Číslo 1 / 2010
Recenzovaný článek. Těžký průběh varicely v graviditě, zapříčiněný sekundárním imunodeficitem
Souhrn: Autoři popisují průběh hospitalizace 31leté ženy s rizikovou graviditou z důvodu morbus Crohn, která je dlouhodobě léčena imunosupresivy. Krátce před porodem byl její zdravotní stav zkomplikován exantémovým onemocněním, později diagnostikovaným jako varicela. Průběh onemocnění byl komplikován závažnou sepsí s multiorgánovým selháním, syndromem dechové tísně (ARDS) a generalizací infekce vyvolané virem varicella zoster (VZV) s postižením centrálního nervového systému. Z těchto důvodů byla pacientka krátce po porodu přeložena na Anesteziologicko-resuscitační kliniku (ARK) a následně Infekční kliniku, kde se její život ohrožující stav podařilo postupně zvládnout a pacientku následně propustit do domácího ošetřování.
Klíčová slova: exantém — infekce — ošetřovatelský proces — plané neštovice — varicela
Summary: Authors report hospitalization process of the women, age 31. Patient experienced high-risk pregnancy by reason of Morbus Crohn. Patient was treated by the immunosuppressive therapy in a long term. Health condition had been shortly before the childbirth complicated by an exanthema which was later on diagnosed as the varicella. Course of disease was complicated by the significant sepsis with a multiorgan failure, the Acute Respiratory Distress Syndrome (ARDS) and the generalization of the Varicella-Zoster Virus (VZV) Infection together with the affection of the Central Nervous System (CNS). For these reasons, the patient was shortly after the childbirth transferred to the Clinic for anaesthesiology and resuscitation and later on to the Infection clinic. There the life threatening health conditions were managed and the patient was discharged from the hospital to the home care.
Keywords: Exanthema — Infection — Nursing process — Varicella
Úvod
Plané neštovice (varicela) jsou akutním virovým exantémovým onemocněním zejména dětského věku. Původcem je herpetický (DNA) virus varicella zoster (VZV). Maximum výskytu onemocnění bývá mezi druhým a šestým rokem života, vzácně i v dospělém věku, kdy má onemocnění těžší průběh. Svědčí o tom i následující kazuistika 31leté ženy s rizikovou graviditou, které varicela v období porodu velmi zkomplikovala zdravotní stav.
Nákaza se šíří přímým stykem nebo kapénkovou infekcí — možný je rovněž přenos na plod. Zdrojem onemocnění je člověk, a to již 1—2 dny před vznikem vyrážky do zaschnutí všech eflorescencí v krusty. Inkubační doba je 9 až 23 dnů. Onemocnění začíná chřipkovými příznaky, někdy bolestmi hlavy, vzestupem teploty a dále výsevem svědících varicelózních eflorescencí v několika vlnách po dobu 2—5 dnů. Výsev je přítomen na obličeji, trupu i končetinách a typicky ve vlasaté části hlavy. Podobné změny mohou být také na spojivkách, sliznici dutiny ústní i v oblasti urogenitální. U imunodeficitních osob je pozorován těžký průběh onemocnění s dlouhotrvajícím výsevem často hemoragického exantému a s postižením vnitřních orgánů (tzv. progresivní varicela). Při onemocnění gravidní ženy v prvních pěti měsících těhotenství může u plodu vzácně dojít k postižení centrální nervové soustavy, oka a k vadám končetin (vrozený varicelózní syndrom). Při onemocnění ženy v období pět dnů před porodem až dva dny po něm je novorozenec ohrožen rozvojem neonatální varicely s těžkým průběhem, postižením vnitřních orgánů a až 30% letalitou.
