Byla jsem studentkou posledního ročníku ošetřovatelství na 1. LF UK

Chtěla bych reagovat na článek Poslední zvonění ošetřovatelství, který vyšel v listopadovém čísle časopisu Florence.

Byla jsem celé 4 roky studijní vedoucí po­sledního ročníku bakalářského studia ošetřovatelství — kombinované formy na 1. LF UK, zakončeného letos v červnu státní závěrečnou zkouškou. V roce 2005 zahájilo studium našeho 1. ročníku celkem 43 studentek a studen­tů. Byli jsme z celé ČR, všech věkových kategorií a z různých zdravotnických po­zic. Zvládnout přijímací řízení na 1. LF UK nebylo snadné. Fyzika a chemie jsou obory, které jsou vlastní studentům gym­názií, ale už méně sestrám s mnohaletou praxí ve zdravotnictví. Mnozí z nás se museli tyto předměty nejdříve „doučit" buď na přípravných kursech pořádaných fakultou, nebo soukromě, někdy za po­moci svých dospívajících dětí. Hlad po vzdělání byl a je stále obrovský, uchazečů bylo 8krát více, než činila ka­pacita ročníku — to znamená, že přijat byl každý osmý uchazeč. Mně se to po­dařilo až napodruhé. Nebudu zde popisovat průběh studia. Výuku v Anatomickém ústavu, zkoušku z anatomie, patologie, fyziologie, biolo­gie, předmět potřeby nemocných, který nás opravdu o potřebách lidí ve zdraví i v nemoci naučil vše. Přes vysokou ná­ročnost studia jsme dokončili studium téměř všichni v počtu 41 absolventů. A to považuji za velký úspěch tohoto posledního ročníku bakalářského studia ošetřovatelství. Až při čtení článku PhDr. Pavly Pavlíkové Poslední zvonění ošetřovatelství jsem si uvědomila, že jsme se tak stali historickou součástí Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK.

Chtěla bych prostřednictvím časopisu Florence za celý náš ročník všem našim pedagogům, konzultantům, examináto­rům a přednášejícím poděkovat. Byli jste nároční, a díky tomu můžeme být dnes na svůj titul bakalář hrdí. A Ústavu teo­rie a praxe ošetřovatelství popřát ještě hodně kvalitních a odhodlaných studen­tů a studentek v novém studijním pro­gramu všeobecná sestra. Své poděkování bych zakončila výrokem německého filozofa Friedricha Nietzscheho: „Člověk si nezlomí nohu tehdy, když v životě s námahou stoupá vzhůru, ale tehdy, když si všechno začne ulehčovat a hledá nejpohodlnější cestu."

Bc. Zuzana Máchová, vrchní sestra Foniatrické kliniky VFN a 1. LF UK

 

• tisk
• předplatit si