Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 1 / 2010

Febrilní neutropenie. Prevence je důležitá pro výsledek chemoterapie

Datum: 5. 1. 2010
Autor: Jan Kulhavý

Evropská společnost onkologických sester (European Oncology Nursing Society, EONS) ve spolupráci s nezávislou společností PatientView a za finanční podpory farmaceutické společnosti Amgen provedla průzkumu zaměřený na znalost možností prevence febrilní neutropenie způsobené agresivní chemo­terapií při onkologických onemocněních a jejich využití v praxi.

Projektu "Preventing Febrile Neutro­penia — Staying on Track with Che­motherapy" se zúčastnilo 300 pacientů a 157 sester z devíti evropských zemí, konkrétně z Belgie, Francie, Irska, Itálie, Německa, Rakouska, Španělska, Švéd­ska a Velké Británie. Výsledky prezento­vala loni na podzim v Bruselu zástupky­ně vedení EONS Kay Leonard.

Znalosti máme...

Odpovědi pacientů i sester, zapojených do průzkumu, v první řadě potvrdily, že neutropenie a následné infekce jako důsledek chemoterapie onkologických pacientů jsou záležitostí poměrně frekventní. Přibližně třetina dotázaných pa­cientů (30 %) prodělala infekci během chemoterapie, 46 procent těchto infekcí bylo důsledkem neutropenie či febrilní neutropenie. Padesát procent pacientů, kteří odpověděli, že infekci prodělali, muselo být v jejím důsledku hospita­lizováno. Z důvodu prodělané infekce musel být 37 % pacientů odložen další cyklus chemoterapie nebo musel být změněn její režim. Bez ohledu na to, zda infekci již prodělali, nebo ne, 68 % odpovídajících onkologických pacientů se jejího rizika obávalo. Sestry zapojené do průzkumu uvedly, že pečují v průměru o pět až devět onkolo­gických pacientů s infekcí každý měsíc, 97 % sester odpovědělo, že se setkalo v posledním roce s pacienty hospitalizovanými pro horečku, infekci nebo febrilní neutropenii.

Devět z deseti (92 %zpovídaných sester souhlasilo, že prevence febrilní neutropenie a infekce je mimořádně důležitá pro dosažení dobrého výsledku chemoterapie onkologických pacientů. Když byly sestry dotazovány na to, které faktory mají vliv na chemoterapii onko­logických pacientů:

•  96 % z nich vědělo, že infekce v dů­sledku neutropenie může způsobit odsunutí dalšího cyklu chemoterapie,

•  63 % z nich si uvědomovalo, že přeru­šení chemoterapie má vliv na celkový výsledek léčby,

•  6 z 10 sester vnímá, že šance pacientů na vyléčení onkologického onemocně­ní mohou být nižší, pokud dojde ke změně režimu chemoterapie,

• více než polovina z nich (56 %) si byla vědoma toho, že snížení dávek che­moterapie má vliv na celkový výsledek léčby onkologických pacientů. Většina dotázaných sester (79 %) se setkala s podáváním léků v prevenci febrilní neutropenie u onkologických pacientů s chemoterapií, včetně profylaktického užití humánního faktoru stimulujícího granulocytové kolonie (granulocyte colonystimulating factor, G-CSF; 39 %) a profylaktického užití antibiotik (18 %). S profylaktickým uži­tím obou modalit se setkalo 22 procent sester.

V souvislosti s chemoterapií užívalo preventivně antibiotika nebo G-CSF 39 % dotázaných pacientů. V jednot­livých zemích se však poměr pacientů s profylaktickou léčbou významně lišil. Ve Švédsku šlo o pouhých 17 % v ně­mecky mluvících zemích (SRN a Ra­kousko společně) 22 % ve francouzsky mluvících zemích (Francie a Belgie do­hromady) 44 %, v anglicky mluvících ze­mích (Velká Británie a Irsko společně) 54 % a v Itálii bylo dokonce profylakticky medikováno 60 procent dotázaných pacientů.

... komunikace však někdy vázne

Sestry a zdravotničtí profesionálové in­formují podle svých odpovědí pacienty o rizicích infekce ještě před zahájením chemoterapie, a to především o:

• nepříznivém působení chemoterapie na imunitní systém (75 %),

• managementu horečky během terapie a po ní (64 %),

• riziku odsunutí léčby (45 %),

• možnosti, že režim a dávkování che­moterapie mohou být v důsledku in­fekce redukovány (38 %).

Tři čtvrtiny sester v průzkumu uvedly že diskutují s pacienty o riziku infekce a febrilní neutropenie ještě před tím, než je chemoterapie zahájena, 73 % o tom hovoří s pacienty opakovaně. Navzdory tomu významné množství pacientů odpovědělo, že zcela nerozu­mí rizikům vzniku febrilní neutropenie v souvislosti s chemoterapií — pouze 48 % pacientů si pamatovalo, že byli informováni o možnosti užívání léků ke snížení rizika neutropenie a prevenci infekce.

Nejčastější doporučení zdravotnických profesionálů pacientům ohledně mi­nimalizace rizika febrilní neutropenie a prevence infekce byla:

• vyhýbejte se nemocným (86 %),

• vyhýbejte se místům s velkou koncen­trací lidí (81 %),

• pravidelně si umývejte ruce (81 %),

• měřte si teplotu (76 %),

• čtěte edukační materiály (62 %),

• můžete profylakticky užívat G-CSF (55 %),

• můžete profylakticky užívat antibioti­ka (35 %).

„Dobrá zpráva je, že sestry vnímají pre­venci febrilní neutropenie a infekčních chorob u svých pacientů jako mimo­řádně důležitou pro celkový výsledek onkologické léčby," konstatovala během bruselského setkání Kay Leonard. „Po­někud znepokojivý je fakt, že navzdory dostupnosti profylaxe prodělala téměř třetina všech zpovídaných onkologic­kých pacientů během chemoterapie infekční onemocnění. Bohužel, zazna­menali jsme i významnou vazbu mezi tím, kolik pacientů muselo být pro febrilní neutropenii hospitalizováno, a kolik jich v důsledku této komplikace muselo odložit další cyklus chemotera­pie, popřípadě změnit režim či dávko­vání," připomněla K. Leonard a dodala: „Zarážející je, že ne všichni pacienti s chemoterapií byli poté, co onemocněli infekční chorobou, prohlédnuti svým onkologem nebo hematologem. Navzdory tomu, že zdravotničtí profesio­nálové poskytují svým pacientům širo­kou škálu v zásadě správných informací týkajících se rizika infekčních onemoc­nění, sami pacienti těmto informacím ne vždy dobře rozumějí. Z toho plyne naléhavá potřeba zlepšit komunikaci mezi zdravotnickými profesionály a je­jich pacienty. Stejně tak je důležité zvý­šit dostupnost vhodné medikace k pre­venci neutropenie a zvýšit compliance pacientů," uzavřela K. Leonard s tím, že kompletní výsledky evropského prů­zkumu budou publikovány začátkem roku 2010.

Jan Kulhavý, Zdravotnické noviny

 
  • tisk
  • předplatit si