Vlastnosti lékových forem užívaných ústy. Projekt Senioři

Léčivo musí být podáno ve správné dávce, správnému člověku, ve správný čas a musí být dopraveno na správné místo v organismu, kde působí. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, může dojít k selhání terapie. Ke splnění uvedeného přispívá léková forma – konkrétní podoba léčivého přípravku, tedy jeho fyzikální, chemická a tvarová charakteristika. rozlišujeme lékové formy tuhé, tekuté a polotuhé. Jiné rozlišení může být podle způsobu a místa aplikace, např. perorální, rektální, vaginální, topické aj. Článek je zaměřen na perorální tuhé lékové formy.

Perorální tuhé lékové formy

Patří sem tablety a kapsle, přijímané ústy a představující nejčastější lékovou formu. Jejich výhodou je nejpřirozenější způsob podání a snadná manipulace. Problém nastává u těch lidí, kteří trpí potížemi při polykání, se zvracením, silnými průjmy, závažnějším onemocněním zažívacího traktu aj. V těchto případech se volí jiné lékové formy. Perorální tuhé lékové formy dělíme z technologického hlediska do dvou skupin. 

1. Bez řízeného uvolňování léčivé látky

Sem patří přípravky, z nichž se léčivá látka uvolňuje nárazově a relativně rychle, její uvolňování a začátek nástupu účinku kopíruje rychlost rozpadu tablety nebo kapsle v trávicím traktu (žaludek, střevo), ale délka působení přípravku je dána délkou působení léčivé látky na specifických místech v organismu. Doba účinku léčivé látky závisí tedy na fyzikálně-chemických vlastnostech její molekuly, a je proto různá. Některé působí krátce, např. ibuprofen a paracetamol, a to asi 6 hodin, některé ale působí v organismu třeba 8, 12, 24 hodin nebo několik dní, proto jsou lékové formy bez řízeného uvolňování u chronických onemocnění (jako jsou vysoký TK, cukrovka, poruchy srdečního rytmu atd.) podávány tak často, aby délka účinku pokryla celý den, může to být jednou, ale i 2krát, 3krát denně. Rychlé uvolnění léčiva a rychlý nástup účinku mohou být v některých případech velkou výhodou – např. pokud potřebujeme akutně ztlumit bolest, kdy účinek po podání tablety nastupuje do 20–30 min, jako je tomu např. u preparátu Diclofenac AL 25 tbl. Rychlejšího nástupu účinku (prakticky okamžitého) lze dosáhnout technologickou úpravou tablety tak, aby se rychleji rozpadla a rychleji uvolnila léčivou látku v organismu (v dutině ústní, v žaludku nebo ve střevě), často jsou označeny slovem „rapid“, nebo aby se rozpadla ještě před vpravením do organismu, např. ve skleničce vody („šumivé tablety“ – effervescens).

2. S řízeným uvolňováním léčivé látky

Patří sem léky s prodlouženým, zpožděným nebo pulsním uvolňováním léčiva. Každý typ má své specifické vlastnosti, kterých se s výhodou využívá při medikaci.

Prodloužené uvolňování. Umožňuje udržení stálých hladin léčiva v plazmě v požadovaném časovém období, které je ale delší, než kdyby se podalo léčivo bez speciálních technologických úprav. To znamená, že např. léčivá látka s délkou účinku 8 hodin, podaná v „obyčejné“ tabletě, by musela být užita 3krát denně, pokud je podaná ve „speciální“ tabletě, ze které se postupně pomalu uvolňuje, působí v organismu celý den a stačí, aby pacient spolkl jednu takovou „speciální“ tabletu denně.

Zpožděné uvolňování. Opožděného účinku se využívá, pokud je třeba ho oddálit, např. při ranních dýchacích potížích u astmatu, při ranních problémech s hybností u Parkinsonovy choroby aj. Zpožděné uvolňování léčivé látky a její opožděný účinek většinou zajišťují speciální obaly (acidorezistentní, enterosolventní), jejichž rozpuštění závisí na pH prostředí žaludku, střev. Pulsní uvolňování. Tento typ uvolňování vydává léčivou látku v několika dávkách a je charakteristický přerušovaným účinkem.

