Netechnické dovednosti sálových sester

Co jsou to netechnické dovednosti a proč jsou důležité pro sálové sestry? To je ve zdravotnictví nová oblast výzkumu, která vychází z přístupu původně uplatňovaného v oblasti letectví. Netechnické dovednosti jsou kognitivní a sociální dovednosti, které doplňují technické dovednosti při zajišťování bezpečné a efektivní praxe v povoláních s vysokými požadavky na bezpečnost. Mezi tyto dovednosti patří komunikace, vedení, týmová práce, management stresu a přehled o situaci.

Úvod

V leteckém průmyslu bylo v sedmdesátých letech 20. století zjištěno, že nedostatky v netechnických dovednostech pilotů přispívají k nehodám. To vedlo k rozvoji speciálních výzkumných programů zabývajících se identifikací těchto dovedností a následně k přípravě vzdělávacích kursů zaměřených na optimalizaci součinnosti posádky (CRM – Crew Resource Management), která povede ke snížení výskytu chyb a zlepšení výkonu leteckých posádek.

Kursy CRM jsou nyní používány také v dalších vysoce rizikových pracovních prostředích, jako jsou nukleární elektrárny, vojsko a lodní doprava.

Výcvik v akutní medicíně

V posledních letech se vyskytly snahy rozšířit výzkum a výcvik v netechnických dovednostech do některých oblastí akutní zdravotní péče, jako jsou chirurgie, traumatologie a jednotky intenzivní péče. Práce v anestezii, chirurgii a resuscitaci novorozenců má stanovené taxonomie netechnických dovedností a behaviorální hodnotící systémy pro lékaře, které jsou nyní používány v odborném výcviku a formativním hodnocení. Je prováděn výzkum s cílem stanovit a ohodnotit netechnické dovednosti týmů na operačním sále, ale netechnické dovednosti jednotlivých pracovníků na operačním sále nebyly dosud studovány.

Skotský výzkum mezi sestrami

Skotská organizace pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (NES – NHS Education for Scotland) financovala projekt (březen 2007 – únor 2009) zaměřený na identifikaci netechnických dovedností sester na operačním sále. Projekt byl zahájen vypracováním přehledu literatury a zjišťováním, co bylo dosud o kognitivních dovednostech a týmové práci sálových pracovníků publikováno. Překvapivě bylo nalezeno jen velmi málo studií, které se soustřeďovaly na tyto aspekty práce pracovníků na sále. Nejčastěji zkoumanými dovednostmi byly komunikace a týmová práce. Provedli jsme pozorování pracovníků na sále a uskutečnili jsme rozhovory s pětadvaceti instrumentářkami ze tří nemocnic ve Skotsku, abychom zjistili, které netechnické dovednosti používají k zajištění nejlepší praxe. Analýza údajů dosud probíhá, avšak předběžné výsledky naznačují, že mezi dovednosti, které jsou považovány za základní, patří:

• schopnost předvídat, co bude chirurg dále dělat,

• schopnost naslouchat. To znamená vnímat tón chirurgova hlasu a měnící se zvuky přístrojů, a protože komunikace většinou není nasměrována na instrumentářku, poslouchat konverzaci mezi chirurgem, asistujícím lékařem a anesteziologem a pomáhat ostatním pracovníkům sledovat postup operace. Často zmiňovaným aspektem neverbální komunikace byla schopnost číst výraz očí ostatních členů týmu.

Soubor dovedností

V další etapě projektu budeme zjišťovat specifické netechnické dovednosti instrumentářek. Pak s pomocí týmu zkušených pracovníků vypracujeme soubor dovedností. Ten by mohl být využit k návrhu nácviku identifikovaných netechnických dovedností během vzdělávání a odborného vzdělávání instrumentářek a rovněž k hodnocení. Protože prostředí operačního sálu vyžaduje, aby jednotlivci pracovali společně jako tým, aby dosáhli společného cíle – úspěšné operace pacienta – je důležité, aby tyto sociální a kognitivní netechnické dovednosti, které již byly stanoveny pro chirurgy a anesteziology, byly identifikovány rovněž pro instrumentářky (a nakonec i pro ostatní členy týmu). Protože jsme všichni lidé a jako takoví děláme chyby, má tato práce napomoci jednotlivcům z různých klinických oborů co nejefektivněji spolupracovat ve snaze zajistit bezpečnost pacienta.

(MITCHELL L. The non-technical skills of theatre ßnurses. Journal of Perioperative Practice, 2008, 18, č. 9, s. 378–379. Překlad Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz. Redakčně upraveno.)

Ilustrační fota Václav Kříz

 

• tisk
• předplatit si