SestraFest2

Praha Staroměstské náměstí

Redaktorky Florence vyrazily mezi stánky, opatřeny fotoaparátem a blokem. Jako první je přivábil ten, kolem kterého se rojilo hejno dětí. Je tam něco zajímavého? A bylo. Zručný dobrovolný zdravotník tam „vyráběl“ rány. Jednomu chlapci vytvořil řeznou ránu na předloktí a nyní pracoval u druhého na nepřehlédnutelném traumatu oka a jeho okolí. Obě zranění vypadala jako „živá“. Vedle „malinovky“ pracoval s jakýmsi speciálním těstem, které umí napodobit zvrásnění kůže, otok, okraje rány, exsudát. Zdálo se, že to oklamalo samy malé „pacienty“, zvláště pak kluka s okem, který, jak maskování pokračovalo, přestával vidět.

Děti dostaly otázku: „Kdybyste viděly nějakého člověka, který potřebuje pomoct, pomohly byste mu?“ „Asi jó,“ zahlaholily bez váhání. Aby byla jejich pomoc k něčemu, dozvídaly se, jak pomoci zraněnému kamarádovi. [1]

Malíři ran na živém těle přihlížel zpovzdálí skutečný malíř, mistr Kristian Kodet. Možná že ho umělecká práce dobrovolného zdravotníka v něčem inspirovala, spíše se ale přišel podívat, co dnešní sestry dokážou. Zajímalo ho to bytostně, neboť, jak se svěřil, jeho dvě dcery jsou zdravotními sestrami. [2a, b]

Na Staroměstském náměstí se oslavy dostávaly do tempa. Chtělo by se zajít do budovy magistrátu hl. města Prahy, kde se promítaly filmy o sestrách, ale člověk má jen jedny oči a uši, a tak jsme po značném váhání prozatím volily venkovní prostředí. [3] Mezi stánky procházeli cizinci, zvědavě pokukovali, fotografovali a ve všech světových jazycích se ptali, co se to tady děje. Skoro všichni Japonci měli na obličejích roušky, a zvyšovali tak zdravotnickou autenticitu festivalu. Jejich děti roušky neměly a s chutí zasedly ke stánku Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN, kde se pustily do malování. [1]

Rozhodly jsme se, že zvěčníme provozovatele stánků – sestry, laboranty, porodní asistentky, záchranáře. Ale protože naše místo je omezené, vybraly jsme jen některé. [2]

Sestry z dětské ambulance Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN přišly do svého stánku ve svých obvyklých pracovních „uniformách“ – tričkách s veselými obrázky. O zvědavé návštěvy neměly nouzi. [3] 

Porodní asistentky z gynekologické sekce ČAS byly připraveny zodpovědět všechny dotazy týkající se těhotenství, porodu, péče o novorozence a matku. [1]

Jeden ze stánků byl věnován i problematice AIDS. Státní zdravotní ústav připravil pro děti tablo obrázků, které jim formou hry poskytly základní informace o tomto riziku. [2]

Úspěch mají na podobných akcích zaručen asistenční psi a psíci různých ras a velikostí, používaní pro canisterapii. Na Staroměstském náměstí se představili psí pomocníci z FN Motol a z Dobrovolnického centra Lékořice, působícího ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou v Praze. Zatímco drobný jorkšírský teriér již pomáhá pacientům na dětské neurologii FTNsP, jeho větší „kolega“ je teprve v canisterapeutickém výcviku. [3]

U stánku zvoucího mimo jiné na webové stránky Interního oddělení Strahov pražské VFN byl zejména k pobavení dětí – a jistě i pro mírnou výstrahu – k vidění „hrozný streptokok“ a „děsivý bacil“. Oba mikroorganismy dětské návštěvníky zkoušely ze znalostí lidského těla a ptaly se také, co vědí o hygieně. Mezi školami byly prý velké rozdíly ve vědomostech. Unaveni testováním se nakonec oba bacily odebrali za stánky, aby se posílili. Že by konečně přesedlali z lidí na klobásy? [4] Fakultní nemocnice Na Bulovce prokázala smysl pro marketing. Mezi sestrami na stánku upoutával svým mužným, exotickým zjevem lékař dermatolog a současně amatérský zpěvák Ali Amiri, známý z televizní zpěvácké soutěže Česko hledá Superstar. Na letáčky nemocnice psal zájemcům typ jejich pokožky a číslo filtru opalovacího krému, který by měli používat. Leckterá žena si letáček uschovala jako vzácnou trofej. [1]

