Tři otázky České asociace

Česká asociace sester ve spolupráci s Evropskou federací sesterských asociací (EFN) oslovila před volbami české kandidáty do Evropského parlamentu, aby zjistila, jak v souladu s politickými stranami, za které kandidují, chtějí řešit nejpalčivější problémy ošetřovatelství. Otázky korespondují s problémy, kterými se bude Evropský parlament v příštích letech zabývat.

➊ Jak budete v Evropském parlamentu prosazovat kvalitnější vzdělání sester a ostatních nelékařských profesí?

➋ Jak se budete v Evropském parlamentu i na národní úrovni zabývat monitorováním a plánováním pracovní síly ve zdravotnictví a v sociálních službách?

➌ Jak budete podporovat mechanismy, které zajišťují kontinuální sledování kvality a bezpečnosti pacientů ve zdravotnictví a v sociálních službách?

Za ČAS Mgr. Veronika Di Cara, vědecký sekretář ČAS, zástupce ČAS u EFN. Mgr. Dita Svobodová, vedoucí pracovní skupiny pro kvalitu ČAS. V Praze dne 25. května 2009.

Naše redakce vzhledem k obšírnosti a velkému počtu odpovědí vybrala jen některé z nich. Komentáře, jejich analýzu a srovnání ponecháváme na čtenářích. Další odpovědi najdete na www.cnna.cz.

■ MUDr. Zuzana Roithová, MBA, KDU-ČSL Dlouhodobě usiluji o svébytnost oboru ošetřovatelství. Podporuji v rozpočtu EU krytí projektů rozvíjejících celoživotní zvyšování kvalifikace. Velkou výzvou v oblasti vzdělávání je i eHealth – elektronizace zdravotnictví, to se týká celé EU bez výjimky. Nemělo by však skončit jen u vzdělávání zdravotníků, mým cílem by bylo i zvyšování kvality péče prostřednictvím informovaného pacienta.

Skloubení rodinného a profesního života Byla bych velmi ráda, kdyby se mi i v oblastech zdravotnictví a sociálních služeb podařilo prosadit koncept důstojné práce, který má podpořit skloubení profesního a rodinného života. Hodnoty evropského sociálního modelu musí platit i zde, což souvisí s odpovídajícím finančním ohodnocením za kvalitní práci sester v ČR a dalších nových státech EU, jakož i s důstojnými důchody za celoživotní práci. Musí se zlepšit podmínky žen na pracovištích a skončit jejich platová diskriminace. Pracovní pohotovost musí být dostatečně ohodnocena. V tomto legislativním období nebyla schválena směrnice upravující maximální týdenní počet odpracovaných hodin, proto mým cílem bude přispět ke konsensu v příštím období. Musím ovšem upozornit na to, že transparentní vykazování limitovaných hodin přesčasové práce odhalí velký nedostatek zdravotníků.

Věřím, že to současně urychlí nutné zvýšení platů ve zdravotnictví.

Kvalita péče

V oblasti kvality péče je důležité vytvoření motivačního prostředí pro vyšší úroveň vzdělání sester, což bylo podmínkou pro žádoucí rozšíření kompetencí poskytovat určité širší spektrum samostatných výkonů. Prosazuji zavedení standardů vzdělávání o bezpečnosti pacientů, jednoznačná pravidla pro používání zdravotnických materiálů. Jako stínová zpravodajka pro směrnici o zdravotnických prostředcích jsem prosadila zvýšené bezpečnostní standardy ve prospěch pacientů i zdravotníků k jednomu použití, také evropská a další pravidla pro ochranu sester před poškozením jejich zdraví při výkonu povolání.

V souvislosti se Zelenou knihou o mobilitě zdravotnických pracovníků prosazuji zavedení pravidel umožňujících snadné poskytování jejich péče „přeshraničně“, podporuji podstatně propracovanější sdílení nejlepších zkušeností a jejich využití pro zlepšení národních postupů.

Konfliktním tématem bude směrnice o právech pacientů na ochranu citlivých informací a práva na poskytování informací o jeho léčbě. Skutečným oříškem bude propojení těchto pravidel s národními legislativami 27 zemí. Organizace a financování zdravotních služeb totiž není v kompetenci EU, ale výhradně členských zemí.

■ Evžen Tošenovský, ODS Vzdělávání zdravotnických pracovníků, a tedy i zdravotních sester, je především odpovědností národních vzdělávacích systémů. Z úrovně EU je pouze koordinováno s cílem podpořit vzájemné uznávání kvalifikace. To je podmínkou volného pohybu pracovníků, v našem případě sester, mezi jednotlivými zeměmi. Spolu s dalšími poslanci ODS budu prosazovat vše, co podpoří volný pohyb pracovníků ve společenství.

