Číslo 2 / 2010
Trend – poptávka po sestrách. Ne příliš staří pro pečovatelství?
V Německu, kde jsou trendy podobné jako u nás, je v současnosti skoro 50 miliónů lidí v „popracovním" věku. Do roku 2050 jich má ale přibýt ještě 39 miliónů. Paralelně s tím stoupne počet osmdesátiletých a starších z dnešních čtyř na deset miliónů lidí.
Situaci ve zdravotnických profesích bude tedy stále výrazněji ovlivňovat poptávka po pracovních silách, obzvláště už tak přetěžovaných zdravotních a nemocničních sestrách a pečovatelkách.
Starších zaměstnanců se nelze vzdát
Žádný div, že na personálních odděleních nemocnic a pečovatelských domů v Německu se stává stále důležitější jedno téma: jak udržet pečující a ošetřovatelské síly tak dlouho, jak je možné, zdravé a práce schopné. Naléhavé otázce se věnuje řada studií, kupříkladu výzkum realizovatelnosti demografických obměn v pečovatelství, zpracovaný pro Spolkový úřad pracovní medicíny a ochrany práce a další centrální oborové instituce.
„Cílem studie bylo především prověřit, ve kterých oblastech je nutné počítat s nápravnými opatřeními," říká psycholožka a koordinátorka Daniela Kunze, z univerzity Potsdam. S pomocí rešerší použitelné literatury, on-line anket a telefonických interview byl tak získán aktuální přehled o německém pečovatelském a ošetřovatelském prostředí.
756 zařízení zodpovědělo dotazníky kompletně, 32 z nich bylo navíc připraveno dát k problematice podrobnější interview. Tři citlivé aspekty přípravy zdravotníků v těchto souvislostech přitom výzkumníkům zvláště bily do očí. „Je sice mnoho kursů dalšího vzdělávání, ale nebývají často sladěny s celkovou koncepcí ošetřovatelství. Vedle toho existuje často příliš málo programů, které se zaměřují na rozvoj řízení kvality. A konečně řada kolegů absolvuje kursy, které nevyplývají z potřeb zdravotnictví, " míní Daniela Kunze.
Kvalifikovaný personál chybí už dnes
Demografická fakta hovoří jasnou řečí. Průměrný věk stoupá sice pomalu, ale nepřetržitě. Počet zaměstnanců nad 45 let bude v příštích letech výrazně vzrůstat. Jsou zde i další, situaci zhoršující faktory: stále více pracovníků v oboru se cítí přetěžováno, a proto hledají jiné zaměstnání anebo jsou nuceni odejít do důchodu. Tento vývoj je na pováženou, neboť se současně situace zostřuje vzrůstající potřebou péče. Řídnoucí síť pečovatelských sil tak musí zaopatřovat stále se zvětšující množství těch, kteří péči vyžadují.„Pečovatelství je nedostatkové zaměstnání. Od mnoha vedoucích pečovatelských služeb a zařízení slyšíme, že na trhu jsou sotva ještě nějaké osoby s potřebnou kvalifikací," uvádí Monika Kunz z odborového svazu pečovatelských profesí.
Pozice starších sester v týmu
Studie realizovatelnosti demografické obměny v povolání ukazuje, že speciální kursy pro starší spolupracovníky, které by situaci mohly napomáhat, bývají dosti zpochybňovány. Povrchní odsudky je často stigmatizují jako důchodcovské nebo „celulitida-kursy," uvádí Daniela Kunze. Na semináře pro starší, ve kterých se kolegové nad 45 let musí učit, jak nejlépe nemocného zdvihnout a uložit do postele, se nikdo příliš rád nehlásí. Lépe je tedy stavět v tomto případě do popředí zájem o zdraví spolupracovníků, a ne výběr podle stáří. „Jak se naučit (pro vlastní záda šetrnému) zdvihání a přenášení pacientů, má koneckonců pozitivní přínos pro všechny, i když mladá páteř může samozřejmě jednostrannou zátěž zvládnout lépe". Také zbývá objasnit otázku, proč jen 29 % pečujících je připraveno účastnit se nabízených seminářů. S odhlédnutím od finančních důvodů předpokládá psycholožka Kunze jako hlavní důvod podobu rozvrhů služeb s mimořádnými dalšími nároky na personál, zrovna tak jako směnovou práci, čili důvody, které pro kursy neponechávají čas ani kapacitu. Navíc úkoly, se kterými se starší pracovníci hůře vyrovnávají, mohou být v týmu zdrojem konfliktů. Mladší si stěžují například, že vedení starším kolegyním ubírá „zdvihací práci" a přidává ji těm mladším, aniž by se přesun nějak kompenzoval. Týmy s určitým poměrem starších spolupracovníků a za určitých okolností mají víc nevýhod než výhod, jak ukazuje také nedávno zveřejněná studie Institutu pro pracovní psychologii na univerzitě Dortmund a Technické univerzity Drážďany. Výzkumníci sice zjistili, že se rozdílné věkové skupiny v jednom zařízení nemusí projevovat negativně na pracovních výkonech. Obraz se ovšem mění, když se klima výrazně soustřeďuje na odlišování starších. Pak jsou členové skupin méně spokojeni s jejich prací, identifikují se vzácněji se skupinou a jsou náchylnější k syndromu vyhoření.