Kazuistika
31letá žena s rizikovou graviditou z důvodu morbus Crohn od roku 2000 sledována v gastroenterologické poradně a dlouhodobě léčena imunosupresivy. Asi 2 dny pozorovala výsev exantému na trupu, pociťovala bolesti v bederní oblasti a měla horečku. Po těchto 2 dnech byla přijata na Gynekologicko-porodnickou kliniku FN Plzeň k porodu (spontánní porod v termínu). Během porodu byla pacientka subfebrilní, došlo k progresi výsevu pustulek na těle a při laboratorním vyšetření byla patrná elevace zánětlivých parametrů. Dermatolog stanovil diagnózu stafylokokové folikulitidy s diseminací a nemocné byla nasazena trojkombinace celkových i lokálních antibiotik. Vzhledem k anamnéze střevního onemocnění bylo provedeno CT břicha a enteroklýza, kde bylo vysloveno podezření na stenotizaci tračníku v oblasti lienální flexury. Další den došlo k celkovému zhoršení stavu pacientky, objevil se otok obličeje, došlo k rozvoji sepse, respirační nedostatečnosti a pacientka byla z Gynekologicko-porodnické kliniky akutně přeložena na lůžkovou část Anesteziologicko-resuscitační kliniky s následujícími lékařskými diagnózami: 1. sepse s multiorgánovým selháním — plíce, játra, ledviny; 2. generalizace VZV infekce s postižením CNS; 3. akutní respirační selhání; 4. Crohnova nemoc tenkého střeva, stenóza tračníku, imunosuprese; 5. spontánní porod jediného dítěte; 6. v průběhu hospitalizace byl následně diagnostikován paroxysmus křečí typu grand mal; 7. přechod z akutního stadia postižení plic ARDS do stadia fibrotizace.
Průběh hospitalizace na Anesteziologicko-resuscitační klinice FN Plzeň (ARK)
1. den — ihned po přijetí je nemocná orotracheálně intubována a napojena na ventilátor z důvodu podpory plicní ventilace. Jsou zajištěny 2 žilní vstupy kanylou G22, následně zaveden trojcestný centrální žilní katetr (CŽK), kanylována radiální arterie ke kontinuálnímu měření krevního tlaku a odebrána krev na kompletní vyšetření hematologické, biochemické, hemokoagulační, hemokultury, acidobazické rovnováhy (ABR), byly provedeny stěry z pustul na mikrobiologické vyšetření. Pro destabilizaci krevního oběhu je zahájena podpora katecholaminy a objemová resuscitace krevního oběhu v podobě podávání krystaloidů, koloidů a mražené lidské plazmy. U pacientky je zajištěna analgosedace pomocí opiátů a benzodiazepinů. Hloubka sedace dle Ramseye je udržována na stupni číslo 5. Vzhledem k anamnéze imunosuprese je zahájena terapie antibiotiky, antivirotiky a antimykotiky. Po zajištění základních životních funkcí je nemocné zavedena nazogastrická sonda č. 14 (ponechána na spád) a permanentní močový katetr (PMK) č. CH 16. Z výsledků laboratorních vyšetření vyplývá, že došlo k rozvoji diseminované intravaskulární koagulace (DIC) a sepse. RTG plic prokazuje rozvoj bronchopneumonie. U nemocné je prováděna komplexní ošetřovatelská péče.
2. den je pacientka febrilní, stále podporována umělou plicní ventilací, farmakologicky je zajištěna analgosedace, oběh je stále podporován vysokou dávkou katecholaminů. U pacientky se objevuje ikterus a hepatosplenomegalie. Na kůži má exantém s hemoragickou složkou, ojediněle puchýře. K jeho posouzení je přizván specialista z Infekční kliniky, který doporučuje pastu s obsahem cloroxinu. U pacientky je provedeno gynekologické vyšetření k posouzení gynekologického stavu a průběhu šestinedělí. Vyšetření neprokázalo žádný patologický nález, laktace nemocné je farmakologicky blokována. Výsledky virologického vyšetření svědčí pro varicella zoster virovou etiologii exantému. Je proto zahájena specifická léčba aciclovirem. Pacientka je stále plně závislá na komplexní ošetřovatelské péči. Kromě osobní hygieny, která je prováděna minimálně 2krát denně, provádí ošetřující sestra pravidelnou hygienu dutiny ústní, péči o nos, oči a odsávání sekretu z horních a dolních dýchacích cest. Dále je prováděna péče o všechny invazivní vstupy, PMK a na-zogastrickou sondu (NGS). Zvýšená péče je věnována kůži a vysoký důraz je kladen na prevenci dekubitů.