U stánku dialyzačního oddělení VFN nás zaujal dialyzační přístroj – dokonce s atrapami paže a krve. Bravo, sestry! Říkaly jsme si, že většina návštěvníků festivalu naštěstí tento přístroj dosud nikdy neviděla. [2]

Zájemci si mohli za asistence sester a dalších zdravotníků vyzkoušet jízdu na invalidním vozíku, chůzi se zavázanýma očima a slepeckou holí, dospělí návštěvníci využívali možnost nechat si ve stáncích Všeobecné fakultní nemocnice změřit krevní tlak, hladinu cholesterolu nebo natočit spirometrii. Výsledky zatím nebyly zhodnoceny. Co však lze říct okamžitě: zájem o prevenci je. [3] Bc. Anna Skalická zastupuje prezidentku ČAS Danu Juráskovou po dobu jejího působení ve funkci ministryně zdravotnictví. Festival pozdravila za Českou asociaci sester. [1]

Sestry z Ůstřední vojenské nemocnice, kterým patří myšlenka SestraFestu, s hl. sestrou nemocnice Mgr. Lenkou Gutovou. [2]

Ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. v rozhovoru s vedoucí oddělení nelékařských povolání a uznávání kvalifikací MZ ČR Bc. Ninou Müllerovou. [3]

Dění na stáncích se prolínalo s děním na pódiu. Radní magistrátu hl. města Prahy PhDr. Milan Pešák, který je nevidomý a na pódium vystoupal s bílou holí, krásnými slovy poděkoval sestrám. Slyšely jsme už mnohokrát vysoké činitele děkovat sestrám, tentokrát však bylo jisté, že slova šla přímo od srdce. [4]

[2] Zdravotní sestra a ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, na své sestry nezapomněla. Měla krátkou zdravici, během níž vyslovila neotřelou myšlenku. Řekla, že vedle toho, že ošetřovatelství je krásné, liší se od všech ostatních povolání tím, že ten, kdo si je osvojí, má v rukou vše pro to, aby pomáhal nejen druhým, ale i sám sobě a svým blízkým. [5] 

 

Festival v Brně zahájila sama Florence

Brněnský festival začal překvapením, které všem vzalo dech. Sestry z chirurgické JIP Vojenské nemocnice Brno (S. Neugebauerová, J. Peringerová a M. Sklenářová) zdramatizovaly klíčové okamžiky života Florence Nightingale. Oblečeny do dobových uniforem recitovaly úryvky z deníku, v nichž jejich slavná předchůdkyně popisovala zážitky z cestování po Evropě, krymské války, profesního života a kde psala o založení ošetřovatelské školy. Poznamenala si i to, co podle ní znamená být sestrou:

„Nikdy se nebudeš nudit, budeš frustrovaná, budeš obklopena úkoly, budeš toho muset hodně udělat a budeš mít tak málo času, budeš mít nesmírnou zodpovědnost a velice malou autoritu, budeš lidem vstupovat do života a měnit jej, někteří Ti budou žehnat a jiní Tě budou proklínat.

Uvidíš z člověka to nejhorší a nejlepší, nikdy Tě nepřejde úžas nad tím, jakou mají lidé schopnost lásky a trpělivosti v utrpení, uvidíš, jak život začíná a končí, zažiješ fantastické úspěchy i zničující prohry, budeš hodně plakat, budeš se hodně smát. Poznáš, co to znamená být člověkem a být lidský!!!“

M. Kunstová – konzultantka pro hojení chronických ran, staniční sestra LDN nemocnice u Milosrdných bratří, Brno [1]

LF studentky – ukázky z nácviku resuscitace a ošetřovatelství [2]

Text a fota Jarmila Škubová a Eva Wićazová (za Prahu)

 

• tisk
• předplatit si