Konkrétní nabídka spolupráce pro ČAS V Evropském parlamentu se nyní projednávala směrnice o právech pacientů při čerpání zdravotní péče v zahraničí a právě otázky zajištění kvality a bezpečnosti jsou jednou z klíčových kapitol této normy. Osobně se detailně zabývám sdílením a předáváním zdravotních informací v elektronické podobě, prosazuji vedení zdravotní dokumentace výhradně v elektronické podobě a připravuji (již jsem zčásti zrealizoval) komplexní vzdělávací program v této oblasti právě pro zdravotní sestry. Věřím, že v ČAS najdu pevnou oporu i při této práci.

■ Jana Volfová, Strana důstojného života Bez náležitého ocenění nelze na zdravotní sestry klást ještě další podmínky celoživotního vzdělávání, byť je pro jejich profesi nutné. Jinak jsem především pro to, aby sestry a další zdravotnický personál měly vzdělávání povinné, ale plně hrazené v rámci zaměstnání a v pracovní době. 

Monitoring pracovní síly

Monitoring musí provádět nezávislé pracoviště ve spolupráci s profesní komorou sester. Jsme přesvědčeni, že komora má největší znalosti v této oblasti, a jsme připraveni prosazovat její návrhy. Jsme pro nastavení mechanismů kontroly, protože názor pacienta je vždy subjektivní. Nelze se jím plně řídit. Je třeba ale zajistit nezávislost a skutečnou objektivnost těchto procesů, třeba na poli střetávání profesních komor, pacientských organizací a nezávislých arbitrů z občanské společnosti, zastoupených společenskými organizacemi působícími v oblasti.

■ Jiří Novotný, Moravané Pokud budu mít možnost do této věci nějak zasahovat, neučiním tak bez konzultací s lidmi z terénu a praxe. A to nejen těmi, kdo metody a náplň kvalifikace předepisují, ale i s těmi, kdo následně procesem procházejí. Cílem by měl být přehledný, strukturovaný a hlavně efektivní systém vzdělávání.

Migrace pracovních sil

Pracovní trh EU je koncipován jako volný a umožňuje migrovat za prací. Na druhé straně, protože taková migrace pochopitelně vyvolává problémy s nedostatkem pracovních sil v některých státech, musí být takový trh rozumně řízen a musí mít nástroje na předcházení takovým problémům. EU v tomto ohledu podle mého názoru dosud nedisponuje dostatečnými kompetencemi, a to kvůli žárlivé ostraze systému vzdělávání jednotlivými státy. Bohužel národní administrativy dosud ne úplně pochopily, že společné problémy je potřeba také řešit společně. A právě to je nutné prosazovat. 

■ Mgr. Jan Szotkowski, koalice Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy V úvodu chceme vysvětlit, že máme názor na celou šíři evropské problematiky v obecné rovině, profesionálně a detailně může každý kandidát reagovat jen ve své profesní oblasti. Specifickou problematiku z různých odvětví, kterou sami podrobně neznáme, budeme řešit pomocí poradců z příslušného odvětví. Takovým poradcem by mohla být také zástupkyně České asociace sester.

Plánování pracovních sil?

Uvědomujeme si, že postavení pracovní síly ve zdravotnictví a v sociálních službách se musí zlepšit. Plánování těchto pracovníků považujeme za nutné vzhledem k tomu, že naše populace stárne a poptávka po výše uvedených službách se zvyšuje, ale také vzhledem k tomu, že takto náročné profese nemohou být trvale přetěžovány přesčasovými hodinami za nízké finanční ohodnocení. I v této oblasti by mohl Evropský parlament nastavit základní normy pro všechny členské státy.

■ Lukáš Macek, SNK ED Obsah a úroveň vzdělávání je primárně v kompetenci členských států a role Evropské unie je na úrovni doporučení. Jako poslanci se však budeme zasazovat o to, aby fungovalo uznávání diplomů nelékařských profesí mezi členskými státy a byla tak zaručena nejen dostatečná úroveň péče, ale i možnost volného pohybu pracovníků v těchto oborech. Uznávání diplomů navíc zvýší konkurenci mezi vzdělávacími ústavy v celé EU, a tím vytvoří tlak na zvýšení kvality vzdělávání.

Hlavní viník – nedostatečné ohodnocení

Organizace trhu práce obecně, a ve veřejných službách zvláště, je ve výsostné kompetenci členských států. Evropská komise však vzhledem k dopadům hospodářské krize zintenzivnila monitorování a analyzování současných i budoucích potřeb na trzích práce v jednotlivých členských státech, aby jim pomohla lépe předvídat poptávku a přizpůsobit jí vzdělávací systém. Zasadíme se o to, aby v této činnosti komise nezapomněla ani na oblast veřejných služeb včetně zdravotnictví. Domníváme se ale, že hlavním důvodem nedostatku personálu v nelékařských profesích je nedostatečné ohodnocení, které neodpovídá náročnosti této práce.

Úloha EU při sledování kvality sociální služeb Evropská unie by měla pomáhat členským státům vyměňovat si své zkušenosti, popřípadě jim pomoci stanovením indikativních a dobrovolných standardů. Sledování kvality v sociálních službách jako takové ale Evropské unii nepřísluší.

 

• tisk
• předplatit si