3. den — stav nemocné zůstává nezměněn, pokračuje se v podávání katecholaminů, farmakosedaci, úplné parenterální výživě a v kontinuální monitoraci fyziologických funkcí. Vyšetření mozku magnetickou rezonancí ukazuje na edém v oblasti týlních laloků, v levé mozečkové hemisféře, kolem 4. komory a oblasti thalamu, což s největší pravděpodobností nasvědčuje pro meningoencefalitidu, nejspíše varicelovou. Úroveň analgosedace je stále udržována na stupni č. 5, pacientka reaguje pouze kašlem a pohybem horních končetin při manipulaci a odsávání z dýchacích cest.
4. den — stav pacientky se stabilizuje, není již nutná agresivní ventilace za pomoci vysokého PEEP apod., postupně jsou snižovány i dávky katecholaminů a analgosedace. Pacientka začíná spolupracovat, sama otvírá oči a vyhoví jednoduché výzvě. Je možno se s ní částečně dorozumět neverbálně (pomocí gest, obrázků apod.). Následně je provedeno gastroenterologické vyšetření (enteroklýza), které neprokazuje žádný patologický nález. Sonografickým vyšetřením je prokázána volná tekutina podél jater a v parakolickém prostoru, bez nutnosti intervence. Stabilizace zdravotního stavu dovoluje ošetřující sestře a fyzioterapeutovi začít pozvolna s pasivní rehabilitací.
5. den kolem 10. hodiny ráno dochází u pacientky náhle k rozvoji tonicko-klonických křečí s poruchou vědomí (paroxysmus křečí typu grand mal). Ihned je zahájena antikonvulzivní terapie a provedena magnetická rezonance mozku s nálezem meningoencefalitidy. Je indikována lumbální punkce. Virus varicella zoster je záhy prokázán v likvoru. Analgosedace je opět zvýšena, jsou nasazena antivirotika a intravenózně aplikován imunoglobulin.
6.—8. den — stav pacientky se opět stabilizuje, křeče ani záškuby se již neobjevují, pokračuje se v antikonvulzivní terapii. U pacientky dochází ke snížení a úpravě tělesně teploty. Krevní tlak se stabilizuje a jeho hodnoty odpovídají normotenzi. Z toho důvodu jsou katecholaminy zcela vysazeny. Postupně jsou snižovány i dávky analgosedace. Pacientka začíná plně spolupracovat, vyhoví výzvě, aktivně odkašle, začíná se spolupodílet na své rehabilitaci. Je zahájena výživa pomocí nazogastrické sondy. K dalšímu výsevu varicelového exantému již nedochází. 8. den hospitalizace je pro dobré ventilační parametry pacientka extubována. Poté je u ní ihned zahájena intenzivní dechová rehabilitace s použitím inspiračních a exspiračních trenažérů a pomůcek. Z psychického hlediska bohužel převládá apatie. Pacientka se zatím nezajímá o své dítě, cítí se velmi unavená. Při krátké návštěvě manžela se ale její nálada mírně lepší.
9.—11. den dochází k celkovému zlepšení stavu, pacientka aktivně rehabilituje, provádí dechová cvičení, je mobilizována. Začíná přijímat stravu ústy, ale trpí nechutenstvím, a tak je přizván nutriční terapeut, který doporučuje kombinaci enterální a perorální výživy dle možností a chuti nemocné. K výživě jsou proto nabízeny doplňky stravy v podobě Nutridrinku. PMK je průběžně zavírán na 2 hodiny (příprava na možné odstranění PMK a zároveň předejití pozdějších komplikací z důvodu dlouhodobého zavedení) — naplnění močového měchýře pacientka zatím necítí. Pozvolna se však začíná zajímat o stav svého dítěte a chtěla by je vidět. Jejich setkání zatím není možné, proto jí rodina přináší alespoň fotografie. Pacientka je nadále subfebrilní, oběhově i ventilačně stabilní, nevyžaduje již resuscitační péči, a proto je 11. den hospitalizace přeložena na Infekční kliniku.
