Nové technologie vracejí stáří důstojnost

Většina lidí dlouhodobě odkázaných na lůžko jsou senioři. V roce 2050 budou tvořit téměř polovinu českého obyvatelstva. Jaká zdra­votní péče čeká ve stáří na dnešní třicátníky a čtyřicátníky?

V České republice roste počet osob, které zůstávají dlouhodobě odkázány na lůžko. Každoročně přibývají desítky až stovky těžce postižených lidí, například po autonehodách nebo vážných úrazech, kteří jsou nuceni strávit na lůžku v lepším případě několik měsíců. Většinu lidí dlouhodobě odkázaných na lůžko však podle odborníků představují senioři. S tím, jak obyvatelstvo nejen v Čechách, ale celoevropsky stárne, se jejich počet bude nadále zvyšovat. Co tedy čeká generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků ve stáří? Bude mít české zdravotnictví dostatek financí na péči o ně? Jak kvalitní tato péče bude? A jakou roli ve financování a kvalitě péče o pacienta hrají zdravotnické technologie?

Stárneme, a s tím rostou nároky na zdravotní péči

Osoby nad 60 let dnes tvoří 23 % české populace a prognóza do budoucna ukazuje, že v roce 2050 dosáhnou na hranici 40 %, což znamená, že na jednoho důchodce připadnou jen dva lidé v produktivním věku. Zdravotní odborníci proto zdůrazňují, že vedle snah o neustálé zvyšování kvality poskytované péče je nutné myslet i na to, jak ve zdravotnictví snižovat náklady. Ty se po pětapadesátém roce života pacienta výrazně zvyšují nad průměrné čerpání nákladů na zdravotní péči. „Chronická onemocnění starších lidí představují největší ekonomickou zátěž zdravotnických rozpočtů,“ tvrdí Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed. „Naším cílem je proto usilovat o co největší dostupnost zdravotnických prostředků a jejich efektivní využití tak, abychom lidem zajistili kvalitní péči a život. Tím se sníží ekonomické výdaje spojené i se zhoršováním zdraví ve stáří,“ vysvětluje Palát.

Starší pacienti bývají dlouhodobě odkázáni na lůžko v souvislosti s úrazy, poruchami kosterního, srdečního a nervového systému, silnými bolestmi, celkové slabosti způsobené akutním nebo chronickým onemocněním, psychosociálními a psychiatrickými problémy. Řada těchto onemocnění vede k hospitalizaci a celkové imobilitě.

Přestože se za posledních deset let podařilo zkrátit průměrnou délku tzv. ošetřovací doby pacienta na 7 a půl dne, pořízení dalších inovativních zdravotnických technologií znamená další úspěchy a další výraznou úsporu nákladů.

Úspora i úleva!

Zavádění inovativní zdravotnické technologie přináší zařízení úspory finančních prostředků. To plně platí pro moderní lůžka. Kupříkladu elektrické laterální lůžko přispěje k rychlejší rekonvalescenci pacienta, čímž se zkrátí jeho pobyt v nemocnici a sníží se ekonomické náklady na hospitalizaci. Zdravotnické technologie – i moderní lůžka – snižují také riziko tzv. druhotných infekcí. Podle statistik WHO získá během pobytu na intenzivní péči infekci každý čtvrtý pacient a ze všech pacientů přijatých do nemocnice jimi trpí 5–10 %. Z výsledků evropské studie mezi zdravotními sestrami vyplývá, že 82 % z nich je přesvědčeno o roli lůžka v prevenci proleženin. Snížení námahy při práci potvrzuje 68 % sester.

Díky samostatnému ovládání polohování vzbuzuje lůžko v pacientovi pocit soběstačnosti, a zlepšuje se tedy i jeho psychický stav. Výrazně ulehčuje práci zdravotním sestrám, což má i ekonomický dopad – sestra se může věnovat více pacientům, její výkon je efektivnější a péče přínosnější.

„Přínos technologie laterálního náklonu lůžka ocení především sami pacienti. Nabízí také velký potenciál pro domácí péči,“ dodává Miroslav Palát. Pořizovací cena technologie přitom nemusí být vysoká – firma LINET, která popsaná lůžka vyrábí, umožňuje pacientům jejich pronájem.

Z tiskových materiálů jš (www.czechmed.cz, www.eucomed.org)

 

• tisk
• předplatit si