Léčba a ošetřování pacientky s meningeomem

Autoři formou kazuistiky prezentují případ 83leté pacientky s rozsáhlým extrakraniálním meningeomem, hospitalizované za účelem zevní radioterapie a hormonální terapie. Cílem kazuistiky je nastínit problematiku extrakraniálně lokalizovaných menigeomů s možnostmi jejich léčby, včetně komplexní ošetřovatelské péče.

Meningeomy (intrakraniální, extrakraniální) patří mezi primární nitrolební nádory. Vychází z buněk mozkových obalů (především buněk arachnoidey) a obvykle jsou benigního původu. Přesto mohou svým růstem zvyšovat nitrolební tlak a přímo či nepřímo utlačovat různé mozkové struktury. Chemoterapie nebývá účinná, řešení je převážně operační, někdy kombinované s radioterapií či hormonální terapií Tamoxifenem.

Kazuistika

Na lůžkové oddělení Komplexního onkologického centra byla přijata k hospitalizaci 83letá pacientka s anamnézou extrakraniálního meningeomu. Důvodem hospitalizace byla plánovaná zevní radioterapie a hormonální terapie. Na samotném počátku hospitalizace bylo u pacientky vyšetřeno oční pozadí z důvodu vyloučení městnavé papily (vyloučit projevy edému mozku) a rovněž byla vyšetřena neurologem, který prokázal chabou parézu levé dolní končetiny. V průběhu necelého jednoho týdne byla pacientka naplánována k zevní radioterapii extrakraniálního meningeomu (celkem 30 frakcí ozáření à 2 Gy do celkové dávky LD 60 Gy). V hormonální terapii meningeomu byl použit Tamoxifen v dávce 20 mg denně.

Ošetřovatelská diagnostika a cíle

Ošetřovatelská diagnostika sledovala především schopnost sebepéče pacientky související s aktuálním částečným omezením její mobility. Diagnóza deficit sebepéče zohlednila cíl směřující k dosažení maximální výše soběstačnosti nemocné tak, aby byla pozitivně motivována a efektivně spolupracovala s ošetřovatelským týmem. Diagnóza zhoršená pohyblivost zohlednila momentální částečnou imobilitu. Ošetřovatelské cíle ve vztahu k této diagnóze byly dynamicky přizpůsobovány vývoji pacientčina stavu, který se pozvolna zlepšoval. K žádným infekčním komplikacím u ní nedošlo. V péči onkologického týmu lékařů a zdravotních sester zůstala pacientka ještě několik následujících týdnů, než dokončila naplánovanou radioterapii. Z ošetřovatelského hlediska jsme v následujících dnech museli zohlednit diagnózu riziko poškození v souvislosti s radioterapií. Pravidelné kontroly ozařovaného pole a včasný zásah při prvních projevech reakce pokožky byly aktuálními cíli naší ošetřovatelské i léčebné péče.

MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D. Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové

Jana Žďánská Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové

Jarmila Zlínská Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN H. Králové

Literatura

1. MAREČKOVÁ J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada Publishing, 2006.

2. MARTÍNKOVÁ J. Farmakologie. Praha: Grada Publishing, 2007.

3. VORLÍČEK J, ABRAHÁMOVÁ H, VORLÍČKOVÁ H. Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2006.

 

 

• tisk
• předplatit si