Průběh hospitalizace na Infekční klinice FN Plzeň
1. den — pacientka přijata z ARK po převozu zdravotnickou záchrannou službou na intenzivní lůžko Infekční kliniky. Zde jsou kontinuálně monitorovány základní životní funkce. Po přijetí je pacientka subfebrilní až febrilní, má hypertenzi (TK: 155/99 mmHg) a tachykardii (90—100 tepů/min). Je orientována, snaží se spolupracovat. Na těle, včetně obličeje, má tmavě fialový exantém. Pokračuje se v ordinacích z ARK. Z důvodu dechové nedostatečnosti je indikována nebulizace. Pacientka si stěžuje na bolest hlavy, která je dle Melzackovy škály hodnocena stupněm číslo 3. Pacientka má nadále zavedený PMK č. CH 16 a trojcestný CŽK. Stále trpí nechutenstvím. Z tohoto důvodu jsou jí nabízeny doplňky stravy v podobě Nut-ridrinku všech příchutí, které akceptuje. Po psychické stránce trpí steskem po dítěti, které nemůže mít u sebe, a je mírně depresivní z důvodu dlouhého pobytu ve zdravotnickém zařízení. Všechny tyto problémy jsou akceptovány při následném plánování a realizaci ošetřovatelské péče.
2. den — ani pomocí antipyretik se nedaří snížit tělesnou teplotu pod 38 °C. Po psychické stránce dochází rovněž ke zhoršení stavu, pacientka je velmi depresivní, má strach o své dítě. Psychický stav se mírně lepší až po intenzivnější psychické podpoře z řad sesterského personálu a zejména po návštěvě rodiny. Návštěvy rodiny jsou umožňovány s přihlédnutím k chodu kliniky a hygienicko-epidemiologickému režimu takřka bez omezení.
3.—6. den — zdravotní i psychický stav pacientky se dále pozvolna zlepšuje. Proběhlo kontrolní vyšetření infiltrátu v plicních křídlech, který částečně fibrotizuje. Neurologické konzilium doporučilo ponechat antikonvulzivní léčbu (levetiracetam). Bolesti hlavy již pacientka neudává (ustoupily) a po psychické stránce se rovněž cítí lépe. Je indikována pozvolná celková rehabilitace s dopomocí fyzioterapeuta. Pacientka nacvičuje posazování, následně krátkou chůzi s oporou. V celkové rehabilitaci se pokračuje průběžně i mimo vlastní intervence fyzioterapeuta, za pomoci sesterského kolektivu Infekční kliniky i rodiny pacientky. Z důvodu stabilizace jsou fyziologické funkce monitorovány pouze jednou za 4 hodiny, což usnadňuje i celkovou rehabilitaci pacientky, která tak není během rehabilitace omezena v pohybu na lůžku a mimo ně. Přetrvávají pouze subfebrilie. K odhalení příčiny je indikováno kontrolní gynekologické vyšetření, při němž jsou diagnostikována nevelká lochiometra (zadržení očistků v děloze), která se však nezdají být příčinou subfebrilních až febrilních stavů. Výsev exantému po těle se nemění.
7. den — zdravotní stav pacientky se v poledních hodinách náhle zhoršuje. Dochází k relapsu onemocnění. Na těle je diagnostikován nový výsev exantému v podobě puchýřků, které jsou pro pacientku velmi bolestivé. Stěžuje si na zhoršené dýchání, nastupuje mírná dušnost, proto je indikována kyslíková terapie, kdy při 4 l O2/min je SpO2 udržována na cca 97 %. Jsou proto zvýšeny dávky kortikoidů a nasazena chemoterapeutika (cotrimoxazol intravenózně). Dušnost progreduje. Z puchýřků je odebrán stěr na virologické vyšetření.