Nová představa o starých
První výzkumníci, kteří se zabývali pracovními schopnostmi starších lidí, byli Finové. Známé je například jméno Juhani Ilmarinen. On a jeho spolupracovníci rozpracovali také první myšlenky a cesty, jak si mohou zaměstnanci co nejdéle udržet pracovní schopnosti. Koncept spočíval na čtyřech ukazatelích:
• na individuálním zdravotním stavu a schopnosti výkonu;
• na pracovním prostředí;
• na úrovni kultury řízení;
• na profesionálních kompetencích jednotlivých spolupracovníků.
Aby bylo dosaženo úspěšného výsledku, musí spolupůsobit všechny čtyři faktory. Je známo, že starší spolupracovníci nemívají už zrak jako orel a sluch jako rys a svaly už také nejsou, co bývaly. Zrovna tak většinou pomalu mizí takzvaná bystrost, mimo jiné schopnost rychle se učit novým věcem, provádět současně více činností nebo flexibilně reagovat na nové situace. Na druhé straně bývají některé schopnosti dokonce lepší, jako například mají lepší koncepční myšlení a schopnost řešit problémy, přehled v oboru a znalost faktů a schopnost koncentrovat se až do pauzy na oddech. V normálních poměrech zvládají starší spolupracovníci všeobecně dobře také fyzickou i psychickou zátěž.
Co říkají dosavadní poznatky?
„Mnoho vzdělávacích seminářů a předloh končí v prázdnu, kursy často proběhnou, ale v podstatě nejsou vnímány jako důležité", uvádí koordinátorka Kunze. Výkazy a výsledná zjištění těchto projektů často mizí v zásuvkách. Její požadavek zní proto takto: „Pečovatelská zařízení a nemocnice musí více chodit na světlo veřejnosti. Také představení tu mají podíl odpovědnosti. Jestliže nejsou například sami spojeni s programy, nebudou je jako důležité moci zprostředkovat ani svým spolupracovníkům." Další poznatek je, že poměrně málo zařízení něco dělá pro skutečně efektivní vzdělávání řídících pracovníků. Přitom je už dlouho známo: dobré řízení je pro pracovníky důležité, ale úplně nejvíc pro ty starší.
Počty a fakta:
• V roce 2050 bude deset miliónů lidí v Německu osmdesátiletých a starších. V současnosti jde asi o čtyři milióny německých občanů.
• Třetina lidí zde bude v roce 2050 starší než 65 let.
• Aktuálně je v Německu asi 50 miliónů lidí v produktivním věku (mezi 20 a 64 lety). V roce 2050 se odhaduje tento počet jen na 39 miliónů.
• V roce 2050 zde bude pravděpodobně o milión péče potřebných lidí víc.
• V současnosti pracuje v Německu 1,4 miliónu pečovatelských sil. V roce 2050 by jich muselo být víc o půl miliónu, aby pokryli potřebu.
• Podíl padesátiletých a starších, kteří pracují ve zdravotnictví, se trvale zvyšuje. Jestliže jich bylo ještě v roce 2002 862 tis., stoupljejich počet v roce 2007 už na 1 085 000.
• Podle nedávno zveřejněné studie (Robert Bosch Stiftung) budou do roku 2035 padesátiletí a starší příslušníci pečovatelských a ošetřovatelských profesí největší skupinou zdravotnických pracovníků v nemocnicích.
Co mohou starší spolupracovníci a spolupracovnice
Nebývají nespokojení se svou prací, s pracovním místem a „neulejvají" se jako ti mladší.
Nalézají „vztah k domu" i ošetřovatelskému vedení lépe než jejich mladší spolupracovníci.
Identifikují se pevněji s podnikem. Vykazují menší sklony k fluktuaci. Podílejí se na zvyšování kvalifikace, zřetelnější zpětná vazba je zaznamenána až ve skupině nad 60 let. Emočně se ztotožňují lépe s těmi, kdo potřebují péči a vnímají silněji, „že se jim pak něco vrátí".
Mohou se tak hrozícímu syndromu lépe bránit lépe než mladší kolegové a kolegyně.
Celkově bývají psychickou náročností a zátěží pečovatelské profese méně ohroženi než mladší spolupracovníci a spolupracovnice.
V tělesném ohledu pociťují starší spolupracovníci silněji náročnost profese, což se ovšem pro ně příznivější organizací práce alespoň částečně může kompenzovat.
Angelika Friedl
(Podle Heilberufe č. 7/2009) Překlad jš
Další články v tomto čísle
- Z lednového zápisníku
- Akcent se představuje
- Trend – poptávka po sestrách. Romové jako pomocníci v nemocnicích
- Čas pro dermatovenerologickou sekci
- Konference traumatologicko-ortopedické sekce a VFN
- Co život dal a vzal
- Sestry na tanečním sále
- Ošetrovateľské brošne a odznaky
- Nursing Times, 2009, 105, č. 36, 37
- Sladké léčivé zlato. Medová terapie využívaná v ošetřovatelství