S dvoufázovým uvolňováním. Mezi nejmodernější technologické formy patří přípravky s dvoufázovým uvolňováním léčiva, kdy z první části přípravku je uvolněna rychlá frakce, která rychle nastolí terapeutickou koncentraci a rychlý nástup účinku, z druhé části se potom jen pozvolně uvolňuje další dávka léčiva, která udržuje jeho konstantní koncentraci v plazmě a umožní jeho dlouhodobější účinek. Mezi výhody lékových forem s řízeným uvolňováním patří snížení počtu podávaných denních dávek, možnost užívání přípravku jednou denně, čímž se výrazně zvyšuje compliance pacienta. Další výhodou, která není na první pohled tak patrná, je dosažení a udržení stabilnějších hladin léčiva v terapeutickém rozmezí, výrazně se tím zvyšuje snášenlivost preparátu a snižuje riziko vystupňovaných nežádoucích účinků nebo dokonce selhání terapie. Pokud používáme speciální lékové formy s řízeným uvolňováním, je potřeba myslet na to, že to jsou velmi často složité systémy, které – pokud je rozpůlíme, rozkoušeme, nadrtíme – vlastně zničíme. S otázkou týkající se lékové formy a správného zacházení nejlépe poradí farmaceut v lékárně. V praxi bývají přípravky s řízeným uvolňováním léčivé látky označené takto: SR – slow release – pomalé uvolňování, CR – controlled repase – kontrolované uvolňování, MR – modified release – modifikované uvolňování, RET. – retard.

Projekt Senioři

Každý pacient by měl být správně informován o svých lécích a jejich žádoucích i nežádoucích účincích. Měl by vědět, že farmaceut je připraven zodpovědět mu všechny otázky, které se týkají správného užívání léčiv a správného zacházení s lékovými formami tak, aby nebyla porušena jejich účinnost a aby nebyly zničeny výhody, které přináší technologické zpracování konkrétní lékové formy. Lékárnická komora spolu se sekcí Klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP a Svazem důchodců ČR zaměřila svou pozornost na skupinu starších pacientů a vytvořila projekt Senioři, neboť tato věková skupina v ČR i celosvětově narůstá. Právě starší lidé trpí řadou onemocnění a užívají řadu léků. Jejich kvalita života může být výrazně zlepšena a jejich život prodloužen, pokud budou správně užívat léky. Projekt se začal vyvíjet již na jaře 2008. Jeho hlavními organizátory jsou za Svaz důchodců ČR prof. RNDr. PhMr. J. Solich, CSc., za Sekci KF ČFS JEP a Geriatrickou kliniku 1. LF UK PharmDr. D. Fialová, Ph.D., a za ČLK její prezident Mgr. Stanislav Havlíček a viceprezident Mgr. M. Hojný. Koordinátorkami projektu jsou PharmDr. Dana Syrová z VFN Praha a Mgr. Jana Gregorová z FN Na Bulovce.

V rámci projektu Senioři probíhají v celé ČR přednášky pro jednotlivá seniorská sdružení, vedené školenými farmaceuty v oblasti problematiky geriatrie, odlišností onemocnění ve vyšším věku, moderních přístupů racionální léčby. Cílem projektu je zlepšení komunikace a vytvoření dobré spolupráce mezi farmaceuty a pacienty z řad seniorů, odhalení možných problémů s farmakoterapií a snaha těmto problémům porozumět, předcházet jim, popřípadě je řešit. Takto by měla v celé ČR vzniknout síť konzultujících farmaceutických odborníků a pracovišť, která by se specializovala na tuto populačně silnou skupinu pacientů.

PharmDr. Šárka Erbanová Lékárna Ústřední vojenské nemocnice, Praha

 

• tisk
• předplatit si