8.—13. den — pokračuje se v intravenózní léčbě aciclovirem a dexamethasonem. Zdravotní stav pacientky se pozvolna lepší, ustupuje dušnost, postupně se vrací chuť k jídlu. Strava pacientky je dále doplňována potravinovými doplňky typu Nutridrinku a dalšími výběrovými potravinami, na které má pacientka chuť. Rodině je umožněno nosit jí další doplňky stravy dle její chuti, zvyků a možností. Kvalitní perorální výživa zajištěná zdravotnickým zařízením navíc v kombinaci s doplňky stravy od rodiny dle chuti pacientky je důležitá jednak pro celkovou bezproblémovou a rychlou léčbu, ale rovněž pro dobrý psychický stav nemocné, která se tak cítí více spjata s domovem. Exantém na kůži pozvolna zasychá, kůže je průběžně promazávána olejem Menalind. Exantém však stále zůstává tmavě fialový. V následujících dnech dochází pozvolna k ústupu subfebrilií, normalizaci fyziologických funkcí i laboratorních hodnot. Během celé hospitalizace je prováděna péče o místa s vezikulami pastou s obsahem cloroxinu, oblasti krust (obličej, dekolt) jsou ošetřovány krémem s obsahem kyseliny fusidové. Ošetřovatelská péče zahrnuje rovněž péči o rodidla, která jsou několikrát denně dle potřeby omývána borovou vodou. Po celou dobu hospitalizace je zajišťována prevence tromboembolické nemoci (TEN) podáváním antitrombotik, vhodným polohováním a celkovou rehabilitací pacientky včetně vhodných bandáží dolních končetin. 17. den hospitalizace na Infekční klinice je pacientka indikována k dimisi.
Zdravotní stav narozené dcery pacientky
Porod děvčátka 31leté pacientky probíhal spontánně, záhlavím a porodní adaptace byla fyziologická. Následný zdravotní stav novorozence se rovněž vyvíjel fyziologicky. Později se podobně jako u matky objevil výsev varicelových eflorescencí. Byla proto přijata na Infekční kliniku, kde se podrobila léčbě aciclovirem. Fyziologické funkce novorozence byly v normě a celkový zdravotní stav uspokojivý. Výsev drobných varicelových eflořrscencí na trupu a končetinách probíhal v podobě papul a vezikul. Onemocnění se podařilo bez větších problémů zvládnout a děvčátko bylo v dobrém zdravotním stavu po 7 dnech hospitalizace propuštěno do domácího ošetřování.
Hlavní ošetřovatelské problémy pacientky během hospitalizace
Všeobecný přehled hlavních ošetřovatelských problémů pacientky během hospitalizace na ARK a Infekční klinice a jejich následné řešení:
1. Akutní bolest způsobená základním
onemocněním.
Cíl: zmírnit/zvládnout bolest. Intervence: kontinuální posuzování a hodnocení bolesti — podávání analgetik dle ordinace lékaře.
2. Nedostatečné dýchání způsobené zánětem v dolních dýchacích cestách. Cíl: optimalizovat dýchání a udřžet průchodnost dýchacích cest. Intervence: odsávání sekretu z oblasti horních a dolních dýchacích cest, zvýšená horní polovina těla, změna polohy pacientky po 2 hodinách, provádění dechové reha-bilitace, provádění polohových drenáží a poklepu hrudníku, pravidelné odběry sputa na mikrobiologické vyšetření.
3. Únava způsobená základním onemocněním.
Cíl: pacientka se účastní doporučovaného léčebného programu. Intervence: posouzení přítomnosti spánkové poruchy, zajištění dostatečného odpočinku, optimalizace rozložení denního režimu, rehabilitace, dalších aktivit apod.
4. Strach, úzkost a občasné deprese z důvodu dlouhodobé hospitalizace a souběžné hospitalizace narozeného potomka.
Cíl: zmírnit pocit strachu, úzkosti a depresí. Intervence: kontinuální komunikace s pacientkou, podrobné vysvětlování průběhu a vývoje jejího zdravotního stavu, možnost návštěv rodiny na klinice dle potřeby.
5. Zhoršené a namáhavé dýchání, související s postižením plic, projevující se dušností.
Cíl: fyziologické dýchání. Intervence: aplikace nebulizace a kyslíkové terapie dle potřeby a aktuálního zdravotního stavu pacientky, dle nutnosti zajištění Fowlerovy polohy u pacientky.
