápachu stolice, nevyrovnání se se zvukovými projevy střevní peristaltiky, ostych ukázat blíz­kým stomický sáček, obavy z narušení intimního života, erektilní dysfunkce, strach z návratu do práce apod.

Radiologické asistentky H. Králová a Z. Čechová, DiS., se poté věnovaly no­vým trendům v radioterapii, konkrét­ně IGRT - obrazem řízené radioterapii. Přítomné uvítaly i hosta ze Slovenska - doc. PhDr. A. Hanzlíkovou, Ph.D., kte­rá hovořila o nezastupitelné úloze ošet­řovatelství v hospicové péči.

O kolorektálním karcinomu a jeho léčbě referovaly M. Spilková a M. Jindráková, sestry z JIP transplantační chirur­gie IKEM. Připomněly, že jde o nejčastější zhoubný nádor u evropských mužů (u žen je na 2. místě), s maximálním vý­skytem ve věku 65-75 let, uvedly rizikové faktory (genetické dispozice, nezhoubná onemocnění kolorekta, faktory zevního prostředí aj.), lokalizaci, klinické a cel­kové příznaky, diagnostiku a léčbu. Tou je resekce postiženého orgánu a lymfatických uzlin, založení dočasné nebo tr­valé kolostomie, radioterapie a chemo­terapie. Mezi důležité úkoly sestry patří i psychická příprava pacienta na operaci a pooperační vývoj. Přednášející zdůraz­nily roli prevence KRCA - vhodnou stra­vu, dostatek pohybu, včasnou diagnosti­ku, význam screeningu u lidí nad 50 let, u rizikových osob od 40 let.

Radiologická asistentka P. Karásková si pro konferenci připravila zajíma­vé téma hypertermie, tedy zahřívání tkání na teploty 41-45 °C a jeho vlivu na zhoubné nádory. Hypertermie, je­jímž prostřednictvím jsou poškozová­ny nebo ničeny rakovinné buňky a jež zvyšuje úspěšnost radioterapie, bý­vá aplikována jednou až dvakrát týd­ně 1-2 hodiny po radioterapii, aplikace trvá zpravidla 60 minut. K hypertermii jsou indikovány povrchové nádory do hloubky 4 centimetrů (nejčastěji v ob­lasti ORL), lokálně recidivující Ca prsu, melanom aj.

V programu sesterské sekce se dále vystřídala témata vlivu duchovní pé­če na kvalitu života pacienta, adapta­ce sestry na onkologickém pracoviš­ti, asistence sestry při brachyterapii, péče domácího hospice Cesta domů, transplantace kmenových buněk krvetvorby.

Z. Pešková z Ústavu radiační onkologie FN Na Bulovce referovala o kvalitě života s tumorózním defektem, a to v zajímavé kazuistice pacienta s dg C44.8 (jiný nezhoubný novotvar kůže, léze přesahující kůži), hospitalizované­ho ve FNB od 11. 9. do 23. 10. 2008. Pa­cient, nezaměstnaný, depresivní, zpo­čátku bez motivace, s chybějící částí obličeje - silně povleklým a zapáchají­cím defektem zasahujícím i pravé oko, byl přijat k pokusu o zevní radioterapii kalvy. Během hospitalizace se podařilo defekt z velké části zbavit krust a povla­ků, pro psychiku pacienta pak bylo vý­znamné, že se v nemocnici setkal s péčí, na kterou nebyl zvyklý, se zdravot­níky, kterým se mohl s čímkoli svěřit, a že s pomocí sociální pracovnice znovu navázal zpřetrhané kontakty s rodi­nou; po propuštění z FNB byl umístěn do hospice nedaleko jejího bydliště.

V programu sesterské části kolo­kvia zaujala také kazuistika Bc. K. Mo­ravcové Mukozitida dutiny ústní po transplantaci z pohledu sestry, kte­rou Florence přinese v některém z nejbližších čísel.

ew

 

• tisk
• předplatit si