Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 2 / 2010

Dětské brýle

Datum: 5. 2. 2010
Autor: Anna Kočárková

Úlohou dětských brýlí je především správná korekce zraku, mají velký léčebný význam, slouží ke srov­nání úchylky při strabismu a také jako nosič okluzoru při léčbě tupozrakosti. Brýle musí dobře sedět, proto je nutné najít takový model, který odpovídá anatomii dětské hlavy. Brýle nesmějí být malé ani velké. Protože děti mívají širší kořen nosu, musí být nosník posazen níž. Obruba by měla být pohodlná a nikde by neměla tlačit. Sestry na očních odděleních by tedy měly mít o dětských brýlích potřebné informace.

I obruby jsou důležité

Z psychologického hlediska je velice dů­ležité, aby se brýle dítěti líbily barevně i tvarem a aby je chtělo nosit. Sestry na očních odděleních by měly vědět, že při dnešním velkém výběru se často stává, že se některým dětem brýle líbí na spo­lužákovi a chtěly by je nosit, i když žád­nou oční vadu nemají. Jsou schopny u očního lékaře dokonale předstírat, že nevidí.

Je ale také velice dobré vybírat obrubu tak, aby splňovala svůj účel. Například když dítě nosí okluzor, protože je tupozraké, nehodí se jemné obruby, které by okluzor odtlačoval, ale vhodná je naopak pevnější, dostatečně velká obruba, aby přísavná část okluzoru nebyla větší než plocha skla. Obruba musí kopírovat or­bitu. Pro tupozraké děti se vyrábějí růz­né druhy okluzoru. Nejlepší jsou nalepovací vyrobené z hypoalergenní náplasti, ke kterým se dávají nalepovací obrázky. Některé děti jsou ale přecitlivě­lé i na tyto náplasti, proto je nutno zvolit gumový okluzor, který se přísavkou při­tiskne přímo na sklo. Pokud je sklo příliš malé, okluzor stále padá, takže ho dítě potom raději nenosí. První brýle se dětem předepisují obvykle ve věku 1-1,5 roku, tedy v době, kdy už spolehlivě chodí. U vysokých refrakčních vad (myopie, hypermetropie) je možno předepsat brýle i před prvním rokem věku. Proto musí být brýle pro dítě bezpečné - obruba nesmí obsaho­vat odnímatelné části a fazety skla musí být zabroušené.

Brýlové obruby se vyrábějí z celuloidu a kovů. Pro děti je vhodná obruba celuloidová, protože na kov se často vyskytu­jí alergie, vhodný je např. hypoalergenní titan. Alergie mohou být ale nejen na­příklad na nikl, nýbrž i na změkčovadla u plastových obrub nebo na pohlcovače UV záření. Kovové obruby jsou tenčí a lépe opravitelné. Plastové obruby zase sedí větší plochou na nose, takže mohou být pro některé nositele vnímány jako pohodl­nější.

Stranice brýlí bývají zakončeny do ob­loučku většího (tzv. pérové), nebo men­šího (golfové) - na druhé uvedené je vhodné pořídit brzdičky z umělé hmoty, aby dítěti brýle nepadaly na špičku nosu. Kloub stranic bývá pérový nebo na šrou­bek. Nosník je buď kovový s plastovými sedly či celý ze silikonu, který je měkký a netlačí, anebo pevný jako součást plas­tové obruby. Správným řešením je lehká, stabilní, elastická obruba z nealergického materiálu.

Brýlové čočky

Brýlové čočky mohou být buď minerální, tedy skleněné, nebo plastové. Skleněné čočky se vyrábějí z nerostných materiálů, které se v určitém poměru za vysoké tep­loty taví. Vznikne průhledná sklovina, která se po vychladnutí dále obrábí fré­zováním a leštěním do požadovaného tvaru s přesnými křivkami. Minerální skla jsou těžší, snadněji se rozbijí a roz­tříští na kusy, ale skla se nepoškrábou tak snadno jako plasty. Skleněné čočky se dají upravit tvrzením, kdy se v čočce vy­volá vysoké vnitřní pnutí, které způsobí až desetinásobné zpevnění, jež zvýší odolnost proti rozbití úderem. V případě dětských brýlí jsou ale vhod­nější čočky plastové, odolnější proti roz­bití. Vznikají smísením určitých slouče­nin při dané teplotě a tlaku. Tak vznikne průhledná hmota, která se vlévá do fo­rem, po vychladnutí se obrábí frézová­ním a leštěním do požadovaného tvaru. Vznikne brýlová čočka se stejnými op­tickými vlastnostmi, jako má minerální, ale s nesrovnatelně nižší hmotností (roz­díl je 30-50 %). Tyto čočky také mno­hem lépe zabraňují pronikání UV záře­ní do oka. Plastové čočky se vyrábějí také z polykarbonátu, který je netříštivý. Je to ma­teriál, který se používá v letectví a kos­mickém průmyslu. Výsledkem je pevnější, lehčí, odolnější a hezčí vzhled. Materiál vzniká polymerizací určitých látek. Vznikne granulovitá hmota, kte­rá se po zahřátí vstřikuje pod tlakem do forem a dále se obrábí leštěním. Vznik­ne brýlová čočka se stejnými optickými vlastnostmi, jako má minerální nebo plastová, ale s mnohem nižší hmotností (rozdíl je až 30 % oproti plastu a 60 % oproti sklu) a odolností proti rozbití (4krát oproti plastu a 24krát oproti sklu).

Sklo není u dětí vhodné zatmavovat, a to ani v létě, protože zchoulostivuje oči a zhoršuje vidění; zvláště to platí u tupozrakých dětí. Tmavá skla doporučujeme jen v indikovaných případech, jako jsou chronické záněty víček, spojivek, nystagmus, světloplachost, albinismus. Brýlová skla musí být dobře vycentrová­na - nejlépe zobrazují brýlové čočky tehdy, když jejich optická osa prochází středem otáčení oka. Proto je nevhodné, aby dítě nosilo brýle svého sourozence. Pojišťovny přispívají dětem do 6 let 3krát ročně částkou 300 Kč na obrubu, skla hradí celá s tvrzením 3krát ročně, z toho 2krát ročně plasty při refrakci +,- 3 dpt.

Dětem od 6 do 15 let hradí jednou roč­ně 300 Kč na obrubu, jednou ročně skla s tvrzením, 2krát ročně při refrakci +,- 3 dpt celé brýle s plasty. Doporučuje se, aby děti měly brýle dvo­je, protože v častých případech rozbití nemohou při vyšším počtu dioptrií zů­stat bez brýlí.

Připomínka na závěr: je třeba pečovat rovněž o čistotu brýlí, alespoň jednou za den je umýt a vyleštit, aby dítě dobře vi­dělo. Poškrábaná skla je nutné nechat vyměnit a zkřivené obruby u optika upravit. Poškozené a nesedící obruby a poškrábaná, nečistá skla ztrácejí svoji funkci a jsou spíše na obtíž.

Anna Kočárková, CDOZS, Dětská poliklinika, ortoptická cvičebna, Brno

Literatura:

HROMÁDKOVÁ L. Strabismus. Brno: IDVPZ, 1995.

POLÁŠEK J. Technický sborník oční opti­ky. Praha: SNTL, 1974.

 

 
  • tisk
  • předplatit si