6. Poruchy výživy, projevující se nechutenstvím a zhoršeným příjmem stravy a tekutin z důvodu nauzey a zvracení — v souvislosti se základním onemocněním a celkovým zhoršením zdravotního stavu.
Cíl: fyziologický perorální příjem stravy a tekutin. Intervence: vhodná dieta dle aktuálního stavu, podávání přídavků, doplňků stravy — Nutridrink, jídlo donesené rodinou, v případě potřeby částečná dopomoc či dohled při stravování, zajištění vhodné polohy během příjmu jídla a tekutin.
7. Porucha kožní a tkáňové integrity.
Cíl: neporušená kožní a tkáňová integrita. Intervence: promazávání defektů kůže určenými prostředky řady Menalind, v době výsevu vezikul pastou s obsahem cloroxinu — dle indikace lékaře, správná péče o invazivní vstupy dle platných standardních ošetřovatelských plánů.
Diskuse
Pacientka strávila celkem 27 dní na Anesteziologicko-resuscitační a Infekční klinice FN Plzeň. Poté byla propuštěna do domácího ošetřování s perorální léčbou — kortikosteroidy, antiepileptiky, antacidy a chemoterapeutiky. Její závažný zdravotní stav během hospitalizace, kterým byla bezprostředně ohrožena na životě, se podařilo zvládnout jak díky velmi kvalitní léčbě všemi dostupnými prostředky, tak díky neustálé motivaci a psychické podpoře pacientky celým zdravotnickým týmem. Velmi podstatnou roli hrála i kvalitně, včasně a zejména systematicky prováděná rehabilitace, která kontinuálně navazovala mezi jednotlivými pracovišti, stejně tak jako podpora pacientky ve výživě. Z důvodu prodělaného ARDS s následnou fibrotizací plicního parenchymu, základního onemocnění GIT a prodělaného křečového stavu jsou doporučeny následné kontroly na Infekční klinice, gastroenterologii, neurologii a plicním oddělení.
Závěr
Průběh infekce virem varicella zoster může být lehký až život ohrožující, jak je patrné v uvedené kazuistice. Proto je onemocnění třeba včas diagnostikovat zejména u dospělých osob, kde bývá průběh častěji komplikován. Vyšší riziko komplikací je rovněž u imunodeficitních a jinak zdravotně oslabených osob. Na příznivý průběh a pozitivní výsledek uvedené kazuistiky měla vliv především kvalitní a dobře koordinovaná ošetřovatelská a lékařská péče. Ta byla pečlivě zajišťována od samého počátku zdravotních komplikací až po konečné propuštění pacientky do domácího ošetřování. Na příznivém výsledku léčby se významně podílela dobrá vzájemná spolupráce ošetřovatelského personálu, rodiny pacientky i silná vůle se uzdravit pacientky samotné.
Literatura:
VOKURKA M, HUGO J et al. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf, 2002. SEDLÁČEK D. Jsou komplikace planých neštovic časté? Pediatrie pro praxi, 2008, 9(4): 243-247.
BARTOŠOVÁ D. Infekce vyvolané virem varicella-zoster a jejich terapie. Interní medicína pro praxi, 2008,10(1): 31-34. KASAL E. Základy anesteziologie, resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče. Praha: Karolinum, 2003. ADAMS B, HAROLD CE. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha: Grada Publishing, 1999.
PhDr. Jiří Frei, Infekční klinika FN Plzeň
Mgr., Bc. Jana Holoubková, DiS., Anesteziologicko-resuscitační klinika FN Plzeň
Recenzovali:
Doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc., Infekční klinika FN Plzeň
MUDr. František Duška, Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV, Praha
Další články v tomto čísle
- Jistota kvalitní informace
- Nebezpečná blízkost. Když po vás pacienti jdou
- Na osobu zaměřený přístup v práci s lidmi s mentálním postižením a s klienty vyžadujícími trvalou péči
- Diabetologický den
- Bezpečnější a kvalitnější zdravotnictví
- Čas pro sekci farmaceutických asistentů
- Co život dal a vzal
- Český zdravotník doma a v zahraničí
- Nové funkce sester na pořadu dne
- Konference (nejen) zdravotních laborantů