World Hepatitis Day 2009

Virovým zánětem jater typu C je podle odhadů celosvětově infikováno 170 milionů lidí, 3 % světové populace. Ročně jsou nově infikovány 3–4 milióny osob. V České republice je každoročně hlášeno kolem 1000 nových případů žloutenky typu C, proti které neexistuje preventivní očkování.

Cílem Světového dne hepatitid (19. 5.) je připomenout existenci virového zánětu jater a přispět k zamezení dalšího šíření žloutenky C. Komunikované téma má velmi úzkou vazbu zejména na drogovou problematiku. U narkomanů, kteří užívají drogy injekčně, byl zjištěn stokrát vyšší výskyt hepatitidy C v porovnání s běžnou populací v ČR. U té jsou infekcí zasaženy tři desetiny procenta, mezi injekčními narkomany je to však v průměru 35 procent a u dlouhodobých uživatelů drog už více než 60 procent.

Nebezpečné jsou všechny aktivity, při kterých může dojít k přímému kontaktu s lidskou krví. Vysoce rizikové je použití špatně sterilizovaných nástrojů, které se dostávají do opakovaného styku s lidskou krví různých osob – opakované použití jehel při aplikaci nitrožilních drog, piercing, tetování či akupunktura. Nebezpečné je rovněž používání cizích osobních věcí, jako jsou hřebeny, zubní kartáčky, žiletky apod., neboť na nich může zaschlá krev ulpět. U pohlavního styku je riziko přenosu nízké, nicméně není zanedbatelné. Při poškození sliznice pohlavního ústrojí (záněty, infekce) nebo u rizikových sexuálních praktik, při kterých hrozí kontakt krve s krví (např. sex při menstruaci), už je riziko podstatně vyšší. Do roku 1992 se u nás neprováděly testy na přítomnost viru v krvi. Lidé, kteří dostali krevní transfuzi před tímto rokem, mohou být nakaženi a nemusí si být infekce vědomi, pokud se u nich nerozvinuly příznaky onemocnění. Žloutenka C se nepřenáší při běžném kontaktu jako objímání, líbání, podání ruky, vzduchem či jídlem. Pokud má člověk třeba jen malou pochybnost, zda náhodou také nepatří mezi nakažené jedince, může každý všední den od 8 do 16 hodin zatelefonovat na anonymní bezplatnou linku 800 33 11 22 a poradit se s odborným lékařem. Role odborného garanta kampaně se v České republice ujala Česká hepatologická společnost ČLS JEP, www.ceskahepatologie.cz. Zdrojem informací jsou také internetové stránky www.zloutenka-c.cz.

Diagnostika a léčba pacientů s virovými hepatitidami je v ČR na vysoké úrovni. Biochemické laboratoře a zdravotní ústavy mají k dispozici metody pro stanovení diagnózy virové hepatitidy C a pro sledování virové zátěže u pacientů, kteří jsou léčeni pegylovaným interferonem, eventuálně v kombinaci s ribavirinem. Jde o dva základní typy vyšetření. První stanovuje protilátky proti strukturám viru HCV. Tato diagnostika umožňuje odhalit onemocnění se zpožděním 8–10 týdnů po infekci. Modernější metoda stanovuje unikátní technologií polymerázové řetězové reakce PCR – Polymerase Chain Reaction přímo původce nemoci – virus HCV. Zásadní výhodou je včasný záchyt infikovaných jedinců, odezva je pozitivní za 7 dní od infekce. Ve většině zemí EU se přímé stanovení viru používá v transfuzní službě k odhalení infikovaných krevních přípravků. To se bohužel netýká ČR.

Léčba pacientů infikovaných hepatitidou se u nás nijak neliší od léčebných postupů používaných v nejvyspělejších státech světa a podobné jsou i terapeutické výsledky. Léčba je dostupná všem pacientům, kteří ji potřebují, a je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickými hepatitidami B a C dříve, než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií. Neléčený, chronicky probíhající virový zánět jater typu C se naplno projeví po 20–30 letech a může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Konečná fáze hepatitidy C je v současné době nejčastějším důvodem pro transplantaci jater.

(Kontakt: MUDr. Jiří Pešina, mobil: 724 370 066, jiri.pesina@roche.com)

tz

 

• tisk
• předplatit si