Kompetence

Koncem dubna se novináři na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví z úst náměstkyně ministryně M. Hellerové dozvěděli o systému opatření pro stabilizaci sester a ostatních nelékařských oborů ve zdravotnických zařízeních. Podrobné informace jsme vám kompletně předali v červnovém čísle Florence.

Nyní bych se ráda zastavila u jedné z deklarovaných změn. Všeobecná sestra, jak již všichni vědí, se v lednu 2010 stane nositelkou zdravotních výkonů podle Sazebníku výkonů. Tyto výkony budou stejně jako u lékařů placeny zdravotními pojišťovnami. Bylo vytipováno asi 170 výkonů, jejichž nositelem může být sestra, z toho 50 nejdůležitějších bude obsahem novely sazebníku do konce roku 2009. Rozhodnutí posílit kompetence sester je správné. Co od toho mohou sestry očekávat? Posílení kompetencí bude předpokládat i jejich vymezení, zvláště ve vztahu lékař–sestra. Je načase. Mnohé se totiž změnilo – ošetřovatelství se stalo svébytným oborem naplňovaným vzdělanými pracovníky. Postavení sester vůči lékařům se vyrovnalo vlastní náplní specializované ošetřovatelské péče. Od sester u lůžek se oddělili fyzioterapeuti, ergoterapeuti a další odbornosti, a zároveň se zformovali zdravotničtí pracovníci pro různé specializované činnosti (ošetřování ran, péče o stomiky, nutriční a respirační péče, domácí péče a v ní intenzivní péče, specializace pro infuzní terapii, mimotělní eliminační postupy, pro péči o nitrožilní postupy atd.).

Pacienti se stávají stále diverzifikovanějšími a komplikovanějšími. Změnili se. Díky informačním technologiím toho o svých diagnózách vědí nesrovnatelně víc, než tomu bylo dříve. Přibývá kolizí mezi sestrami a pacienty, lékaři a pacienty a dá se očekávat, že poroste i počet podaných stížností. Roste proto i úloha edukace a nároky na odbornou fundovanost zdravotníků v oblasti psychiky pacienta v zátěžových situacích, které nemoc vždy přináší.

Tento vývoj, který jsem zdaleka nepopsala podrobně, doslova volá po upřesnění a vymezení kompetencí lékař vs. sestra. Kompetence vyžadují stanovení mezí a vedou k odpovědnosti. Chtějí-li být porodní asistentky samostatné, volají tím i po své odpovědnosti. Správně stanovené kompetence zjednodušují komunikaci, upravují systém, stanovují jednotnou disciplínu a pracovní vertikální a horizontální vztahy.

Ve zdravotnicky vyspělých zemích jsou většinou sestry, pokud se týká kompetencí, před námi. Například bývají zvány ke spolurozhodování o nerozšiřování terapie, o převodu na paliativní péči, o terminální sedaci o beznadějné prognóze a zařazení do dárcovského programu. V některých zemích (Velká Británie) mohou sestry předepisovat některé léky – naše vyhláška zatím toto neumožňuje, a jak jsem se dozvěděla, ani se s tím zatím nepočítá.

Jaké kompetence budou konkrétně, v tuto chvíli nevím. Jedno je jisté – pro sestry budou představovat strukturovanější práci a větší odpovědnost – a tomu by, věřme, mělo odpovídat i vyšší ohodnocení a stabilnější postavení.

Tak toto a navíc příjemnou dovolenou přeje Jarmila Škubová

 

• tisk
• předplatit si